Koronavirus není zlom, ale otřes. Je třeba pár věcí přehodnotit, říká profesor

NÁZOR - Svět se zmítá v závažné zdravotní krizi, které dopadá na všechny vrstvy společnosti, konstatuje sociolog Paul Carr v komentáři pro server National Interest. Profesor z Université du Québec en Outaouais poukazuje, že zadržování, kontrola a léčba nemoci covid-19 si žádá koncentrované úsilí a především značnou společenskou solidaritu.

Denní tiskové konference, grafy, prezentace, omezení, směrnice, statistiky a portréty těch, kteří "v první linii" bojují s metaforickým nepřítelem, nás nutí přemýšlet o tom, co budeme dělat po koronaviru, uvádí odborník. Dodává, že zatím se sice stále snažíme vypořádat s pandemií, ale mělo by nás zároveň znepokojovat, jak moc se chceme vrátit k tomu, co považujeme za "normál".

Covid-19 ukázal, že v naší společnosti existuje dobrá vůle, harmonie, lidskost a solidarita, přiznává profesor. Zároveň podotýká, že nadále dochází k případům násilí na ženách, rasistických útoků na Asiaty, hromadění omezených zdrojů, podvratných burzovních spekulací, zbavování se nepotřebných, šmeliny či úvah o testování vakcíny v Africe.

"Lékaři, sestry a mnoho dalších zdravotníků a pracovníků poskytují mimořádné služby veřejnému zdraví," pokračuje Carr. Kritizuje, že zároveň je srdceryvnou a smutnou skutečností, že mnoho z nich je špatně odměňováno, především pracovníci v domovech seniorů a pečovatelských službách či prodavači v obchodech s potravinami.

V tomto kontextu se profesor zaměřil na tři problémy, které podle něj položily základ současné krize: sociální nerovnost, nešetrný přístup k životnímu prostředí a ekonomická chamtivost. Deklaruje, že to, co předcházelo pandemii, by nemělo být považováno za "normál", a proto volá po zásadním přehodnocení postpandemické společnosti, které považuje nejen za žádoucí, ale za nezbytné.

Sociální nerovnost

Za sociální nerovnosti označuje Carr například generační chudobu, rasismus, násilí na ženách, homofobii, xenofobii a diskriminace všeho druhu. Konstatuje, že pohled na životní podmínky, příležitosti, zdraví, vzdělanost diskriminaci původních obyvatel v jeho domovské Kanadě ukazuje, že i v roce 2020 jsou kroky, jednání a představy státu a občanů vysoce destruktivní.

"Ačkoliv často nepronikají do hlavní výkladových proudů o rozvoji společnosti, je třeba řešit i témata jako vraždy žen, sebevraždy a bezdomovectví," píše sociolog. Považuje za nutné vzít v potaz široké množství potenciálních vysvětlení - nezájem, zlé úmysly, neznalost, špatná politická rozhodnutí, záměrnou marginalizaci či dokonce kulturní genocidu původního obyvatelstva -, proč společnost plně nezkoumá a neřeší tyto otázky.

Nešetrný přístup k životnímu prostředí

Profesor soudí, že se blížíme environmentální katastrofě, vidíme a cítíme, jak se planeta mění, ohřívá se klima, oceány dosahují nebývale vysoké hladiny, mizí lesy, pobřežní oblasti a ostrovy a tají ledovce.

Přicházíme o živočišné druhy, půdu, domorodé kultury a jazyky, a tím dláždíme cestu k environmentálnímu uprchlictví, válkám a hladomorům, obává se sociolog. Podotýká, že upřednostňování ekonomického rozvoje, válčení a neudržitelného mocenského uspořádání před otevřenou společností a participací všech, kteří obývají a sdílí naší planetu, nás extrémně oslabuje. "Také to poštvává lidi, země a náboženství proti sobě navzájem," dodává.

Ekonomická chamtivost

Mýtus "pomoc si sám" nejlépe funguje ve chvíli, kdy je společnost nastavena na překonávání třídních rozdílů a nerovností a je indiferentní vůči dominujícím mocenským strukturám, tvrdí akademik. Konstatuje, že statistiky o sociální třídní mobilitě ovšem ukazují, že musíme zásadně zpochybnit představu, že kapitalismus může a bude fungovat všude a pro všechny.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Pokud jsme v tom všichni společně, kumulace bohatství skrze nečestné prostředky, otroctví, kolonialismus, imperialismus a elitářské spiklenectví musí být vymýcena," píše Carr. Za zásadní považuje to, aby existovala různorodost při nastavování pravidel a tvorbě mediálního obsahu, která povede k otevřené společnosti.

Profesor se táže, kdo má prospěch z daňových rájů, kdo platí daně a kdo naopak vyžívá daňových úlev a bonusů, kdo systematicky zachraňuje banky, investory a spekulanty namísto těch, kteří sotva pokryjí své základní potřeby, kdo končí ve vězení, na koho se zaměřuje policie a proč je tak zřídka sledována a trestána korupce.

Pandemie přinejmenším ukázala, jak nelidsky nastavená je minimální mzda, především v kontrastu s téměř neomezeným bohatstvím, privilegii a mocí jednoho procenta nejbohatších, míní sociolog.

Kam směřujeme?

Na pozadí pandemie má zjevně mnoho lidí ve světě chuť transformovat společenskou organizaci, společnost jako takovou a světový řád, domnívá se Carr. Vysvětluje, že to by znamenalo přehodnocení lidské civilizace tak, aby nadále nepreferovala militarizaci, války, koncentraci bohatství v rukou hrstky lidí, masivní společenské nerovnosti, environmentální katastrofu, iluzi impérií a kolonizace či fiktivní demokratické svobody, angažmá a účast.

Jak ale mnozí naznačují, koronavirus není zdaleka tak velkým zlomem, upozorňuje profesor. Obává se, že je spíše velkým otřesem, který jen dále prohloubí společenskou a environmentální nespravedlnost, otevře existující rány a aktivuje neduhy, které existovaly již před pandemií.    

"Proto musí být lekce z pandemie využita k přehodnocení společenské solidarity, tak aby vycházela ze vzdělanosti, demokracie a sociální rovnosti," píše Carr. Návrat k "normálu" nepovažuje za životaschopnou variantu.

Související

Petr Fiala Komentář

Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?

Tak si mámo (nebo táto) pojedeme do Práglu zastávkovat. A při té příležitosti si koupíme trdelník a svařák nebo klobásu někde na Staromáku a dárky pro všechny v nějakým krámě, ne? Možná, že vám to zní posměšně a že není radno si dělat tímto způsobem legraci z práva lidí na stávku. Ať už jsou ze škol, od dopravních podniků nebo z kuchyně či z důlních šachet. A zvlášť ne proto, že odboroví bossové v oblecích od značky Boss a s hodinkami od značky Breitling, na které nemá většina členské základny odborových svazů, se zapáleným vztekem levičáckých bafuňářů vyhrožují vládě snad největším protestem v novodobé historii Česka. A proč to všechno? Prý kvůli tomu, že kvůli vládě Petra Fialy stále více chudneme.
Ilustrační foto Komentář

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?

V posledních týdnech se na nás valí snad ze všech možných i nemožných stran vlna prohlášení, že prý jsme kvůli inflaci zchudli a ještě zchudneme… Strašné, jistě si řeknete. Jenže, málokdo z nás si dá tu práci podobná tvrzení nějak zasadit do kontextu. Co na tom, že statistiky v mnoha ohledech surové vyznění o „zchudnutí“ české populace nepotvrzují. A i samotná vyjádření některých postav veřejného života o chudobě spíše matou. Tak, jak je to tedy? 

Více souvisejících

chudoba životní prostředí Kanada rasismus Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy