NÁZOR - Svět se zmítá v závažné zdravotní krizi, které dopadá na všechny vrstvy společnosti, konstatuje sociolog Paul Carr v komentáři pro server National Interest. Profesor z Université du Québec en Outaouais poukazuje, že zadržování, kontrola a léčba nemoci covid-19 si žádá koncentrované úsilí a především značnou společenskou solidaritu.
Denní tiskové konference, grafy, prezentace, omezení, směrnice, statistiky a portréty těch, kteří "v první linii" bojují s metaforickým nepřítelem, nás nutí přemýšlet o tom, co budeme dělat po koronaviru, uvádí odborník. Dodává, že zatím se sice stále snažíme vypořádat s pandemií, ale mělo by nás zároveň znepokojovat, jak moc se chceme vrátit k tomu, co považujeme za "normál".
Covid-19 ukázal, že v naší společnosti existuje dobrá vůle, harmonie, lidskost a solidarita, přiznává profesor. Zároveň podotýká, že nadále dochází k případům násilí na ženách, rasistických útoků na Asiaty, hromadění omezených zdrojů, podvratných burzovních spekulací, zbavování se nepotřebných, šmeliny či úvah o testování vakcíny v Africe.
"Lékaři, sestry a mnoho dalších zdravotníků a pracovníků poskytují mimořádné služby veřejnému zdraví," pokračuje Carr. Kritizuje, že zároveň je srdceryvnou a smutnou skutečností, že mnoho z nich je špatně odměňováno, především pracovníci v domovech seniorů a pečovatelských službách či prodavači v obchodech s potravinami.
V tomto kontextu se profesor zaměřil na tři problémy, které podle něj položily základ současné krize: sociální nerovnost, nešetrný přístup k životnímu prostředí a ekonomická chamtivost. Deklaruje, že to, co předcházelo pandemii, by nemělo být považováno za "normál", a proto volá po zásadním přehodnocení postpandemické společnosti, které považuje nejen za žádoucí, ale za nezbytné.
Sociální nerovnost
Za sociální nerovnosti označuje Carr například generační chudobu, rasismus, násilí na ženách, homofobii, xenofobii a diskriminace všeho druhu. Konstatuje, že pohled na životní podmínky, příležitosti, zdraví, vzdělanost diskriminaci původních obyvatel v jeho domovské Kanadě ukazuje, že i v roce 2020 jsou kroky, jednání a představy státu a občanů vysoce destruktivní.
"Ačkoliv často nepronikají do hlavní výkladových proudů o rozvoji společnosti, je třeba řešit i témata jako vraždy žen, sebevraždy a bezdomovectví," píše sociolog. Považuje za nutné vzít v potaz široké množství potenciálních vysvětlení - nezájem, zlé úmysly, neznalost, špatná politická rozhodnutí, záměrnou marginalizaci či dokonce kulturní genocidu původního obyvatelstva -, proč společnost plně nezkoumá a neřeší tyto otázky.
Nešetrný přístup k životnímu prostředí
Profesor soudí, že se blížíme environmentální katastrofě, vidíme a cítíme, jak se planeta mění, ohřívá se klima, oceány dosahují nebývale vysoké hladiny, mizí lesy, pobřežní oblasti a ostrovy a tají ledovce.
Přicházíme o živočišné druhy, půdu, domorodé kultury a jazyky, a tím dláždíme cestu k environmentálnímu uprchlictví, válkám a hladomorům, obává se sociolog. Podotýká, že upřednostňování ekonomického rozvoje, válčení a neudržitelného mocenského uspořádání před otevřenou společností a participací všech, kteří obývají a sdílí naší planetu, nás extrémně oslabuje. "Také to poštvává lidi, země a náboženství proti sobě navzájem," dodává.
Ekonomická chamtivost
Mýtus "pomoc si sám" nejlépe funguje ve chvíli, kdy je společnost nastavena na překonávání třídních rozdílů a nerovností a je indiferentní vůči dominujícím mocenským strukturám, tvrdí akademik. Konstatuje, že statistiky o sociální třídní mobilitě ovšem ukazují, že musíme zásadně zpochybnit představu, že kapitalismus může a bude fungovat všude a pro všechny.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Pokud jsme v tom všichni společně, kumulace bohatství skrze nečestné prostředky, otroctví, kolonialismus, imperialismus a elitářské spiklenectví musí být vymýcena," píše Carr. Za zásadní považuje to, aby existovala různorodost při nastavování pravidel a tvorbě mediálního obsahu, která povede k otevřené společnosti.
Profesor se táže, kdo má prospěch z daňových rájů, kdo platí daně a kdo naopak vyžívá daňových úlev a bonusů, kdo systematicky zachraňuje banky, investory a spekulanty namísto těch, kteří sotva pokryjí své základní potřeby, kdo končí ve vězení, na koho se zaměřuje policie a proč je tak zřídka sledována a trestána korupce.
Pandemie přinejmenším ukázala, jak nelidsky nastavená je minimální mzda, především v kontrastu s téměř neomezeným bohatstvím, privilegii a mocí jednoho procenta nejbohatších, míní sociolog.
Kam směřujeme?
Na pozadí pandemie má zjevně mnoho lidí ve světě chuť transformovat společenskou organizaci, společnost jako takovou a světový řád, domnívá se Carr. Vysvětluje, že to by znamenalo přehodnocení lidské civilizace tak, aby nadále nepreferovala militarizaci, války, koncentraci bohatství v rukou hrstky lidí, masivní společenské nerovnosti, environmentální katastrofu, iluzi impérií a kolonizace či fiktivní demokratické svobody, angažmá a účast.
Jak ale mnozí naznačují, koronavirus není zdaleka tak velkým zlomem, upozorňuje profesor. Obává se, že je spíše velkým otřesem, který jen dále prohloubí společenskou a environmentální nespravedlnost, otevře existující rány a aktivuje neduhy, které existovaly již před pandemií.
"Proto musí být lekce z pandemie využita k přehodnocení společenské solidarity, tak aby vycházela ze vzdělanosti, demokracie a sociální rovnosti," píše Carr. Návrat k "normálu" nepovažuje za životaschopnou variantu.
Související
Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?
Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?
chudoba , životní prostředí , Kanada , rasismus , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě