NÁZOR - " Sedmého dne Bůh...odpočinul od veškeré práce," citují Starý zákon historik Joseph Ellis a jeho syn, lesní ekolog Peter Ellis. V komentáři pro server Los Angeles Times konstatují, že všemohoucí si mohl odpočinout díky tomu, že třetí den stvořil rostliny, které měly navždy udržet pozemskou ochrannou atmosféru.
Destrukce přírodního štítu
Až do nedávna rostliny, především stromy, dělaly svou práci téměř dokonale, tiše pohlcovaly oxid uhličitý a z pohledu přírody a lidstva hrály roli "plic planety", poukazují historik s ekologem. Připomínají, že v posledních týdnech devastující požáry v Amazonském pralese přitahují pozornost světové veřejnosti a vedou její nezanedbatelnou část k tomu, aby si uvědomila dlouhodobou závislosti lidstva na lesích, především těch tropických, které pohlcují uhlík vypouštěný lidmi do atmosféry.
"Spolu s tím, jak brazilské lesy hoří, sleduje nejen další ničivý lesní požár, ale destrukci prastarého přírodního štítu proti oteplování planety," pokračují otec a syn Ellisovi. Podotýkají, že k tomu dochází ve chvíli, kdy se efekty tohoto oteplování stupňují, ať již v podobě silných hurikánů, rekordních teplot, umírajících korálových útesů, tání ledovců a častějších záplav a vln sucha.
Za mnohem důležitější než politické zprávy tak oba vědci označují stručné poselství: pokud zmizí deštné pralesy, zmizí lidstvo. Pralesy od Aljašky po Indonésii pohlcují nejvíc uhlíku ve světě, ale tropické deštné pralesy dokážou skladovat nejvíce momentálně produkovaných uhlíkových emisí, vysvětlují Joseph a Peter Ellisovi. Dodávají, že Amazonie, Konžská pánev a indonéské ostrovy skladují polovinu světového uhlíku a ročně pohltí 3 miliardy tun plynného uhlíku, tedy třetinu emisí z fosilních paliv.
Lidstvo tento proces nic nestojí a je pozorovatelný i na snímcích NASA, které zachycují, jak je pohlcován oxid uhličitý produkovaný světovými průmyslovými centry, konstatují historik s ekologem. Zdůrazňují, že za poslední půl století se produkce uhlíkových emisí prudce zvýšila, ale spolu s tím začaly tropické pralesy pohlcovat více uhlíku.
"Je to téměř jako by si spolu stromy povídaly a povzbuzovaly se k větší snaze splnit svůj vytýčený úkol, ač cítí, že bitvu prohrávají," píšou Elliosovi. Zjištění, že máme tak mocné spojence v boji za záchranu civilizace, by nás tak podle nich mělo vést k větší ochraně lesů a především tropických pralesů, na které bychom měli pohlížet jako na svěřenecký fond pro naše vnoučata a přirozené řešení klimatu.
Přirozené řešení
Pokud budou lesy chráněny a rozšiřovány, mohou přirozeně dosáhnout toho, na co se momentálně vynakládají miliardové sumy v geoinženýrských výzkumech, aby se nalezlo technologické řešení, jehož výsledky jsou sporné a mohou mít neblahé dopady, vysvětlují oba vědci. Apelují, aby se na tropické deštné pralesy pohlíželo jako na společnou globální věc, protože ochrana Amazonie, Konžské pánve a Indonésie je v zájmu všech.
Tyto pralesy přirovnávají Ellisovi k božímu daru, který byl lidstvu svěřen k opatrování. Připomínají, že na srpnovém summitu G7 ve Francii všichni politici, až na jednoho, ukazovali, že vědí, co je v sázce.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Finanční podpora pro zachování tropických pralesů se musí stát mezinárodní záležitostí a prioritou, nabádají Ellisovi. Poukazují, že ochrana lesů je občas prezentována jako cosi velmi nákladného, ale nové přístupu by měly zvládnout uspokojit člověka i přírodu.
Na Madagaskaru tak ochrana mangrovníků udržuje zásadní pohlcovač uhlíku a prospívá i vesničanům, kteří jsou na mangrovnících z mnoha důvodů závislí, vysvětlují historik a ekolog. Dodávají, že v americkém státě Mississippi jsou zase vlastníci půdy finančně odměňováni za obnovu lužních lesů, které jsou prospěšné pro lidi, živočichy i koloběh vod.
V tropech se objevují nové metody udržitelného využívání lesů a je povolováno pouze takové kácení, která má omezený dopad na schopnost lesů pohlcovat uhlík, kvitují Ellisovi. Připouštějí však, že samotné stromy lidstvo nezachrání a prohrávají souboj s reinkarnací svých předků v podobě fosilních paliv.
"Záchrana vyžaduje, abychom přestali pálit dávno mrtvé stromy a realizovali přechod na obnovitelné formy energie," deklarují ekolog s historikem. Dodávají, že mezitím budou žijící stromy plnit svou roli a dýchat za planetu, pokud jim to lidstvo umožní.
Související
Horké počasí bez milosti zabíjí. V Amazonii se uvařily tisíce ryb, umírají i tamní delfíni
Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa
Amazonský prales , Klimatické změny , globální oteplování , životní prostředí
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 1 hodinou
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 1 hodinou
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 2 hodinami
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 2 hodinami
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 3 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 3 hodinami
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
Finští pohraničníci vybaveni i běžkami monitorují východní hranici země, která představuje nejnovější a nejdelší hranici NATO s hlavním protivníkem Aliance, s Ruskem.
Zdroj: Radek Novotný