NASA chce koncem srpna vyslat v rámci programu Artemis raketu k Měsíci

Americká vesmírná agentura NASA plánuje na konci srpna vyslat novou obří raketu k Měsící, informovala agentura AP. Mise Artemis I má bez posádky družici Země obkroužit a vrátit se zpátky na naši planetu.

Start víc než měsíc dlouhé lunární mise je naplánovaný na 29. srpna. Možnost startu se nabízí od 14:33 SELČ a potrvá dvě hodiny. Pokud se start podaří, raketa se po 42 dnech vrátí na Zemi 10. října. V případě neúspěchu například kvůli počasí, plánuje NASA další starty 2. a 5. září; na další pokus pak musí dva týdny počkat.

S výškou 98 metrů jsou raketa SLS (Space Launch System) společně s modulem Orion vyšší než socha Svobody. Stroj čeká na let k Měsíci v hangáru v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral po opravách, které byly potřeba po červnových testech. Během nich se objevilo několik technických problémů včetně úniku paliva.

Představitelé NASA ve středu na tiskové konferenci ujistili, že veškeré potíže se podařilo vyřešit a testování rakety je téměř u konce. Upozornili však, že se termín startu může posunout nejen z důvodu nestálého floridského počasí, ale i kvůli jiným problémům, které mohou vyvstat před přemístěním rakety na startovací rampu. Finální závazek pokusit se o start 29. srpna padne podle NASA nejdříve týden před tímto datem.

Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by na něm měla stanout také žena.

Artemis I je první fází tohoto programu. Součástí fáze Artemis II má být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi. Astronauti v rámci Artemis III pak mají stanout na lunárním povrchu. Podle dřívějších odhadů NASA se poslední fáze uskuteční nejdříve v roce 2025.

NASA oznámila datum startu SLS ve středu 20. července, tedy v den 53. výročí prvního přistání člověka na Měsíci. Jubileum připomněl na twitteru i poslední žijící astronaut historické mise Apollo 11 Buzz Aldrin. "Svět byl 20. července 1969 svědkem jednoho z nejdůležitějších úspěchů lidstva - lidé vstoupili na Měsíc. Spolu s Neilem (Armstrongem) a Michaelem (Collinsem) jsem pyšný, že jsem při těch velkých skocích pro lidstvo zastupoval Ameriku," napsal 92letý Aldrin.

Související

Více souvisejících

NASA program Artemis (NASA)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 2 hodinami

před 2 hodinami

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Japonskem otřáslo zemětřesení, vlny tsunami nezpůsobilo

Japonskem ve středu večer místního času otřáslo zemětřesení, jehož epicentrum bylo na západě země. Otřesy měly sílu 6,4 stupně, informovala zahraniční média. Úřady nevydaly varování před vlnami tsunami. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy