Nejvyšší soud nemůže kontrolovat prezidenta, řekla Barrettová

Kandidátka do nejvyššího soudu USA Amy Coneyová Barrettová dnes, když absolvovala třetí den slyšení v právním výboru Senátu, prohlásila, že je "otevřenou otázkou", zda prezident Donald Trump může sám sobě udělit milost. Dodala rovněž, že nejvyšší soudní instance nemůže kontrolovat, zda se prezident řídí jejími rozhodnutími, informovala agentura Reuters.

Barrettová se podobně jako v přechozích dvou dnech snažila přesvědčit především demokratické zákonodárce, že by svoje rozhodování v případě jmenování do funkce nezakládala na svých osobních názorech či katolické víře. Dodala také, že si bude uchovávat "otevřenou mysl" v případu blížícího se soudního sporu, jenž se týká reformy zdravotního pojištění bývalého prezidenta Baracka Obamy známé jako Obamacare.

Soudkyně odmítla odpovědět na otázku, zda má americký prezident právo na to vyhnout se jakýmkoli pokusům o trestní stíhání. Dotaz byl reakcí na to, že Trump v minulosti prohlásil, že má "absolutní moc" udělit sám sobě milost. Barrettová však v souladu se svou argumentací z posledních dní uvedla, že na otázku nemůže odpovědět obecně. Musela by se podle svých slov zabývat konkrétní kauzou v pozici soudkyně.

Barrettová sice prohlásila, že nikdo v USA nestojí nad zákonem, dvakrát se však vyhnula odpovědi na otázku demokratického senátora Patricka Leahyho, zda prezident, který se odmítne řídit rozhodnutím soudu, je ohrožením amerického ústavního systému. "Nejvyšší soud nemůže kontrolovat to, zda se prezident podřídí, či nikoli," prohlásila soudkyně.

Osmačtyřicetiletá matka sedmi dětí, o níž je známo, že je odpůrkyní práva na dobrovolný potrat, již dříve uvedla, že by své rozhodování jako členka nejvyššího soudu nezakládala na své víře, ale čistě na právu. Trump však v minulosti několikrát řekl, že bude do nejvyššího soudu nominovat kandidátky, které se k otázce potratů staví kriticky.

"Tohle je historický okamžik," řekl dnes republikánský předseda právního výboru a Trumpův blízký spojenec Lindsey Graham. "Je to poprvé v americké historii, kdy jsme nominovali ženu, která se bez ostychu řadí k (hnutí) pro-life a přijímá svou víru bez omluvy - a míří do (nejvyššího) soudu," řekl senátor. Hnutí pro-life (pro život) vystupuje v USA i jinde ve světě proti potratům, jeho názoroví oponenti se pak označují pro-choice (pro svobodu volby).

Řada demokratů se obává, že jmenováním Barrettové do funkce bude vystaven nebezpečí precedent stanovený rozhodnutím nejvyššího soudu v kauze Roeová vs. Wade z roku 1973, který de facto legalizoval potraty v celých USA. Jedná se však o jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí soudu, o jehož zvrácení již desetiletí usiluje řada konzervativních skupin a zákonodárců.

Barrettová dnes znovu prohlásila, že rozhodnutí Roevá vs. Wade nepovažuje za takzvaný "superprecedent", kterým se rozumí verdikt, na němž panuje celospolečenská shoda, nikdo neusiluje o jeho zrušení a je proto považován za nezvratný.

Podle pozorovatelů Barrettovou s největší pravděpodobností Senát do funkce potvrdí do konce října, v horní komoře totiž mají většinu republikáni. Demokraté tak nemají ústavní prostředky k tomu, aby jmenování soudkyně zabránili. V devítičlenné nejvyšší soudní instanci USA tak zřejmě posílí dosavadní konzervativní většina.

Související

Donald Trump Analýza

Trumpova kandidatura visí na vlásku: Čím je tak problematická a co dokáže malý americký stát?

Volby prezidenta Spojených států se kvapem blíží a již delší dobu se rýsují dva jasní kandidáti: Donald Trump z Republikánské a Joe Biden z Demokratické strany. O post jednoho z nejmocnějších lidí planety se tak budou zřejmě ucházet dva muži se zkušeností v tomto úřadu. Budoucnost Trumpovy kandidatury ale visí na vlásku, protože je vyloučen už z primárek ve státech Maine a Colorado, čímž se teď bude zabývat Nejvyšší soud USA. Není totiž jasné, jestli státy mohou tyto kroky činit autonomně. Na soudním rozhodnutí tak závisí vše. 

Více souvisejících

nejvyšší soud USA Amy Coney Barrett Donald Trump

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky

Ruské síly se snaží dobýt město Časiv Jar na východě Ukrajiny s 20.000 až 25.000 vojáky. Oznámila to v pondělí ukrajinská armáda, podle které je situace v oblasti složitá. Informuje o tom agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy