NÁZOR - Vědci vědí, že biodiverzita se ve většině oblastí světa zmenšuje, ačkoliv méně plošně a dramaticky, než jsme se obávali, konstatují David Williams a Michael Clark v komentáři pro server The Conversation. Zoolog z Univerzity v Leedsu a ekolog z Oxfordské univerzity upozorňují, že situace se v budoucnu zhorší a kombinace ztráty přirozeného prostředí, klimatické změny a nadměrného využívání přírodních zdrojů dovede mnoho živočišných druhů na pokraj vymření.
"Co nevíme, je to, co s tím dělat," deklarují vědci. Část problému podle nich spočívá v ostudném podfinancování záchranných programů, ale především jde o to, že základní příčiny poklesu biodiverzity každým rokem sílí.
Velké pozornosti se oprávněně těší klimatická změna, ale největší hrozbou pro biodiverzitu je ve skutečnosti ničení přirozeného prostřední ve prospěch zemědělství, deklarují odborníci. Podotýkají, že s tím, jak roste počet lidí, lidé jsou stále bohatší a mají větší spotřebu, se potřeba nové zemědělské půdy bude dále zvyšovat, což povede k vytvoření nejméně dvou, ale možná i deseti milionů čtverečních kilometrů nové zemědělské plochy do roku 2050.
K zajištění, že tato nadcházející expanze zemědělství nepovede k plošné ztrátě biodiverzity, bude třeba nejen velké posílení "konvenčního" konzervačního přístupu, tedy vytváření chráněných území, zdůrazňují autoři komentáře. Ten přirovnávají k operaci srdce, která je pro některé druhy a biotopy velmi efektivní, ale nefunguje jako univerzální lék.
"Místo toho musíme řešit základní příčiny, jinak si konzervace nedokáže poradit," pokračují Williams a Clark. Ve své studii zveřejněné v odborném časopisu Nature Sustainability doporučili zaměřit se na ty druhy a typy krajiny, které v budoucnu bude zemědělství pravděpodobně nejvíce ohrožovat, stejně jako na konkrétní změny v potravinovém systému, které nejvíce zvýší šanci ochránit biodiverzitu v různých částech světa.
Biodiverzita v současném systému
Williams s Clarkem přišli s metodou, která umožňuje předpovídat, kde bude zemědělská plocha pravděpodobně mírně expandovat (v rozmezí 1,5 km2) a následně tyto projekce překryly s mapou životního prostředí téměř 20 tisíc druhů obojživelníků, ptáků a savců. V potaz vzali i poznatky, zda konkrétní druhy dokážou přežít v zemědělské krajině, což jim umožnilo spočítat rozsah životního prostředí, které jednotlivé druhy ztratí mezi lety 2010 a 2050.
Experti předpovídají, že životní prostředí ztratí téměř 88 % živočišných druhů, přičemž 1.280 z nich přijde o více než čtvrtinu prostředí, který jim zbývá. "Když jsme se podívali na dopad na jednotlivé druhy tímto způsobem a při takto mírné prostorové expanzi, dokázali jsme určit konkrétní regiony a dokonce i druhy, které pravděpodobně budou v nadcházejících desetiletích potřebovat zásadní konzervační podporu," píšou autoři komentáře. Uvádějí, že ztráta biodiverzity ohrožuje především subsaharskou Afriku, Velkou příkopovou propadlinu a rovníkovou západní Afriku, ale vážný úbytek bude také v jižní Americe, především v Atlantském lese, stejně jako v jihovýchodní Asii.
Za důležité vědci považují, že mnoho druhů, u kterých očekávají ztrátu životního prostředí, není momentálně ohroženo, tudíž se o ně konzervační programy nestarají. Vytipování takových druhů a lokalit bude proto stále důležitější, pakliže máme ztrátě biodiverzity proaktivně bránit, domnívají se Clark a Williams.
Proaktivní změny k záchraně biodiverzity
"OK, dosud to bylo velmi pochmurné," přiznávají autoři komentáře. Dodávají, že naštěstí existují jisté věci, které lze učinit, abychom zmírnili ztrátu přirozeného prostředí, například zvyšování výnosů, zdravější stravování, omezení plýtvání jídlem a globální přístup k plánování využívání půdy, který může přesměrovat potravinovou produkci z nejohroženějších regionů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Williams s Clarkem zjistili, že kombinace těchto kroků by mohla zabránit drtivé většině projektovaných ztrát biotopů při zachování současného systému, což ale bude vyžadovat cílené úsilí vlád, firem, nevládních organizací i jednotlivců. Metoda, kterou autoři komentáře zvolili, umožňuje určit, který přístup bude mít největší dopad v konkrétních částech světa - například v subsaharské Africe je zřejmě zdaleka nejúčinnějším postupem zvyšování výnosů, které vede k tomu, že lze produkovat dostatek potravin na mnohem menší ploše, a tím masivně omezit mizení divoké přírody.
Proti tomu zvýšení výnosů nebude mít velký dopad v severní Americe, kde se výnosy již blíží svému maximu, ale masivní dopad může mít změna stravovacích návyků, konkrétně snížení spotřeby živočišných produktů, a tudíž i poptávky po nové zemědělské půdě, vysvětlují vědci. To opět staví do kontrastu se subsaharskou Afrikou, kde zdravější stravování ve skutečnosti znamená větší kalorický příjem a konzumaci živočišných produktů, tudíž biodiverzitě příliš neposlouží.
Záchran biodiverzity při nasycení 10 miliard
Experti zdůrazňují, že se dívají pouze na dopad zemědělské expanze na biodiverzitu, kterou ovšem ohrožuje také klimatická změna, ničení životního prostředí z jiných důvodů či nadměrný rybolov a těžba cenného tropického dřeva. "Biodiverzita bude pravděpodobně stále masivně ubývat a konvenční konzervace si s tím nejspíš nedokáže poradit," očekávají Williams a Clark. Věří však, že jejich výzkum dává jistou naději.
Rychlá, ambiciózní a koordinovaná akce může zajistit zdravou a bezpečnou stravu pro světovou populaci, aniž by došlo k masivní ztrátě životního prostředí, míní autoři komentáře. Soudí, že mnoho z jejích součástí by mělo být postaveno do popředí na všech úrovních, od jednotlivců po mezinárodní politiku.
"Zdravější stravování bojující se zřejmě největší zdravotní krizí světa, menší plýtvání jídlem, zvyšování zemědělských výnosů zlepšující potravinovou bezpečnost, to jsou všechno samy o sobě obrovsky důležité cíle," deklarují vědci.
Související
Největší loď na světě už se plaví po moři. Ozvali se však ekologové
Lídři EU povedou debatu o pomoci Kyjevu, podpoře zelené ekonomiky i energetice
Ekologie , Zvířata , zemědělství , životní prostředí , potraviny jídlo
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
před 46 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 1 hodinou
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 2 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 3 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 4 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 5 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 5 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 6 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 7 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 8 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 8 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 9 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
Velikonoce má podle předpovědi doprovázet velmi teplé počasí, ve čtvrtek jim ale bude předcházet přechod studené fronty přes Česko. Meteorologové v souvislosti s ní varují před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě