Živočichové na pokraji vymření. Ohroženo bude 88 % druhů, bojí se vědci

NÁZOR - Vědci vědí, že biodiverzita se ve většině oblastí světa zmenšuje, ačkoliv méně plošně a dramaticky, než jsme se obávali, konstatují David Williams a Michael Clark v komentáři pro server The Conversation. Zoolog z Univerzity v Leedsu a ekolog z Oxfordské univerzity upozorňují, že situace se v budoucnu zhorší a kombinace ztráty přirozeného prostředí, klimatické změny a nadměrného využívání přírodních zdrojů dovede mnoho živočišných druhů na pokraj vymření.

"Co nevíme, je to, co s tím dělat," deklarují vědci. Část problému podle nich spočívá v ostudném podfinancování záchranných programů, ale především jde o to, že základní příčiny poklesu biodiverzity každým rokem sílí.

Velké pozornosti se oprávněně těší klimatická změna, ale největší hrozbou pro biodiverzitu je ve skutečnosti ničení přirozeného prostřední ve prospěch zemědělství, deklarují odborníci. Podotýkají, že s tím, jak roste počet lidí, lidé jsou stále bohatší a mají větší spotřebu, se potřeba nové zemědělské půdy bude dále zvyšovat, což povede k vytvoření nejméně dvou, ale možná i  deseti milionů čtverečních kilometrů nové zemědělské plochy do roku 2050.

K zajištění, že tato nadcházející expanze zemědělství nepovede k plošné ztrátě biodiverzity, bude třeba nejen velké posílení "konvenčního" konzervačního přístupu, tedy vytváření chráněných území, zdůrazňují autoři komentáře. Ten přirovnávají k operaci srdce, která je pro některé druhy a biotopy velmi efektivní, ale nefunguje jako univerzální lék.

"Místo toho musíme řešit základní příčiny, jinak si konzervace nedokáže poradit," pokračují Williams a Clark. Ve své studii zveřejněné v odborném časopisu Nature Sustainability doporučili zaměřit se na ty druhy a typy krajiny, které v budoucnu bude zemědělství pravděpodobně nejvíce ohrožovat, stejně jako na konkrétní změny v potravinovém systému, které nejvíce zvýší šanci ochránit biodiverzitu v různých částech světa.

Biodiverzita v současném systému

Williams s Clarkem přišli s metodou, která umožňuje předpovídat, kde bude zemědělská plocha pravděpodobně mírně expandovat (v rozmezí 1,5 km2) a následně tyto projekce překryly s mapou životního prostředí téměř 20 tisíc druhů obojživelníků, ptáků a savců. V potaz vzali i poznatky, zda konkrétní druhy dokážou přežít v zemědělské krajině, což jim umožnilo spočítat rozsah životního prostředí, které jednotlivé druhy ztratí mezi lety 2010 a 2050.

Experti předpovídají, že životní prostředí ztratí téměř 88 % živočišných druhů, přičemž 1.280 z nich přijde o více než čtvrtinu prostředí, který jim zbývá. "Když jsme se podívali na dopad na jednotlivé druhy tímto způsobem a při takto mírné prostorové expanzi, dokázali jsme určit konkrétní regiony a dokonce i druhy, které pravděpodobně budou v nadcházejících desetiletích potřebovat zásadní konzervační podporu," píšou autoři komentáře. Uvádějí, že ztráta biodiverzity ohrožuje především subsaharskou Afriku, Velkou příkopovou propadlinu a rovníkovou západní Afriku, ale vážný úbytek bude také v jižní Americe, především v Atlantském lese, stejně jako v jihovýchodní Asii.

Za důležité vědci považují, že mnoho druhů, u kterých očekávají ztrátu životního prostředí, není momentálně ohroženo, tudíž se o ně konzervační programy nestarají. Vytipování takových druhů a lokalit bude proto stále důležitější, pakliže máme ztrátě biodiverzity proaktivně bránit, domnívají se Clark a Williams.

Proaktivní změny k záchraně biodiverzity

"OK, dosud to bylo velmi pochmurné," přiznávají autoři komentáře. Dodávají, že naštěstí existují jisté věci, které lze učinit, abychom zmírnili ztrátu přirozeného prostředí, například zvyšování výnosů, zdravější stravování, omezení plýtvání jídlem a globální přístup k plánování využívání půdy, který může přesměrovat potravinovou produkci z nejohroženějších regionů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Williams s Clarkem zjistili, že kombinace těchto kroků by mohla zabránit drtivé většině projektovaných ztrát biotopů při zachování současného systému, což ale bude vyžadovat cílené úsilí vlád, firem, nevládních organizací i jednotlivců. Metoda, kterou autoři komentáře zvolili, umožňuje určit, který přístup bude mít největší dopad v konkrétních částech světa - například v subsaharské Africe je zřejmě zdaleka nejúčinnějším postupem zvyšování výnosů, které vede k tomu, že lze produkovat dostatek potravin na mnohem menší ploše, a tím masivně omezit mizení divoké přírody.

Proti tomu zvýšení výnosů nebude mít velký dopad v severní Americe, kde se výnosy již blíží svému maximu, ale masivní dopad může mít změna stravovacích návyků, konkrétně snížení spotřeby živočišných produktů, a tudíž i poptávky po nové zemědělské půdě, vysvětlují vědci. To opět staví do kontrastu se subsaharskou Afrikou, kde zdravější stravování ve skutečnosti znamená větší kalorický příjem a konzumaci živočišných produktů, tudíž biodiverzitě příliš neposlouží.

Záchran biodiverzity při nasycení 10 miliard

Experti zdůrazňují, že se dívají pouze na dopad zemědělské expanze na biodiverzitu, kterou ovšem ohrožuje také klimatická změna, ničení životního prostředí z jiných důvodů či nadměrný rybolov a těžba cenného tropického dřeva. "Biodiverzita bude pravděpodobně stále masivně ubývat a konvenční konzervace si s tím nejspíš nedokáže poradit," očekávají Williams a Clark. Věří však, že jejich výzkum dává jistou naději.

Rychlá, ambiciózní a koordinovaná akce může zajistit zdravou a bezpečnou stravu pro světovou populaci, aniž by došlo k masivní ztrátě životního prostředí, míní autoři komentáře. Soudí, že mnoho z jejích součástí by mělo být postaveno do popředí na všech úrovních, od jednotlivců po mezinárodní politiku.

"Zdravější stravování bojující se zřejmě největší zdravotní krizí světa, menší plýtvání jídlem, zvyšování zemědělských výnosů zlepšující potravinovou bezpečnost, to jsou všechno samy o sobě obrovsky důležité cíle," deklarují vědci.  

Související

Záď lodi Icon of the Seas naznačuje, jak děsivě monstrózní je tato největší loď světa.

Největší loď na světě už se plaví po moři. Ozvali se však ekologové

Nová největší výletní loď na světě Icon of the Seas je na své první okružní plavbě. Vyplula k ní z přístavu v Miami na americké Floridě. Loď je dlouhá 365 metrů, má 20 palub a vejde se na ni přes sedm tisíc pasažérů. Je nicméně trnem v oku ekologů, kteří se obývají ekologického dopadu jejího provozu. 
Evropská unie, ilustrační fotografie.

Lídři EU povedou debatu o pomoci Kyjevu, podpoře zelené ekonomiky i energetice

Další pomoc Ukrajině, podpora konkurenceschopnosti evropské zelené ekonomiky či reforma energetického trhu budou hlavními tématy nadcházejícího bruselského setkání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Šéfové států a vlád evropského bloku se během dvoudenního zasedání mají bavit také o chystaném návratu k fiskálním pravidlům a o další integraci eurozóny. 

Více souvisejících

Ekologie Zvířata zemědělství životní prostředí potraviny jídlo

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha

Velikonoce má podle předpovědi doprovázet velmi teplé počasí, ve čtvrtek jim ale bude předcházet přechod studené fronty přes Česko. Meteorologové v souvislosti s ní varují před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy