Paralýza Spojených států. Politolog vysvětlil, co je zdrojem sílící polarizace

NÁZOR - Ukázky z chystané knihy Johna Boltona, bývalého proradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, představují jen další v řadě odhalení probíhajícího impeachmentu v USA, konstatuje politolog Fareed Zakaria. V komentáři pro server Washington Post podotýká, že nové informace ale nikterak nemění názor Američanů na to, zda by měl být Trump z úřadu odvolán.

Příběh polarizace

Pro srovnání uvádí politolog aféru Watergate, kdy se celkový počet Američanů, kteří požadovala zbavení tehdejšího prezidenta Richarda Nixona funkce, příliš nelišil od dnešních dnů.

"Ve skutečnosti, pár dní před tím, než Richard Nixon rezignoval, podporovalo jeho odvolání jen 71 % demokratů, oproti 89 %, kteří nyní podporují odvolání prezidenta Trumpa," píše Zakaria. Dodává, že pro Nixonovo odvolání bylo 55 % nevyhraněných, což se příliš neliší od dnešních 48% pro odvolání Trumpa, a tak je největším posunem stav u republikánů, jelikož v srpnu 1974 odvolání prezidenta podporovalo 31 % z nich, zatímco dnes jen 8 %.

Příběh impeachmentu je příběhem dnešní americké politiky, tedy příběhem polarizace, deklaruje politolog. Poukazuje, že ta ovlivňuje téměř všechny aspekty politického života Američanů a odborníci ji zkoumají z různých úhlů, lety ověřenými i experimentálními metodami.

"Nebylo by skvělé, pokud by někdo prošel všechny tyto studie, shrnul je a vytvořil čtivou knihu, která jim dá smysl?" táže se politolog. Za takovou práci považuje novou knihu komentátora Erzy Kleina "Proč jsme polarizovaní" a očekává, že se stane politickým dílem roku.

Kleinovo vysvětlení důvodů polarizace přitom není nové, upozorňuje Zakaria. Nastiňuje, že podle knihy jsou Američané rozdělení již dlouho a politické rozdíly mezi jižanskými zastánci rasové segregace a severními liberály či dogmatiky hájícími volný trh a zastánci boje s chudobou a rasovou diskriminací v 50. a 60. letech byly větší, než jsou dnešní rozpory mezi republikány a demokraty.

V minulosti však obě americké strany zahrnovaly mnoho politických proudů, což znamenalo, že tyto spory musely být usměrňovány a projednávány, dává politolog zapravdu Kleinovi. Vysvětluje, že liberální demokraté museli krotit svůj zápal, protože jejich síla v senátu závisela na podpoře jižanského křídla strany hájícího rasovou segregaci, ale po roce 1964, kdy se strana s tímto proudem rozešla, došlo k jejímu ideologickému rozdělení a politické rozdíly se staly výbušným tématem.

Klíčem je identita

"Jedním obrovským posunem, který značně prohloubil polarizaci, je to, že dnešní stranictví je především o identitě, nikoliv o politice," upozorňuje Zakaria. Dodává, že identita samotná je stále více určována demografickými faktory, od prezidentství Baracka Obamy převážně rasově.

Klein tak ve své knize mluví o krizi identity a konstatuje, že v průzkumech veřejného mínění mezi lety 1992-2008 byl počet bělošských voličů bez vysokoškolského vzdělání rovnoměrně rozdělen mezi obě strany, ale od roku 2015 volí republikány o 24 % více osob spadajících do této skupiny, poukazuje politolog. Doplňuje, že podle Kleina za situace, kdy je jádrem politických odlišností identita, nemohou názor měnit fakta a lidé si vybírají stranu z loajality ke svému původu, což nemůže změnit, řekněme, sebelepší zákon o zdravotní péči.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tento klíčový poznatek musí přijmout především demokraté, míní Zakaria. Soudí, že klíč k zisku podpory nevyhraněných voličů zřejmě leží v řešení obav o jejich identitu než v ekonomických tématech a důležitost této symboliky si již dříve uvědomovaly hvězdy Demokratické strany, například Bill Clinton.

Klíčem k pochopení loajality vůči původu je negativní polarizace, domnívá se politolog. Opět odkazuje na Kleina, který cituje mnoho studií, jež prokázaly, že Američany přiměje jít k volbám spíše negativní pohled na protistranu než pozitivní vnímání vlastní strany - příkladem je bývalý demokratický texaský kongresman Beto O'Rourke, který zazářil poté, co v roce 2018 kandidoval do senátu proti republikánu Tedovi Cruzovi, ale zcela pohořel, když se loni ucházel o prezidentskou nominaci, protože postrádal negativní vymezení, které pohánělo jeho předchozí kampaň.   

Klein tvrdí, že kvůli politické geografii Spojených států se polarizační efekt dvou stran liší, uvádí Zakaria. Konstatuje, že podle tohoto zjištění jsou republikáni homogennější skupinou, jejímž jádrem jsou běloši, což jim s ohledem na americký volební systém dává velkou geografickou výhodu, díky níž dokázali vyhrát prezidentské volby ve dvou z posledních čtyř případů, kdy jejich kandidát obdržel celkově méně hlasů.

"Demokraté musejí oslovit širší soubor (lidí) než republikáni, aby byli konkurenceschopní v středozemních státech a ovládli kolegium volitelů (které následně volí prezidenta, pozn. redaktora)," shrnuje politolog. Dodává, že v tomto je Kleinova kniha silná, objevná a depresivní zároveň.

Americký politický systém není parlamentarismus, kde jedna strana ovládne všechny složky moci a může prosazovat svůj program, upozorňuje Zakaria. Podotýká, že moc je rozdělena mezi tři odnože, jejichž pravomoci se překrývají, jelikož zakladatelům Spojených států se protivila myšlenka stran a neustále se měnících frakcí, a proto systém nastavili tak, aby si prosazení čehokoliv žádalo jistý kompromis a spolupráci. To je důvod, proč nakonec polarizace paralyzovala americké vládnutí, deklaruje politolog.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Impeachment

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy