Volební lístky v USA se budou třídit ručně, zaměstnanci kroutí hlavou

Poštovní zaměstnanci upozornili na tiché odstraňování třídících strojů z několika poboček. Další obavy z ovlivňování listopadových voleb vyslovili Demokraté krátce poté, co prezident Donald Trump oznámil, že nehodlá USPS poskytnout finance pro zajištění potřebné logistiky v souvislosti s nadcházejícími volbami. Logiku v tom nevidí ani samotní zaměstnanci.

Ve čtvrtek uvedl prezident Donald Trump v rámci rozhovoru pro Fox Business, že nehodlá podpořit návrh Demokratů o dodatečné finanční podpoře Poštovní službě Spojených států (USPS). Demokraté v něm žádají o zhruba 3,5 miliardy dolarů na zajištění plošné korespondenční volby a dalších 25 miliard výhradně pro USPS.

Během rozhovoru prezident řekl, že návrh rozhodně neschválí. Zároveň dodal, že bez těchto dvou finančních stimulů Demokraté „nemohou zajistit plošnou korespondenční volbu, protože na to pošta nebude dostatečně vybavena.“ Demokraté již dříve vyslovili obavy ohledně jistých pokusů prezidenta a Republikánů zkomplikovat Američanům možnost volit na dálku ve snaze tak snížit celkovou volební účast.

Ty se týkaly jmenování Louise DeJoye, jednoho z předních sponzorů Republikánské strany, do čela USPS. DeJoy se údajně v rámci optimalizace nákladů rozhodl zrušit přesčasy, což dle zaměstnanců výrazně zpomalí poštovní dodávky. Pošta přitom v případě korespondenční volby hraje důležitou roli ve spolupráci s lokálními úřady zaštiťujícími průběh voleb.

Společně s nimi připravuje volební obálky a zajišťuje jejich přednostní doručení, aby je tak mohli voliči včas vyplnit a zaslat zpět svým volebním komisím, které je následně sčítají. Zrušením přesčasů se tak nejen zpomalují běžné zásilky, pro řadu států a speciálně pro ty, které již tradičně volí pouze korespondenčně, to tak představuje zásadní problém.

V pátek navíc informoval portál Vice News‘ Motherboard, že na řadě poboček se postupně začínají odstraňovat některé stroje na třídění pošty. Dle vyjádření USPS se jedná o „rutinní záležitost“ v reakci na „menší objem zasílané pošty.“ Zaměstnanci proto nabádají voliče, kteří hodlají zaslat hlasy poštou, aby tak učinili co nejdříve než dojde k jejich návalu.

Bez třídících strojů se zásilky budou muset protřídit ručně, což i podle zaměstnanců výrazně zpomalí jejich doručení. Zaměstnanci navíc poukazují na to, že i při jejich plném vytížení jsou nuceni pracovat přesčas. S odstraněním některých z nich a zrušením přesčasů je pro ně tak v podstatě fyzicky nemožné zajistit včasný odbyt zásilek, natož volebních lístků.

Přitom ani sami odbory sdružující poštovní zaměstnance nemají ponětí, proč dochází k plošnému odstranění strojů. Předseda odborů Karol nebyl schopen podat jasné vysvětlení, namísto toho pro Vice uvedl, že si „není jist, zda vůbec nějaká rozumná odpověď existuje.“ K výměně strojů prý dochází běžně, ovšem ne v takovém měřítku a už vůbec ne za předpokladu, že by mohlo dojít ke snížení kvality služeb. 

Státní úředníci se tak rozhodli instalovat vlastní schránky speciálně pro volební lístky, kam je voliči mohou vložit a nemusí se přitom spoléhat na poštovní služby. Odevzdané hlasy tak vyzvednou osobně přímo příslušníci jednotlivých volebních komisí. Přestože podobné schránky se pomalu zavádějí v čím dál tím více volebních okrscích, vyvstává kolem nich i řada pochybností. 

Stát Connecticut se již během prezidentských primárek řadil k těm, kde voliči využili převážně právě těchto schránek, neboť se obávali, že lístky poštou nedorazí včas. Některé městské úřady ale zpochybnily jejich bezpečnost. Úředníkům se především nelíbí fakt, že jsou veřejně dostupné komukoli 24 hodiny denně, byť jsou sledovány kamerovým systémem.

Jiní však argumentují tím, že státy jako Oregon nebo Washington je využívají běžně již léta a nikdy u nich žádný problém nezaznamenaly. Lokální vlády je vítají jako skvělý doprovodný prvek k poštovním službám, u kterých se předpokládá, že především v rámci letošních voleb budou kvůli pandemii koronaviru přetížené. Zatím jen během primárek byly desítky tisíc lístků napříč Spojenými státy odmítnuty, jelikož je pošta nebyla schopna doručit včas. 

Možnost korespondenční nebo absenční volby již také umožnila drtivá většina amerických států. V některých státech musejí voliči o zaslání lístků zažádat a jako důvod uvést obavy z pandemické situace, v jiných státech budou lístky zaslány všem voličům automaticky. 8 států však oznámilo, že obavy z nákazy koronavirem jako pádný důvod k vyžádání absenčních lístků neuznávají a budou vyžadovat, aby se tito voliči k volbám dostavili osobně.

Řadí se k nim New York, Mississippi, Jižní Karolína, Kentucky, Indiana, Tennessee, Texas a Louisiana. V těchto státech musejí voliči uvést jiný pádný důvod k tomu, aby mohli volit na dálku, jako na příklad fyzické indispozice. Posledním státem, který se o tomto rozhodnutí usnesl, byla Indiana.

Volební komise zde zamítla rozšíření státní legislativy stanovující důvody pro vyžádání absenčních lístků o pandemickou situaci. Pro hlasovali demokratičtí členové komise, proti se vyslovili Republikáni. Místním přitom bylo umožněno volit distančně již během primárek, dle republikánských členů komise v tu dobu byla pádným důvodem státní karanténa, při aktuální situaci to nepokládají za „nezbytné“. Všech 8 států se navíc vyslovilo, že jejich rozhodnutí je konečné.

Související

Více souvisejících

Volby USA Donald Trump Joe Biden USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy