Proč jsou Američané na Blízkém východě? Důstojník U.S. Army zpochybňuje mýtus

NÁZOR – Část americké zahraničněpolitické elity – kongresmani, vysloužilí generálové a odborníci z různých think tanků – hlasitě tvrdí, že nedávný útok na saúdskoarabské ropné rafinerie si žádá ráznou vojenskou odpověď Spojených států, připomíná Daniel L. Davis v komentáři pro server National Interest. Bývalý podplukovník americké armády, který nyní působí v think tanku Defense Priorities, nabádá, že před zahájením další války na Blízkém východě s otevřeným koncem by USA měly zvážit dopady takové eskalace.

Přidejte svůj názor 32 komentářů

Americká armáda, ilustrační fotografie
doporučujeme

Zastaralá politika

Lehkomyslné užití síly může pouze výrazně snížit, nikoliv zvýšit bezpečnost Spojených států, míní Davis. Poukazuje, že velká část dnešních amerických politiků a všichni aktivní i vysloužilí tří a čtyřhvězdičkoví generálové formovali své názory během studené války a ačkoliv studenoválečný svět zmizel spolu s rozpadem Sovětského svazu, mnoho z nich vede svou politiku skrze toto přežité paradigma, které již několik desetiletí neexistuje.

Americká politika je proto zastaralá a ohrožuje zájmy země, tvrdí bývalý důstojník. Připomíná, že v reakci na ropný šok v 70. letech americký prezident Jimmy Carter formuloval v roce 1980 svou doktrínu, která předpokládala, že jakýkoliv pokus cizí mocnosti ovládnout oblast Perského zálivu bude považován za útok na klíčové zájmy USA a bude na něj adekvátně reagováno, a to i vojenskými prostředky.

Touto doktrínou se od té doby řídí všechny americké administrativy, konstatuje Davis. Podotýká, že v době, kdy Carter svou doktrínu vyhlásil, byla americká ekonomika mnohem zranitelnější než dnes ze strany narušení dodávek saúdskoarabské ropy, jelikož USA tehdy dovážely z blízkovýchodního království 1,5 milionu barelů ropy denně.

To již neplatí,“ pokračuje vysloužilý důstojník. Upozorňuje, že letos v létě byl import saúdskoarabské ropy o 66 % nižší, dosahoval jen 0,5 milionu barelů denně, zatímco produkce americké ropy prudce vzrostla, na 12,4 milionu barelů denně, což z USA činí největšího producenta této suroviny na světě.

Tato změna podstatně snížila americkou závislost na zahraniční ropě, tudíž Davis nepochybuje o tom, že americké zájmy již tolik neohrožují negativní události na Blízkém východě jako v 80. letech. Postoje a politika Washingtonu by se měly této realitě přizpůsobit, což se ale nestalo a Spojené státy se ve skutečnosti v regionu angažují stále více, ačkoliv jejich zájmy v oblasti mizí, tvrdí bývalý voják.

Momentálně se na Blízkém východě nachází 43.800 amerických vojáků, z toho 14 tisíc v Afghánistánu a do nedávna se 2 tisíce v Sýrii, přičemž celkový počet bojových sil rozmístěných v regionu atakuje číslo 60 tisíc, tvrdí bývalý důstojník. Označuje jej za ohromující, pokud vezmeme v potaz, že region je výrazně méně důležitý pro zajištění americké bezpečnosti než v minulých letech.

Čas ukončit bezplatnou jízdu

Současná krize mezi Saúdskou Arábií a Íránem ilustruje zbytečné riziko pro americkou bezpečnost a prosperitu, kterou takové zastaralé myšlení přináší,“ píše Davis. Domnívá se, že Washington by měl upravit svou politiku tak, aby odpovídala strategické realitě a adekvátně využívala prostředky na obranu.

Pokud by se Washington sklonil před tlakem Rijádu a v odvetě za úder na saúdskoarabská ropná zařízení zaútočil na Írán, existuje vysoká pravděpodobnost, že bude zatažen do otevřené války, varuje bývalý voják. Připomíná, že Teherán přesně tímto vyhrožuje a USA by při takovém scénáři mohly hodně ztratit.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Další válka na Blízkém východě by dále oslabila Spojené státy, jelikož jejich „nekonečné války“ si vyžádaly biliony dolarů, tisíce životů a desítky tisíc zraněných, nehledě na oběti z řad místních civilistů, uvádí Davis. Není podle něj překvapivé, že jiné země se snaží přimět USA, aby bojovaly jejich jménem, přesto považuje za „nechutné“, že Washington nadále riskuje životy amerických vojáků kvůli bezpečnosti Blízkého východu.

Indie kupříkladu dováží 83 % své spotřeby ropy, většinu z Blízkého východu, a také Čína kriticky závisí na dovozu této suroviny, převážně ze Saúdské Arábie, poukazuje vysloužilý důstojník. Klade otázku, proč by Američané, nikoliv největší saúdskoarabští zákazníci měli riskovat životy kvůli ekonomickým zájmům Rijádu.

Proč bychom měli bojovat tuto bitvu, zatímco Peking a Nové Dillí nebudou riskovat a neutratí žádné peníze za zabezpečení volného toku ropy?“ táže se Davis. Dodává, že válka navíc není jediná možnost a restart amerických vztahů se Saúdskou Arábií – a Blízkým východem obecně – by přiměl regionální mocnosti převzít odpovědnost za jejich vlastní zájmy.

Stabilní rovnováha sil by pak mohla pokračovat dlouhé dekády, což by prospělo americké i světové ekonomice, míní ex-důstojník. Deklaruje, že je načase, aby Spojené státy přestaly zajišťovat bezpečnost jiných zemí na Blízkém východě, především hrozí-li válka. „Je čas ukončit jejich bezplatnou jízdu,“ uzavírá Davis.

Loading...
Vstupte do diskuze (32)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Brazílie se bojí nejhoršího: Zřejmě zaznamenán první případ nového…

26.02.2020 03:39 V Brazílii byl zřejmě v úterý zaznamenán první případ nákazy novým koronavirem. Podle agentury DPA…

Americké úřady vyzvaly, aby se lidé připravili na příchod koronaviru

25.02.2020 23:49 Americké zdravotnické úřady dnes vyzvaly občany, aby se začali připravovat na šíření nového…

Trump: Žádná země mi před volbami nepomáhá

25.02.2020 21:16 Aktualizováno Americký prezident Donald Trump dnes v Dillí řekl, že mu žádná země před prezidentskými volbami…

Bílý dům požádal o mimořádné finance pro boj s koronavirem

25.02.2020 15:40 Bílý dům požádal Kongres o mimořádných 1,8 miliardy dolarů (42 miliard korun) na řešení epidemie…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama