Proč jsou Američané na Blízkém východě? Důstojník U.S. Army zpochybňuje mýtus

NÁZOR – Část americké zahraničněpolitické elity – kongresmani, vysloužilí generálové a odborníci z různých think tanků – hlasitě tvrdí, že nedávný útok na saúdskoarabské ropné rafinerie si žádá ráznou vojenskou odpověď Spojených států, připomíná Daniel L. Davis v komentáři pro server National Interest. Bývalý podplukovník americké armády, který nyní působí v think tanku Defense Priorities, nabádá, že před zahájením další války na Blízkém východě s otevřeným koncem by USA měly zvážit dopady takové eskalace.

Zastaralá politika

Lehkomyslné užití síly může pouze výrazně snížit, nikoliv zvýšit bezpečnost Spojených států, míní Davis. Poukazuje, že velká část dnešních amerických politiků a všichni aktivní i vysloužilí tří a čtyřhvězdičkoví generálové formovali své názory během studené války a ačkoliv studenoválečný svět zmizel spolu s rozpadem Sovětského svazu, mnoho z nich vede svou politiku skrze toto přežité paradigma, které již několik desetiletí neexistuje.

Americká politika je proto zastaralá a ohrožuje zájmy země, tvrdí bývalý důstojník. Připomíná, že v reakci na ropný šok v 70. letech americký prezident Jimmy Carter formuloval v roce 1980 svou doktrínu, která předpokládala, že jakýkoliv pokus cizí mocnosti ovládnout oblast Perského zálivu bude považován za útok na klíčové zájmy USA a bude na něj adekvátně reagováno, a to i vojenskými prostředky.

Touto doktrínou se od té doby řídí všechny americké administrativy, konstatuje Davis. Podotýká, že v době, kdy Carter svou doktrínu vyhlásil, byla americká ekonomika mnohem zranitelnější než dnes ze strany narušení dodávek saúdskoarabské ropy, jelikož USA tehdy dovážely z blízkovýchodního království 1,5 milionu barelů ropy denně.

„To již neplatí,“ pokračuje vysloužilý důstojník. Upozorňuje, že letos v létě byl import saúdskoarabské ropy o 66 % nižší, dosahoval jen 0,5 milionu barelů denně, zatímco produkce americké ropy prudce vzrostla, na 12,4 milionu barelů denně, což z USA činí největšího producenta této suroviny na světě.

Tato změna podstatně snížila americkou závislost na zahraniční ropě, tudíž Davis nepochybuje o tom, že americké zájmy již tolik neohrožují negativní události na Blízkém východě jako v 80. letech. Postoje a politika Washingtonu by se měly této realitě přizpůsobit, což se ale nestalo a Spojené státy se ve skutečnosti v regionu angažují stále více, ačkoliv jejich zájmy v oblasti mizí, tvrdí bývalý voják.

Momentálně se na Blízkém východě nachází 43.800 amerických vojáků, z toho 14 tisíc v Afghánistánu a do nedávna se 2 tisíce v Sýrii, přičemž celkový počet bojových sil rozmístěných v regionu atakuje číslo 60 tisíc, tvrdí bývalý důstojník. Označuje jej za ohromující, pokud vezmeme v potaz, že region je výrazně méně důležitý pro zajištění americké bezpečnosti než v minulých letech.

Čas ukončit bezplatnou jízdu

„Současná krize mezi Saúdskou Arábií a Íránem ilustruje zbytečné riziko pro americkou bezpečnost a prosperitu, kterou takové zastaralé myšlení přináší,“ píše Davis. Domnívá se, že Washington by měl upravit svou politiku tak, aby odpovídala strategické realitě a adekvátně využívala prostředky na obranu.

Pokud by se Washington sklonil před tlakem Rijádu a v odvetě za úder na saúdskoarabská ropná zařízení zaútočil na Írán, existuje vysoká pravděpodobnost, že bude zatažen do otevřené války, varuje bývalý voják. Připomíná, že Teherán přesně tímto vyhrožuje a USA by při takovém scénáři mohly hodně ztratit.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Další válka na Blízkém východě by dále oslabila Spojené státy, jelikož jejich „nekonečné války“ si vyžádaly biliony dolarů, tisíce životů a desítky tisíc zraněných, nehledě na oběti z řad místních civilistů, uvádí Davis. Není podle něj překvapivé, že jiné země se snaží přimět USA, aby bojovaly jejich jménem, přesto považuje za „nechutné“, že Washington nadále riskuje životy amerických vojáků kvůli bezpečnosti Blízkého východu.

Indie kupříkladu dováží 83 % své spotřeby ropy, většinu z Blízkého východu, a také Čína kriticky závisí na dovozu této suroviny, převážně ze Saúdské Arábie, poukazuje vysloužilý důstojník. Klade otázku, proč by Američané, nikoliv největší saúdskoarabští zákazníci měli riskovat životy kvůli ekonomickým zájmům Rijádu.

„Proč bychom měli bojovat tuto bitvu, zatímco Peking a Nové Dillí nebudou riskovat a neutratí žádné peníze za zabezpečení volného toku ropy?“ táže se Davis. Dodává, že válka navíc není jediná možnost a restart amerických vztahů se Saúdskou Arábií – a Blízkým východem obecně – by přiměl regionální mocnosti převzít odpovědnost za jejich vlastní zájmy.

Stabilní rovnováha sil by pak mohla pokračovat dlouhé dekády, což by prospělo americké i světové ekonomice, míní ex-důstojník. Deklaruje, že je načase, aby Spojené státy přestaly zajišťovat bezpečnost jiných zemí na Blízkém východě, především hrozí-li válka. „Je čas ukončit jejich bezplatnou jízdu,“ uzavírá Davis.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ropa Saúdská Arábie Írán Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 24 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých

Tragická nehoda autobusu dopravce FlixBus se ve středu dopoledne stala na dálnici nedaleko německého Lipska. Nepřežilo ji pět lidí, dalších více než dvacet cestujících utrpělo zranění. O neštěstí informovala světová média v čele s BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy