Propukne v Bolívii nová krize? Morales tlačí na post prezidenta svého exministra

Bolivijský exprezident Evo Morales, jehož loni v listopadu po téměř 14 letech u moci donutily demonstrace a velení armády k demisi, v neděli z exilu v Argentině oznámil kandidáty své socialistické strany pro prezidentské volby. Oba působili mnoho let v jeho vládě, informoval dnes deník El País. Morales sám kandidovat nesmí, nynější prozatímní bolivijská vláda ho viní ze vzpoury a terorismu.

Juan Evo Morales Ayma je vůdcem bolivijské socialistické strany Movimiento al Socialismo a hnutí za práva pěstitelů koky. Dne 22. ledna 2006 se stal prvním domorodým prezidentem Bolívie, poté co získal 54% většinu hlasů.
doporučujeme

Jako prezidentského kandidáta do voleb, které mají v Bolívii být 3. května, zvolilo vedení strany Hnutí za socialismus (MAS) Luise Arceho (56). Arce byl ministrem hospodářství po celou dobu Moralesovy vlády od ledna 2006 do loňského listopadu. Podle analytiků má voličům připomenout "dobré ekonomické časy" z počátku Moralesova úřadování.

Na viceprezidenta vybralo vedení MAS zástupce původních obyvatel Davida Choquehuanku, který byl od ledna 2006 jedenáct let ministrem zahraničí. Choquehuanca je indián z kmene ajmarů, stejně jako Morales, který se před 15 lety stal první indiánským prezidentem Bolívie.

Prezidentské volby v Bolívii se konaly naposledy loni 20. října a podle nejvyšší volební instance je už v prvním kole vyhrál opět Morales. Opozice ale výsledky označila za zmanipulované a k jejich opakování vyzvala i Organizace amerických států (OAS). Pod tlakem protestů, při nichž se v ulicích střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci, a po výzvě velení armády, Morales 10. listopadu podal demisi a odjel do Mexika. Posléze se přesunul do Argentiny. Ze zahraničí zejména v prvních dnech exilu podněcoval své příznivce k protestům s cílem svrhnout nově ustavenou prozatímní vládu, za což je nyní obviněn ze vzpoury.

Situace v Bolívii, kde při protestech v říjnu a listopadu zemřely tři desítky lidí, se uklidnila až koncem listopadu. Tehdy zástupci odborů a domorodých obyvatel podepsali dohodu o usmíření s prozatímní vládou. V jejím čele stojí jako prezidentka Jeanine Áňezová, která byla po útěku Moralese a nejvyššího vedení země potvrzena ve funkci ústavním soudem z pozice místopředsedkyně horní komory parlamentu.

Morales a tvrdé jádro strany MAS Áňezovou jako prozatímní prezidentku odmítají a na středu svolali nové protivládní demonstrace. V ten den měl totiž vypršet původní mandát Áňezové, ale ústavní soud jí ho minulý týden prodloužil kvůli menšímu skluzu v původně předpokládaném harmonogramu voleb. Jejich první kolo se koná 3. května, na 14. června už je naplánované jejich druhé kolo.

Kvůli protestům, které se očekávají zejména ve městě El Alto a baště Moralesových příznivců provincii Chapare (department Cochabamba), už poslala vláda do ulic vojáky a posílila policejní hlídky. Napětí může eskalovat také kvůli tomu, že na dnešek už dříve oznámilo ministerstvo obrany v provincii Chapare začátek ničení ilegálních plantáží koky.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vakcína firmy Novavax v testech vykázala účinnost přes 90 procent

14.06.2021 16:49 Vakcína proti covidu-19 vyvinutá americkou společností Novavax vykázala v poslední fázi klinických…

NATO je zásadní pro americké zájmy, USA stojí po boku Evropy, řekl Biden

14.06.2021 13:15 Severoatlantická aliance je zásadní pro americké zájmy. Před dnešním summitem NATO to prohlásil…

S koronavirem už celosvětově zemřelo přes 3,8 milionů lidí

14.06.2021 08:49 Celosvětový počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 podle údajů americké Univerzity Johnse…

Putin: Vztahy mezi USA a Ruskem jsou v současnosti nejhorší za řadu let

12.06.2021 07:12 Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem jsou v současnosti nejhorší za řadu let. V rozhovoru s…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama