Průřez historií amerických voleb. Jaké zvláštnosti je provázely?

Prezidentské volby se výrazně podílely na utváření domácí politiky Spojených států. Řadu z nich tak provázely historické momenty, které jsou dodnes patrné v americké ústavě. Stejně tak je ale doprovázely i tragické události.

Volby 1788

Roku 1788 se konaly úplně první americké prezidentské volby. V lednu následujícího roku byl zvolen prvním prezidentem Spojených států George Washington, a to 69 hlasy z 69 možných. Washington je tak dodnes jediným prezidentem, který byl do úřadu zvolen jednohlasně. Stejné vítězství zopakoval i o 4 roky později.

Precedent z roku 1796

Roku 1796, kdy Washingtonovi dobíhalo jeho druhé období, se rozhodl ve jménu demokracie úřadu dobrovolně vzdát. Stanovil tak velmi důležitý precedent, který byl později zakotven v Ústavě jako 22. dodatek. Ten jasně stanovuje maximálně dvě po sobě jdoucí období v celkovém trvání osmi let. 

Nejdéle úřadujícím prezidentem Spojených států byl Franklin Delano Roosevelt. Roku 1940 Washingtonovu precedentu nedostál, když postoupil do svého třetího volebního období. Nebýt jeho chabého zdraví, Roosevelt by odsloužil i období čtvrté. I proto byl dodatek iniciovaný Republikánskou stranou pár let po jeho smrti přijat.

Volební remíza

Ne vždy rozhodly o nové hlavě státu volby. Historicky došlo ke třem instancím, kde musel zasahovat Kongres. Ve dvou případech se jednalo o volbu prezidenta, v případě posledním o post viceprezidenta. Poprvé se tak stalo roku 1800, kdy o vítězi nakonec rozhodla Sněmovna reprezentantů. Thomas Jefferson byl tehdy zvolen těsnou většinou 36 hlasů.

Sněmovna musela zasahovat znovu hned o 24 let později. Andrew Jackson tehdy sice získal nejvíce hlasů, ovšem neměl jich dostatek na prolomení nezbytné většiny 131 hlasů. Konečným vítězem se stal roku 1825 John Quincy Adams s rozdílem pěti hlasů.

O pár let později roku 1836 došlo k podobné situaci, tentokrát však musel Kongres rozhodnout o novém viceprezidentovi. Richard M. Johnson, spolukandidát Martina Van Burena, obdržel stejně jako Buren dostatek hlasů na to, aby se chopil úřadu.

Volitelé ve Virginii se ale rozhodli Johnsona nakonec nepodpořit, ten tak ztratil 23 hlasů a tím i potřebnou většinu. O viceprezidentovi musel rozhodnout až Senát. Johnson nakonec své vítězství obhájil, a to v poměru hlasů 33 ku 16. 

Muži v úřadu

V Oválné pracovně Bílého domu se vystřídala řada prezidentů. Někteří z nich si získali důvěru svých občanů natolik, že úspěšně pokročili do druhého období, jiní byli méně úspěšní. Prezident Grover Cleveland si rovněž odsloužil dvě období, na rozdíl od svých kolegů ovšem se čtyřroční pauzou.

Cleveland byl poprvé zvolen roku 1885, kdy se současně stal prvním demokratem v úřadu od konce občanské války. V následujících volbách v roce 1889 ovšem zvítězil republikánský kandidát Benjamin Harrison. Oba kandidáti se utkali znovu roku 1892. 

Harrisonova manželka tehdy těžce onemocněla tuberkulózou, což velice poznamenalo jeho kampaň i blížící se volby. Cleveland se tedy po čtyřech letech znovu chopil úřadu. Jeho prezidentské počínání je tak často označováno jako „sendvičové prezidentství“.

Atentáty

Atentáty na prezidenta jsou také bohužel nedílnou součástí americké politické historie. Historikové tvrdí, že od počátku 19. století proběhlo hned 30 pokusů o atentát buďto na úřadujícího prezidenta nebo na úspěšného prezidentského kandidáta. Ve čtyřech případech byli atentátníci úspěšní. 

Abraham Lincoln byl zastřelen v divadle roku 1865. Říká se, že Lincoln svou smrt předpověděl. Pár dní před útokem měl prý sen, ve kterém stál nad svým tělem v Bílém domě obklopeném vojáky, kteří mu sdělili, že prezident byl zastřelen. Roku 1881 byl zavražděn James A. Garfield. Ten byl zastřelen na vlakovém nádraží ve Washingtonu D.C. necelé 4 měsíce poté, co se oficiálně ujal úřadu.

Prezident William McKinley byl zastřelen během Panamerické světové výstavy roku 1901. Zasažen byl dvěma ranami, jedna se odrazila, druhá ho zasáhla přímo do břicha. Byť se jeho stav zpočátku lepšil, prezident zraněním podlehl zhruba o týden později. Prezident John F. Kennedy byl zastřelen roku 1963 v Dallasu. 

Střelen byl dvakrát, jednou do zad, podruhé do hlavy. Těžká zranění utrpěl i texaský guvernér John Connally. Kennedy zraněním podlehl v podstatě okamžitě. Jeho vrah, Lee Harvey Oswald, byl zastřelen při převozu do krajské věznice. V případě Lincolna a Kennedyho se navíc nejednalo o první pokus o atentát.

V roce 1861 se jednalo o falešnou hrozbu, ovšem roku 1864 měl Lincoln velké štěstí, když střela těsně minula jeho hlavu. Kennedymu těsně po ohlášení výsledků voleb v roce 1960 vyhrožoval smrtí třiasedmdesátiletý Richard Paul Pavlick, patrně z nenávisti vůči katolíkům. 

Pavlick plánoval narazit do Kennedyho auta, nakonec si to ale údajně rozmyslel kvůli Kennedyho ženě a dceři. Pavlick byl krátce na to zastaven policií pro překročení rychlosti a následně i zadržen, neboť strážníci u něj v autě našli dynamit.

Související

Více souvisejících

Volby USA USA (Spojené státy americké) Joe Biden Donald Trump

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 23 minutami

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje

Zatčení náměstka ministra obrany Timura Ivanova signalizuje souboj o zdroje a moc uvnitř ruské elity na počátku nového prezidentského období Vladimira Putina.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy