Koronavirová krize a rasové nepokoje mění americkou politiku. Stranická loajalita klesá

Spojené státy čelí v posledních měsících velkému tlaku. Uprostřed koronavirové pandemie zemi zachvátila vlna nepokojů v souvislosti se smrtí černocha George Floyda během policejního zatýkání. Voliči napříč zemí dávají prezidentu Donaldu Trumpovi stále více najevo jejich znepokojení ohledně jednání vlády. A hlava státu nyní ztrácí podporu i u svých straníků.

Stranická loajalita definuje americkou domácí politiku po staletí. Trumpova administrativa v tomto ohledu doposud nebyla výjimkou. Naopak řada expertů používá raději termín „Trumpova strana“ namísto republikánská. Vývoj v zemi za posledních pár měsíců však tuto skutečnost mění od základů. 

Právě v těch nejdůležitějších měsících Trumpova úřadu se od něj začínají jeho nejvěrnější straníci odklánět. Na vině je dle deníku Forbes především prezidentova inkompetence v době rasových nepokojů v zemi.

Řadu kontroverzních názorů z řad republikánské strany vyvolala fotografie prezidenta před kostelem sv. Johna, jemuž je přezdíváno „kostel prezidentů“, kde se dle tradice nechal Trump vyfotografovat s Biblí v ruce a krátce předtím pronesl, že se považuje za „spojence všech mírumilovně protestujících“. 

Důvodem k rozhořčení většiny vládních představitelů byl fakt, že jen krátce před tím byli demonstranti z prostoru kolem kostela vyhnáni nasazením slzných plynů, aby prezident mohl u kostela tradiční bohoslužbu vykonat. Tento čin odsoudili i vrchní představitelé ozbrojených složek a armády.

Několik republikánských senátorů také prezidenta odsoudilo za jeho příspěvek na Twitteru, ve kterém podotkl, že pětasedmdesátiletý muž protestující v Buffalu, který byl policisty sražen k zemi, následkem čehož utrpěl zranění hlavy, by mohl být stoupencem radikální antifašistické skupiny Antifa. Informovalo o tom Politico.

Prezident se navíc obecně se svou stranou rozchází v souvislosti s vyjadřováním podpory hnutí Black Lives Matter. Trump ku příkladu odmítl přejmenovat armádní základny nesoucí jména generálů Konfederace z dob americké občanské války, což mezi jistými segmenty lidí vyvolává vzpomínky na éru otroctví.

Senátní komise pro ozbrojené složky řízená republikánskou většinou zatím v ústraní přijala dodatek, na základě něhož by k přejmenování veškerých základen mělo dojít v rámci následujících tří let, jak uvedla CNN.

Letošní prezidentské listopadové volby by se tak mohly zapsat do historie Spojených států jako volby, kdy došlo k vcelku radikální obměně voličské základny a stranického establishmentu. Řada významných politických osobností se již vyslovila, že i navzdory své politické náklonosti bude volit demokraticky.

Mezi ně patří na příklad bývalý prezident Spojených států George W. Bush, republikánský senátor za Utah Mitt Romney a bývalý ministr zahraničí Colin Powell. Právě Romney byl jediným Republikánem během Trumpova impeachmentu, který v Senátu hlasoval pro jeho odsouzení.

Trump nepřichází jen o podporu ve straně, ale i o podporu voličů. Na základě nejnovějšího průzkumu společnosti Gallup má současný prezident podporu pouze 40 % voličů, což je jedno z nejnižších celonárodních čísel v historii předvolebních průzkumů v zemi.

I když se Trump potýká s klesající loajalitou uvnitř své strany, většina Republikánů stále hodlá prezidenta ve volbách podpořit. Dle The Washington Post tak senátoři spíše činí z obav o vlastní znovuzvolení.

Podobnému otřesu ve straně čelil Trump už v roce 2016, kdy unikla nahrávka, na které se Trump chlubí tím, jak si umí podmanit ženy. Republikáni za to někdejšího prezidentského kandidáta odsoudili a tvrdili, že mu hlas neodevzdají. Nakonec Trump volby většinově vyhrál jen o pár týdnů později.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou

Rusko v pondělí prohlásilo, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany USA, Británie a Francie posunula svět na pokraj přímého konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, který by mohl skončit katastrofou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy