Republikánská strana se po staletí odkazuje na svého zakladatele Abrahama Lincolna. Do historie vstoupila jako strana vyznávající rovnoprávnost a konzervativní hodnoty. Mnozí nyní ve straně spíše vidí nacionalisty a populisty. Podobný názor zastávají i někteří Republikáni.
Kořeny Republikánské strany sahají až do 18. století, přestože oficiálně vznikla až o století později. Její název byl poprvé použit stoupenci Thomase Jeffersona, třetího prezidenta Spojených států, který věřil v decentralizovanou vládu s omezeným výkonem pravomocí.
Přestože Jeffersonovy myšlenky tvoří určitý podíl na ideologickém smýšlení moderních Republikánů, utvořila jeho frakce nakonec stranu Demokraticko-republikánskou, ze které v třicátých letech 19. století vzešla dnešní strana Demokratická. Založení Republikánské strany se tak datuje do padesátých let 19. století.
Na vzniku nové strany se tehdy shodli představitelé několika stran, kteří se vyslovili proti otroctví, mezi nimiž byli i Demokraté. V šedesátých letech téhož století Demokratickou stranu rozdělila otázka otroctví a ulehčila tak vítězství tehdejšímu republikánskému kandidátovi na prezidenta, Abrahamu Lincolnovi.
S Lincolnovou inaugurací se od původních kolonií začaly odpojovat jižanské státy, které brzy na to utvořily Konfederaci. Rozdíly mezi Severem a Jihem zanedlouho vyústily v občanskou válku. Lincoln a jeho strana v této souvislosti vstoupili do historie díky emancipační proklamaci z roku 1863.
Ta prohlásila otroky za svobodné a umožnila jim bojovat ve složkách Unie proti otrokářským státům Konfederace. Ke zrušení otroctví formálně došlo o dva roky později, kdy bylo přijato jako 13. dodatek Ústavy Spojených států. Protože právě Lincoln sehrál klíčovou roli v tomto historickém počinu, je Republikánská strana někdy neoficiálně nazývána stranou Lincolna.
Lincolnovo zvolení tak předznamenalo klíčovou diverzifikaci mezi Demokraty a Republikány, kteří si rozdělili domácí politickou scénu a vybudovali tak úspěšně politický bipartismus. Demokraté tradičně ovládali jih, zatímco Republikánská strana postupně převzala kontrolu nad většinou zbývajících států.
Republikáni se vyvinuli v konzervativní stranu propagující individuální svobody, omezenou roli státu v regulování ekonomiky a daňové úlevy pro vyšší třídu. Během 50. a 60. let však ve straně začala panovat opozice vůči legislativě orientované na lidská práva, a to zejména v reakci na narůstající pro-integrační politiku Demokratů.
Jižanští běloši, kteří se historicky řadili mezi hlavní stoupence Demokratů, se od nich v souvislosti s liberálněji laděnou politikou strany začali odvracet. Tohoto ideologického zlomu se rozhodli využít Republikání a právě na těchto voličích si později vybudovali svou pevnou základnu.
Zejména bývalý prezident Richard Nixon během své kampaně proslavil tzv. „jižanskou strategii“, která se zakládala převážně na rasových motivech s cílem naklonit si tak jižanské voliče na svou stranu. Republikány ale naopak začali opouštět voliči afro-americké komunity, kteří novou oporu našli právě u Demokratické strany.
I přesto moderní Republikáni stále vyznávají podobné hodnoty. Strana zastává snižování daní jako formu určitého stimulu ekonomiky, vystupuje proti vládou regulované ekonomice nebo proti úloze vlády jako garanta sociálních jistot. Někteří zastávají silnou opozici vůči potratům nebo legislativě omezující volný prodej zbraní. Stejně tak jsou mnohem více konzervativní v pohledu na rovnoprávnost manželství nebo politiku životního prostředí.
Mnozí, ať už z řad opozice nebo bývalých i současných straníků, ale dnes na Republikánskou stranu pohlížejí jinak. Shodují se více méně na jednom – Republikánská strana už není stranou prezidenta Lincolna vyznávající konzervativní hodnoty, ale populisticko-nacionalistickou stranou Donalda Trumpa.
„Původní skladba Republikánské strany, kde se vzájemně vyvažovaly vize a hodnoty sociálních konzervativců, konzervativců orientovaných na zahraniční politiku a národní bezpečnost, a konzervativců zastávajících ekonomické svobody jednotlivce – tato pestrá skladba nejrůznějších konzervativních hodnot – je dávno pryč. Jedinou hodnotou této strany je nyní Donald Trump a loajalita zbytku strany vůči svému vůdci,“ uvedl bývalý republikánský stratég, Rick Wilson.
,,A jestli se ptáte, proč se proti Trumpovi nikdy nepostaví, je to proto, že mají strach. Bojí se, co by se o nich řeklo na Twitteru, na Facebooku, v televizi. Jiní zase mají ambice na to, stát se příštím prezidentem. Ale těch, co jeho vizím skutečně věří, je drtivá menšina," dodal.
Politický analytik, Mike Madrid, navíc dodává, že momentální situace je pro Republikány jakožto pro politickou stranu do budoucna velice nebezpečná. Madrid v této souvislosti naráží na politickou agendu strany, kdy její nacionalistická ideologie v dnešní společnosti, kde se podíl těch, kteří se s ní identifikují, snižuje, nemůže přežít.
Zároveň však dodává, že Republikáni nepředstavují nebezpečí jen sami sobě, ale i funkčnosti celého demokratického systému. V zásadě se obává toho, že rasově motivovaná politika Republikánů by v budoucnu mohla vyústit v utvoření dvou frakcí, které demokracii promění v „politiku motivovanou hněvem“. Konkrétně hovoří o snižujícím se procentu populace odvolávajícím se na nadřazenost bílé rasy a o rostoucím procentu přistěhovalců různých etnik s pocitem méněcennosti na straně druhé.
Související
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
USA (Spojené státy americké) , Republikánská strana (USA) , Donald Trump , Abraham Lincoln
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
před 58 minutami
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
před 1 hodinou
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
před 2 hodinami
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
před 3 hodinami
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
před 3 hodinami
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
před 3 hodinami
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
před 4 hodinami
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
před 5 hodinami
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
před 5 hodinami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 6 hodinami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 6 hodinami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 6 hodinami
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 7 hodinami
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 7 hodinami
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 7 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 8 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 8 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 8 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 9 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák