Republikánská strana se po staletí odkazuje na svého zakladatele Abrahama Lincolna. Do historie vstoupila jako strana vyznávající rovnoprávnost a konzervativní hodnoty. Mnozí nyní ve straně spíše vidí nacionalisty a populisty. Podobný názor zastávají i někteří Republikáni.
Kořeny Republikánské strany sahají až do 18. století, přestože oficiálně vznikla až o století později. Její název byl poprvé použit stoupenci Thomase Jeffersona, třetího prezidenta Spojených států, který věřil v decentralizovanou vládu s omezeným výkonem pravomocí.
Přestože Jeffersonovy myšlenky tvoří určitý podíl na ideologickém smýšlení moderních Republikánů, utvořila jeho frakce nakonec stranu Demokraticko-republikánskou, ze které v třicátých letech 19. století vzešla dnešní strana Demokratická. Založení Republikánské strany se tak datuje do padesátých let 19. století.
Na vzniku nové strany se tehdy shodli představitelé několika stran, kteří se vyslovili proti otroctví, mezi nimiž byli i Demokraté. V šedesátých letech téhož století Demokratickou stranu rozdělila otázka otroctví a ulehčila tak vítězství tehdejšímu republikánskému kandidátovi na prezidenta, Abrahamu Lincolnovi.
S Lincolnovou inaugurací se od původních kolonií začaly odpojovat jižanské státy, které brzy na to utvořily Konfederaci. Rozdíly mezi Severem a Jihem zanedlouho vyústily v občanskou válku. Lincoln a jeho strana v této souvislosti vstoupili do historie díky emancipační proklamaci z roku 1863.
Ta prohlásila otroky za svobodné a umožnila jim bojovat ve složkách Unie proti otrokářským státům Konfederace. Ke zrušení otroctví formálně došlo o dva roky později, kdy bylo přijato jako 13. dodatek Ústavy Spojených států. Protože právě Lincoln sehrál klíčovou roli v tomto historickém počinu, je Republikánská strana někdy neoficiálně nazývána stranou Lincolna.
Lincolnovo zvolení tak předznamenalo klíčovou diverzifikaci mezi Demokraty a Republikány, kteří si rozdělili domácí politickou scénu a vybudovali tak úspěšně politický bipartismus. Demokraté tradičně ovládali jih, zatímco Republikánská strana postupně převzala kontrolu nad většinou zbývajících států.
Republikáni se vyvinuli v konzervativní stranu propagující individuální svobody, omezenou roli státu v regulování ekonomiky a daňové úlevy pro vyšší třídu. Během 50. a 60. let však ve straně začala panovat opozice vůči legislativě orientované na lidská práva, a to zejména v reakci na narůstající pro-integrační politiku Demokratů.
Jižanští běloši, kteří se historicky řadili mezi hlavní stoupence Demokratů, se od nich v souvislosti s liberálněji laděnou politikou strany začali odvracet. Tohoto ideologického zlomu se rozhodli využít Republikání a právě na těchto voličích si později vybudovali svou pevnou základnu.
Zejména bývalý prezident Richard Nixon během své kampaně proslavil tzv. „jižanskou strategii“, která se zakládala převážně na rasových motivech s cílem naklonit si tak jižanské voliče na svou stranu. Republikány ale naopak začali opouštět voliči afro-americké komunity, kteří novou oporu našli právě u Demokratické strany.
I přesto moderní Republikáni stále vyznávají podobné hodnoty. Strana zastává snižování daní jako formu určitého stimulu ekonomiky, vystupuje proti vládou regulované ekonomice nebo proti úloze vlády jako garanta sociálních jistot. Někteří zastávají silnou opozici vůči potratům nebo legislativě omezující volný prodej zbraní. Stejně tak jsou mnohem více konzervativní v pohledu na rovnoprávnost manželství nebo politiku životního prostředí.
Mnozí, ať už z řad opozice nebo bývalých i současných straníků, ale dnes na Republikánskou stranu pohlížejí jinak. Shodují se více méně na jednom – Republikánská strana už není stranou prezidenta Lincolna vyznávající konzervativní hodnoty, ale populisticko-nacionalistickou stranou Donalda Trumpa.
„Původní skladba Republikánské strany, kde se vzájemně vyvažovaly vize a hodnoty sociálních konzervativců, konzervativců orientovaných na zahraniční politiku a národní bezpečnost, a konzervativců zastávajících ekonomické svobody jednotlivce – tato pestrá skladba nejrůznějších konzervativních hodnot – je dávno pryč. Jedinou hodnotou této strany je nyní Donald Trump a loajalita zbytku strany vůči svému vůdci,“ uvedl bývalý republikánský stratég, Rick Wilson.
,,A jestli se ptáte, proč se proti Trumpovi nikdy nepostaví, je to proto, že mají strach. Bojí se, co by se o nich řeklo na Twitteru, na Facebooku, v televizi. Jiní zase mají ambice na to, stát se příštím prezidentem. Ale těch, co jeho vizím skutečně věří, je drtivá menšina," dodal.
Politický analytik, Mike Madrid, navíc dodává, že momentální situace je pro Republikány jakožto pro politickou stranu do budoucna velice nebezpečná. Madrid v této souvislosti naráží na politickou agendu strany, kdy její nacionalistická ideologie v dnešní společnosti, kde se podíl těch, kteří se s ní identifikují, snižuje, nemůže přežít.
Zároveň však dodává, že Republikáni nepředstavují nebezpečí jen sami sobě, ale i funkčnosti celého demokratického systému. V zásadě se obává toho, že rasově motivovaná politika Republikánů by v budoucnu mohla vyústit v utvoření dvou frakcí, které demokracii promění v „politiku motivovanou hněvem“. Konkrétně hovoří o snižujícím se procentu populace odvolávajícím se na nadřazenost bílé rasy a o rostoucím procentu přistěhovalců různých etnik s pocitem méněcennosti na straně druhé.
Související
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
Írán chce i po útoku na Izrael jednat o jaderné dohodě, tvrdí média
USA (Spojené státy americké) , Republikánská strana (USA) , Donald Trump , Abraham Lincoln
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 1 hodinou
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 1 hodinou
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 2 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 2 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 3 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 3 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
včera
Situace na Ukrajině se bude jen zhoršovat, tvrdí rozvědka. Americká pomoc vývoj situace na frontě nezlepší
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda, už jedenáctý za měsíc
včera
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
včera
Scholzovi dochází trpělivost. Netanjahua varoval před eskalací situace v regionu
včera
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
včera
Británie chce zastavit migraci, uprchlíky začne odvážet ze země. Sunak oznámil kdy
včera
Feri míří na tři roky do vězení, rozhodl odvolací soud
Exposlanec Dominik Feri půjde na tři roky do vězení za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, rozhodl odvolací soud v pondělí. Feri byl už loni v listopadu uznán vinným ve všech třech bodech obžaloby a potrestán nepodmíněným trestem v délce tří let. Někdejší politik, který vinu odmítá, se může dovolat k Nejvyššímu soudu.
Zdroj: Jan Hrabě