Situace je horší než v roce 2008, varuje analytik. Čeká velký ekonomický náraz

NÁZOR - V roce 2008, na setkání s akademiky z London School of Economics, položila britská královna Alžběta II. otázku, proč zjevně nikdo nečekal největší světovou finanční krizi v poválečném období, připomíná Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Ekonomický analytik z think tanku American Enterprise Institute podotýká, že tzv. velká recese, která začala koncem roku 2008 a táhla se do poloviny roku následujícího, odstartovala kolapsem astronomických cen nemovitostí a akcií.

Opakování stejné chyby

Retrospektivně je toto zjevné, ale ve své době problém na první pohled nikdo neviděl, uvádí autor komentáře. Dodává, že nyní se zdá, že se chystáme zopakovat stejnou chybu, když nás neznepokojují dnešní akciové a dluhové bubliny.

"Jistě, americká a globální ekonomika se dobře odrazily z hlubin koronavirové ekonomické recese. Je také mimo pochybnost, že byly vyvinuty a nyní jsou distribuovány účinné vakcíny," pokračuje Lachman. Upozorňuje však, že Banka pro mezinárodní vyrovnání nadále varuje, že ceny na globálních akciových a finančních trzích opět výrazně překročily svou krytou hodnotu, tudíž se ocitly v oblasti bubliny.

Navíc, zdravotníci neustále varují, že nás čeká temná koronavirová zima, než se podaří naočkovat dostatečnou část populace a vrátit ekonomiku do normálu, připomíná analytik. Vzhledem k faktickému mlčení ekonomů ohledně nebezpečí současných bublin a riziku dalšího propadu globální ekonomiky, se táže, zda za rok či dva, až bubliny konečně prasknou, nebude britská panovnice klást stejný dotaz jako v roce 2008.

Ticho je o to překvapivější, vezmeme-li v potaz, o kolik jsou stávající bubliny rozšířenější a o kolik je světová ekonomika zadluženější ve srovnání s dobou před 12 lety, deklaruje odborník. Vysvětluje, že v roce 2008 se bubliny týkaly především amerického realitního a finančního trhu, zatímco dnes se nacházejí v každém koutu světové ekonomiky.

"Ve skutečnosti růst amerického akciového trhu připomíná ten, který předcházel burzovnímu krachu v roce 1929, zatímco země s velkými problémy se solventností jako Itálie, Španělsko a Portugalsko se všechny nacházejí v situaci, že si mohou půjčovat za nulové úrokové sazby," píše Lachman. Za stejně znepokojivý považuje ohromný růst zadlužení ve světě, jelikož již před úderem pandemie způsobily levné peníze růst globálního zadlužení nad úroveň před zářím 2008, kdy zkrachovala banka Lehman Brothers.

Dokud hraje hudba, tančí se

S nástupem pandemie globální zadlužení vyletělo ještě výše, jelikož rozpočtové deficity jsou nafukovány a velké firmy jsou nuceny bezhlavě si půjčovat, varuje autor komentáře. Za velký zdroj obav označuje rozvíjející se tržní ekonomiky, které nyní tvoří zhruba polovinu světové ekonomiky a které zasáhla totální hospodářská bouře pandemií vyvolaných otřesů, nízkých výkupních cen komodit a slabé poptávky po jejich exportu.  

V důsledku toho jsou mají tyto ekonomiky rekordní zadlužení a mimořádně vysoké rozpočtové deficity, což naplňuje predikci Světové banky, že je pouze otázkou času, než dojde k vlně bankrotů rozvojových zemí a restrukturalizaci jejich dluhů, která může mít závažné dopady pro globální finanční systém, konstatuje Lachman. Podotýká, že obavy budí i vysoce zadlužené a ze systémového hlediska důležité jihoevropské státy jako Itálie a Španělsko, jelikož ty mají nyní vyšší dluh a mnohem větší rozpočtový deficit než v roce 2010 během dluhové krize v eurozóně.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Stejně jako tehdy jsou tyto země svázané společnou evropskou měnou a budou mít velké problémy se snížením rozpočtových deficitů a obnovením jakéhokoliv dojmu udržitelnosti svých veřejných financí, očekává analytik. Domnívá se, že toto zadělává na další dluhovou krizi v eurozóně.

Autor komentáře odkazuje také na varování Eda Altmana, experta na bankroty z New York University, že v důsledku pandemie dochází v USA k výraznému nárůstu krachů malých a středních firem, stejně jako na dlouhodobá varování někdejší předsedkyně americké centrální banky FED Janet Yellenové před přílišnou zadlužeností na vysoce propojeném dluhovém trhu.

Po americké realitní a úvěrové krizi z roku 2008 někdejší ředitel Citibank Chuck Prince ospravedlňoval vysoce spekulativní kroky své banky v existující bublině tím, že "pokud hraje hudba, musí se tancovat", připomíná expert. Nepochybuje o tom, že i dnes, kdy velké centrální banky chrlí na trh ohromnou likviditu, hudba doslova řve a trhy tančí.

"Otázka, kterou nikdo zjevně neklade, zní, co se stane, až hudba hrát přestane," upozorňuje Lachman. Soudí, že až pomyslná hudba utichne a současná "párty" skončí, britské královně bude nutné hodně vysvětlovat, proč nikdo nevaroval před dalším nárazem.   

Související

Úřad vlády

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček? Hlavně „obyčejný člověk“

Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody. Komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Ilustrační foto

Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, MF by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší

Inflace v Česku je přes svůj určitý pokles stále nebetyčná, komentuje situaci ekonom Lukáš Kovanda. V březnu vykázala úroveň patnácti procent v meziročním vyjádření, takže předčila prognózu České národní banky. Ministerstvo financí by proto mělo zase rychle zapomenout na zvýšení DPH. Tento týden vypustilo do éteru veřejné diskuse pokusný balonek – právě ke zvýšení DPH. Ale potázalo se se zlou. Zrušení nejnižší sazby DPH doprovázené kosmetickou redukcí nižší sazby a "škatulaty" s položkami totiž v souhrnu opravdu představuje zvýšení daně.

Více souvisejících

Ekonomická krize Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora

V Letech na Písecku se v úterý otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Nachází se na místě koncentračního tábora pro Romy, který za protektorátu během druhé světové války nechali vybudovat nacisté. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy