Trumpova kampaň přišla o svou finanční výhodu nad Bidenem, píší New York Times

Kampaň za znovuzvolení amerického republikánského prezidenta Donalda Trumpa utratila již přes 70 procent ze všech peněz, které vybrala od začátku roku 2019. Přišla tím o svou finanční výhodu nad demokratickým soupeřem Joem Bidenem v situaci, kdy do voleb zbývá 55 dní.

Dnes to napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na vyjádření činitelů kampaně a její finanční záznamy.

Trump zahájil svou cestu za znovuzvolením nejdříve ze všech prezidentů v moderní americké historii, a to již v den své inaugurace. Podle NYT tím chtěl předejít situaci z roku 2016, kdy se mu nepodařilo vybrat tolik peněz jako jeho tehdejší soupeřce Hillary Clintonové.

Tato taktika se zdála být úspěšná, zčásti také díky tomu, že jeho vyzyvatel Biden v začátcích své kampaně trpěl nedostatkem financí. Letos na jaře měl Trump nad někdejším viceprezidentem finanční výhodu ve výši 200 milionů dolarů (téměř 4,5 miliardy korun).

Ta však podle NYT ke konci léta v podstatě zmizela. Kampaň republikánského kandidáta totiž utratila již 800 milionů dolarů (bezmála 18 miliard korun) z celkových 1,1 miliardy dolarů (24,7 miliardy korun), jež získala od dárců od začátku roku 2019 do letošního července.

"Nejdůležitější věc, kterou dělám každý den, je, že dávám pozor na rozpočet," řekl NYT manažer Trumpovy kampaně Bill Stepien. Odmítl přitom poskytnout podrobnosti ohledně současných finančních možností Trumpova štábu. Poznamenal však, že má dost na to, aby dosáhl prezidentova znovuzvolení.

Stepien nastoupil do funkce v polovině července a rychle zavedl úsporná opatření, jež se dotkla najímání pracovníků kampaně nebo výdajů na cestování či reklamu. Za vedení jeho předchůdce Brada Parscala se podle NYT v Trumpově týmu zakořenil poměrně rozhazovačný způsob nakládání s financemi. Parscale také vynaložil 350 milionů dolarů (7,9 miliardy korun) na vybudování sítě dárců na internetu, což je podle některých kritiků přemrštěná částka. Někdejší manažer však za svými rozhodnutími stojí.

Jako příklad nehospodárnosti uvádí list 11 milionů dolarů (247 milionů korun) utracených za dva reklamní spoty při finále zámořské ligy amerického fotbalu (NFL) nazývaném Super Bowl. Kampaň se tehdy chtěla údajně vyrovnat miliardáři Michaelu Bloombergovi, který se ucházel o demokratickou nominaci, a také si zaplatil vysílací prostor během této vysoce sledované události. Výdaj Trumpova týmu za dva spoty byl však větší, než kolik kampaň celkem vložila do televizních reklam ve čtyřech významných takzvaných bitevních státech, kde se bude rozhodovat o vítězi voleb.

Trumpova kampaň utratila před zahájením republikánského nominačního sjezdu 100 milionů dolarů (2,25 miliardy korun) za smršť televizních reklam, protože právě stranické sjezdy obou stran jsou podle odborníků chvílí, kdy se o volby začne zajímat širší publikum. Ve druhé polovině srpna však prezidentův tým televizní vlny v podstatě opustil. Za poslední dva srpnové týdny utratil sedmkrát méně než Bidenův tábor, který je nyní podle odhadů řady pozorovatelů ve stejné, nebo možná i lepší finanční pozici.

Bidenovi se totiž jednak podařilo vybrat za srpen rekordních necelých 365 milionů dolarů (8,2 miliardy korun), a k tomu vedl svou kampaň od jara v důsledku pandemie covidu-19 velmi minimalisticky. Se svými podporovateli se potkával několik měsíců výlučně skrze videokonference ze svého domova a i tímto způsobem se mu podařilo oslovit dárce, kteří jeho kampani věnovali stovky tisíc dolarů. Trump přitom podobný přístup kritizoval a odmítal, přičemž trval na pořádání standardních velkých a drahých společenských událostí.

Republikánský prezident přitom i přes obrovské množství vynaložených financí nadále zaostává za Bidenem v průzkumech veřejného mínění. Podle průměru z celostátních šetření, který sestavuje server RealClearPolitics, má nyní bývalý viceprezident nad Trumpem náskok o více než sedm procentních bodů.

Související

Více souvisejících

Volby USA Donald Trump Joe Biden volební kampaň Prezident USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 7 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy