"Trumpova politika nás bude stát křesla," obávají se republikánští senátoři

Do listopadových voleb zbývá jen pár měsíců. Rozhodovat se v nich bude vedle hlavy státu i o složení Kongresu. Zatímco ve Sněmovně se očekává, že Demokraté obhájí většinu, pozornost se obrací na Senát. Ten je aktuálně ovládán Republikány, Trumpova administrativa však na stranu vrhá čím dál tím horší světlo. Obavy o svá místa mají už i sami senátoři.

V souvislosti s blížícími se listopadovými volbami čeká domácí politiku Spojených států v následujících měsících poměrně napínavé období. Nejen, že se blíží konec prezidentských primárek, které se letos kvůli pandemii koronaviru prodloužily až do srpna, jasnější začíná být i situace kolem voleb do Kongresu.

Vzhledem k událostem, které se ve Spojených státech za posledních šest měsíců udály, od ústavní žaloby na prezidenta Trumpa po vypuknutí pandemie koronaviru, začíná být poněkud zřejmé, že Donald Trump neobhájí úřad jen tak jednoduše. Nejen, že za svým vyzyvatelem, Joe Bidenem, zaostává v plošných průzkumech o 12 %, Biden navíc postupně na prezidenta získává i napříč jednotlivými státy.

Biden se zdá mít čím dál tím větší potenciál na úspěch i v tradičních republikánských státech jako na příklad v Texasu, Arizoně nebo Georgii. Ještě v březnu zde přitom Donaldu Trumpovi připisovaly průzkumy zhruba 80% šanci na výhru. Aktuálně jsou zde oba kandidáti vyrovnaní, v Arizoně dokonce Biden svůj náskok postupně navyšuje.

Odborníci se shodují, že největší podíl na tak rapidním zvratu nese pandemická situace v zemi a její následky. Od Trumpa se tak postupně odvracejí voliči starší 65 let, vysokoškolsky vzdělaní běloši, určitý pokles zaznamenal i mezi evangelíky. V lidech vyvolala hluboké pobouření i prezidentova reakce na společenské nepokoje v zemi. Právě v klíčových státech se tak Trumpovi nedaří oslovit voliče afro-americké komunity.

Pochybnosti ze strany voličů vůči osobě současného prezidenta už se však nedotýkají jen jeho, ale i celé Republikánské strany. Své obavy v poslední době vyslovili zejména někteří senátoři. Z jejich řad se čím dál tím intenzivněji ozývá kritika Trumpovy politiky, která se dle nich až příliš zaměřuje na jeho volební základnu namísto voličů v klíčových státech.

Jak informoval The Hill, někteří senátoři vyjádřili své obavy ohledně pozice Republikánské strany jakožto lídra senátní většiny. Dva senátoři pro The Hill uvedli, že způsob, jakým se prezident rozhodl reagovat na koronavirovou pandemii a nepokoje napříč zemí, výrazně ohrožují pozici kandidátů, kteří se ucházejí o křesla v Kongresu a zejména v Senátu.

Republikáni jsou navíc oproti Demokratům v mnohem složitější pozici. Zatímco Demokraté budou obhajovat pouhých 12 senátních křesel, na druhé straně je ve hře hned 23. Ve složité pozici se nacházejí především senátoři za státy Texas a Arizona, kde se Trump v posledních týdnech propadá. Oba státy zároveň patří mezi nejvíce zasažené koronavirem.

V nelehké pozici se ocitla i senátorka Susan Collinsová. Ta reprezentuje Maine již od roku 1997. Aktuální průzkumy však ukazují, že momentálně zaostává za svou demokratickou soupeřkou Gideonovou v průměru o zhruba 4 %. Collinsová, která je známá svým spíše neutrálním postojem k politice Donalda Trumpa, také nedávno kriticky okomentovala jeho počínání v reakci na společenské nepokoje.

Průběžné průzkumy nenechávají v klidu ani předsedu senátní většiny, Mitche MCconnella. Ve státě Kentucky, charakteristickým pro svou náklonnost k Republikánské straně, si nad Demokratkou Amy McGrathovou udržuje pouhý 5% náskok v poměru 49 – 44 %, jak uvádí univerzita Quinnipiac.

Podobný scénář se odehrává v Jižní Karolíně. Dle průzkumů univerzity mají nyní současný republikánský senátor Lindsey Graham a jeho protikandidát Demokrat Jaime Harris shodně podporu zhruba 44 % tamních voličů, z čehož 85 % tvrdí, že má o kandidátovi jasno.

Republikánští senátoři pro stanici CNN potvrdili, že ve straně poslední týdny panuje napětí. McConnell měl navíc podle některých z nich senátorům doporučit, aby se od Trumpa a jeho výroků názorově drželi dál ve snaze volby zachránit. 

Sám McConnell patří mezi nejloajálnější prezidentovy straníky. To mimo jiné dokázal i během impeachmentu, kdy se Trumpovi zaručil, že jako strana budou stát při něm. Nedávno ale i sám McConnell vystoupil proti prezidentovi a jeho výrokům volajícím po odložení voleb. Stejně tak veřejně vyzval občany k nošení roušek. To bylo týdny před tím, než tak učinil sám prezident na Twitteru.

Nejen Collinsová, ale i senátoři jako McSallyová nebo Cory Gardner postupně mění strategie své kampaně. Voličům se ve svých propagačních videích snaží dokázat otevřenost ke spolupráci s demokratickou opozicí, mimo to nabízejí i mnohem pozitivnější přístup k politice životního prostředí.

Senátoři si však zároveň uvědomují, že pokud by se názorově příliš přiblížili opozici, uškodili by si ve vztahu ke své tradiční republikánské volební základně, která stále pevně podporuje i prezidenta. Republikáni tak čelí těžkému rozhodování. Aktuální prognózy napovídají, že Demokraté mají nyní obrovskou příležitost k tomu, ovládnout nejen Sněmovnu reprezentantů, ale i Senát.

Senát Spojených států se celkem skládá ze 100 členů, z čehož každý stát je zastoupen dvěma senátory. Demokraté aktuálně drží 47 křesel. K tomu, aby získali prostou většinu, musí obhájit 12 křesel a k tomu přeobsadit další 4. Demokratům by však teoreticky stačilo přeobsadit křesla pouze 3 za předpokladu, že by se Joe Biden stal prezidentem. Sice by tak nedosáhli prosté většiny, měli by však demokratickou oporu v Bílém domě.

Nedávné prognózy společnosti Cook předpokládají, že Demokraté by neměli mít problém s obhájením svých aktuálních křesel. Republikánům s jistotou přičítají však pouhých 17 z 23. V šesti státech jsou totiž poměry mezi oběma stranami vcelku vyrovnané a Demokratům by tak stačilo vyhrát pouze ve 3 nebo 4 z nich.

Související

Více souvisejících

Volby USA Senát USA Donald Trump Mitch McConnell Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy