Trumpův "dárek na rozloučenou" opakuje staré chyby, varuje vojenský historik

NÁZOR Zahraničněpolitická doktrína amerického prezidenta Donalda Trumpa - kterou lze označit za "násilný izolacionismus" - nikdy nedávala smysl, tvrdí Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik z think tanku Council on Foreign Relations poukazuje, že Trump dlouhodobě hlásá, že Spojené státy "pekelně vybombardují" své nepřátele, zároveň ale stahuje americké vojáky ze zahraničních misí.

Mávnout rukou nad důsledky

Tento rozpor přetrval do posledních dnů Trumpovy administrativy, deklaruje Boot. Odkazuje na pondělní zprávu, že šéf Bílého domu žádal své hlavní poradce o názor, zda má nařídit úder na hlavní íránské jaderné zařízení v Natanzu, kde od roku 2018, kdy pošetile vypověděl smlouvu o íránském jaderném programu, dochází ke stále většímu obohacování uranu. Stejný den ale přišla také zpráva, že prezident před svým odchodem bude požadovat výrazné omezení americké vojenské přítomnosti v Afghánistánu, Iráku a Somálsku, dodává autor komentáře.

Trump se podle historika netrápí tím, že mezi řečmi o ukončování "nekonečných válek" a zahajováním nových existuje jasný rozpor, což platí i o vztahu Trumpova chvástání se ohledně úspěchů v boji s terorismem a stahování amerických vojáků ze zemí, kde teroristé působí.

Stažení zhruba 700 vojáků, kteří v Somálsku školí místní síly a bojují s terorismem, tuto zemi destabilizuje před volbami a povzbudí aš-Šabáb, teroristickou skupinu napojenou na al-Káidu, která letos v lednu zaútočila na americkou základnu v Keni a zabila trojici Američanů, kritizuje Boot. Dodává, že odsun přibližně tří tisíc amerických vojáků z Iráku zase povzbudí tamní sunnitské extremisty z Islámského státu i ši'ítské extremistické milice podporované Íránem, který chtěl Trump tak dychtivě bombardovat.

Stejně tak stažení čtyř a půl tisíc vojáků z Afghánistánu výrazně povzbudí Islámský stát a Tálibán, který odmítá přerušit své vazby na al-Káidu a omezit své útoky, ačkoliv v únoru uzavřel se Spojenými státy "mírovou smlouvu", konstatuje Boot. Odkazuje na zprávy deníku Washington Post, že někdejší americký ministr obrany Mark Esper zaslal tento měsíc Trumpovi memorandum, ve kterém varuje, že proti dalšímu omezení americké vojenské přítomnosti v zemi - které už tak klesla z loňských 12 tisíc mužů - se staví prakticky celé armádní velení.

Esper podle zpráv CNN vzkázal, že další redukce může oslabit afghánské bezpečnostní složky, které spoléhají na americkou vzdušnou podporu a logistiku, rozladit americké spojence, kteří už teď mají v Afghánistánu více vojáků než Spojené státy, a především zmařit snahu přimět Tálibán dodržovat mírovou dohodu, poukazuje historik. Připomíná, že Trump namísto naslouchání podloženým obavám armády vyhodil nejen Espera, ale i další vysoce postavené činitele Pentagonu a nahradil je týmem fanatiků, podivínů a šiřitelů konspirací, jakými jsou Douglas Macgregor či Anthony Tata.  

"Jejich posláním je evidentně naplnit Trumpův dlouho odkládaný slib stažení vojsk - a mávnout rukou nad důsledky," píše Boot. Trump se podle něj nikterak nepoučil z předčasného stažení vojáků z Iráku, které v roce 2011 nařídil jeho předchůdce Barack Obama, čímž vytvořil bezpečnostní vakuum, které umožnilo vzestup Islámského státu a vyžádalo si návrat amerických sil.

Vrtochy uraženého prezidenta

Trump možná soudí, že za případné neblahé důsledky nebude viněn, jelikož ty se projeví až za vlády nově zvoleného prezidenta Joe Bidena, spekuluje historik. Odkazuje na slova nejmenovaného amerického představitele pro deník New York Times, že prezident svým rozhodnutím stáhnout vojáky zahájí debatu o tom, kdo může za ztrátu Afghánistánu. "Ve skutečnosti žádná debata nebude: Všichni budou vědět, že to byl Trump, kdo ztratil Afghánistán," dodává autor komentáře.

Spolu s tím, jak se Trumpovi krátí čas v úřadu, jeho protichůdné instinkty - intervencionalismus a izolacionismus - budou zřejmě usměrňovat odpovědnější představitelé, věří Boot. Odkazuje na zprávy, že Trumpa od útoku na Írán odrazují poradci, což platí i o viceprezidentovi Mikeovi Pencovi, prozatímním ministru obrany Christopheru Millerovi a předsedovi sboru náčelníků štábů generálu Marku Milleyovi, kteří šéfa Bílého domu údajně varovali, že útok na íránská zařízení by mohl snadno eskalovat v širší konflikt v posledních týdnech jeho prezidentství.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Odpor v armádě vedl Trumpa také k opuštění jeho nemoudrého slibu, že do vánoc stáhne veškeré americké vojáky z Afghánistánu - Miller v úterý oznámil, že počet amerických vojáků v Afghánistánu a Iráku klesne do 15. ledna příštího roku shodně na 2.500, přičemž ale nechtěl nikterak komentovat a vysvětlit, jak opatření pomůže americké bezpečnosti, poukazuje historik. Nastíněné omezení  vojenské přítomnosti sám považuje za neprozřetelné, ale nikoliv katastrofální.   

Generalita, kterou Trump zesměšňuje jako "ťulpase a děti", si uvědomuje to, co dětinskému prezidentovi uniká, varuje autor komentáře. Vysvětluje, že nálety jsou zřídka precizní a účinné zároveň, často vtáhnou Spojené státy do pasti pozemních bojů, navíc stažení amerických vojáků tváří v tvář neporazitelnému nepříteli válku zpravidla neukončí, ale častěji - jako ve Vietnamu po roce 1973 - vede k vyostření bojů a zvyšuje riziko porážky amerických spojenců.  

"Nikdo nechce 'nekonečné válku', tím méně celá armáda, ale stahování by mělo být založeno na dosažení konkrétních podmínek, nikoliv diktováno vrtochy uraženého prezidenta, který chce dát svým zuřícím příznivcům dárek na rozloučenou poté, co byl rozhodně odmítnut voliči," uzavírá Boot.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Americká armáda (U.S. ARMY) Afghanistán Irák

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 24 minutami

před 29 minutami

Aktualizováno před 38 minutami

před 45 minutami

před 58 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml

Ruské ministerstvo obrany přijme všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti Ruska v případě rozmístění jaderných zbraní na polském území. Na brífinku v Moskvě to v pondělí prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy