USA jednostranně ohlásily obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Může to vyvolat ostré spory, píše AP

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa v noci na dnešek jednostranně ohlásila obnovení všech sankcí OSN vůči Íránu. Krok, který většina zemí světa považuje za nelegální, podle agentury AP může v OSN vyvolat ostré spory před nadcházejícím 75. zasedáním Valného shromáždění.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v srpnu oznámil, že zahájil třicetidenní proces, který by měl vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Učinil tak prostřednictvím stížnosti zaslané Radě bezpečnosti ohledně toho, že Teherán údajně porušuje jadernou dohodu (JCPOA) z roku 2015, v níž se Írán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Lhůta vedoucí k obnovení sankcí podle americké vlády nyní vypršela.

"Spojené státy učinily tento rozhodný krok, jelikož kromě toho, že Írán nedodržuje závazky plynoucí z JCPOA, Rada bezpečnosti neprodloužila zbrojní embargo OSN vůči Íránu, které platí již 13 let," uvedl podle agentury AP Pompeo.

" V souladu s našimi právy (...) jsme zahájili proces k obnovení prakticky všech zrušených sankcí OSN, včetně zbrojního embarga," uvedl Pompeo. "Svět bude díky tomu bezpečnější," doplnil.

We will not hesitate to enforce our sanctions, and we expect all @UN Member States to fully comply with their obligations under these re-imposed restrictions.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) September 20, 2020

Bílý dům má v plánu v pondělí vydat exekutivní příkaz, v němž bude vysvětleno, jak chtějí Spojené státy obnovení sankcí vymáhat. Americká ministerstva financí a zahraničí mezitím podle AP nastíní, jako hodlají USA za porušování sankcí vůči Íránu penalizovat zahraniční podniky a jednotlivce.

Ostatní členové Rady bezpečnosti OSN nicméně s krokem USA nesouhlasí a nechali se slyšet, že jej budou ignorovat. Obnovení sankcí totiž podle nich nemá právní váhu, jelikož americký prezident Donald Trump v roce 2018 od jaderné dohody s Íránem odstoupil a proti zemi zavedl americké sankce. Washington naopak tvrdí, že na spuštění mechanismu k obnovení sankcí má právo, jelikož Spojené státy jsou stálým členem Rady bezpečnosti OSN a dohodu původně podepsaly.

Moskva novou zprávu z USA o sankcích vůči Íránu důrazně odmítla. "Vše, co Washington dělá, je divadelní představení uspořádané s cílem podřídit Radu bezpečnosti své politice 'co největšího tlaku' na Írán a udělat z tohoto významného orgánu svůj pomocný nástroj. Tohle číslo ale nevyšlo," citovala agentura RIA Novosti mimo jiné z prohlášení ruského ministerstva zahraničí. USA se podle ruské diplomacie snaží obalamutit mezinárodní společenství spekulacemi o obnovení sankcí vůči Íránu, ale RB OSN nic takového v tomto směru neučinila.

Teherán v reakci vyzval svět k jednotnému odmítavému postoji vůči USA. "Očekáváme, že se mezinárodní společenství a všechny země světa postaví proti těmto nezodpovědným akcím režimu v Bílém domě a budou mluvit jedním hlasem," řekl podle agentury AFP mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saíd Chatíbzádeh na tiskové konferenci.

Postup USA v otázce obnovení sankcí OSN vůči Íránu se setkal s ostrou kritikou Ruska a Číny. Nesouhlas v pátek také ale v dopisu předsedovi Rady bezpečnosti OSN vyjádřili američtí spojenci Německo, Francie a Británie. "Neúnavně jsme pracovali na zachování jaderné dohody a zůstáváme odhodláni v tom pokračovat," uvedla trojice západoevropských velvyslanců při OSN. V dopise se podle Reuters mimo jiné píše, že jakékoli rozhodnutí či krok ve snaze obnovit protiíránské sankce OSN je bez "právního efektu".

Související

Více souvisejících

OSN sankce Mike Pompeo Írán USA (Spojené státy americké) Rusko Čína

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty

Řecko a Španělsko jsou pod stále větším tlakem spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), aby dodaly Ukrajině více systémů protivzdušné obrany. Uvedl to server Financial Times.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy