USA mají historicky nejhorší reputaci. Příčinou je Trump a koronavirus, tvrdí studie

Dle průzkumů se pověst Spojených států s nástupem Donalda Trumpa do funkce za poslední čtyři roky výrazně propadla. Nedávná studie ukázala, že v rámci důvěryhodnosti si Spojené státy v očích svých klíčových partnerů stojí zatím nejhůře za posledních dvacet let. Za zhoršenou reputací stojí dle odborníků i reakce místní vlády na koronavirus.

Společnost Pew Research se průzkumem veřejného mínění na světové politické scéně zabývá již téměř dvacet let. V rámci své studie 13-nation zkoumá, jak si Spojené státy stojí u svých 13 klíčových partnerů a spojenců v závislosti na veřejném mínění. Nedávná studie odhalila, že reputace USA ve světě od roku 2016 stabilně upadá.

Vysoké mínění o Spojených státech ztratily na příklad země jako Británie nebo Japonsko, kde se ještě v roce 2000 o USA pozitivně vyjádřilo 100 % respondentů. V obou zemích stejný názor letos sdílelo pouze 41 %. Podobný pokles lze zaznamenat i v Německu nebo Kanadě. Ve Francii a Austrálii se obliba Spojených států v porovnání s rokem 2000 v průměru propadla zhruba o polovinu na 30 %. 

V mnoha případech se tak jedná o historicky nejnižší čísla od roku 2000. V Německu a ve Francii je popularita Spojených států aktuálně téměř shodná s rokem 2003, kdy kvůli napětí kolem války v Iráku ani v jedné ze zemí nepřekročila 30 %. Podobně vyhodnotila studie i postoj respondentů k prezidentu Donaldu Trumpovi. 

Ve všech 13 zemích lze od začátku Trumpovy vlády zaznamenat velmi nízké preference vůči jeho osobě. Letos však v žádné z nich jeho popularita nepřekročila 25 %. V Jižní Koreji se o Spojených státech pozitivně vyjádřilo nejvíce respondentů, konkrétně 59 %. Důvěru v Donalda Trumpa však vkládá pouhých 17 % z nich. Na procenta si Trump nejlépe vede v Austrálii, Kanadě a Japonsku, kde ho schvaluje více jak 20 % respondentů. 

Amerického prezidenta převážně negativně hodnotí především obyvatelé západní Evropy. V Británii, Španělsku, Francii nebo Německu je jeho obliba srovnatelná s G. W. Bushem na konci jeho druhého období, kdy úřad opustil uprostřed ekonomické krize s historicky nízkými čísly i na domácí scéně. Velmi pozitivně naopak vnímaly západní evropské země Obamovu vládu, jejíž obliba za obě období neklesla pod 50 %. 

Průzkumy navíc vyhodnotily Trumpa jako nejméně oblíbeného světového lídra. Americký prezident je tak momentálně vnímán negativněji než čínský prezident Xi nebo ruský prezident Putin. Naopak nejlépe si stojí Německo a Francie. 76 % dotázaných vkládá důvěru do německé kancléřky Merkelové a až 64 % do francouzského prezidenta Macrona. 

V rámci celé západní Evropy Spojené státy a amerického prezidenta pozitivně hodnotí pouze 33 % dotázaných, z čehož se nejvíce odpůrců americké administrativy nachází v Belgii a Německu, nejpozitivněji ji hodnotí Italové a Britové. Právě Italové nebo i Španělé mají dnes o Spojených státech lepší mínění než před začátkem americké intervence v Iráku v roce 2003.

Demograficky vnímají Spojené státy pozitivněji muži než ženy. Razantní rozdíl ve veřejném mínění žen a mužů lze zaznamenat v Dánsku, kde se pro Spojené státy kladně vyslovilo 42 % mužů oproti pouhým 26 % žen. V ostatních zemích je rozdíl mezi oběma pohlavími zhruba 10 %. 

Naopak podobně jako na domácí scéně vyjadřují prezidentu Trumpovi podporu příznivci evropských pravicově populistických stran. Ve Španělsku hodnotí jeho administrativu pozitivně 45 % příznivců politické strany Vox, v Německu 34 % příznivců AfD, kladně ho hodnotí i 33 % příznivců britské Strany pro Brexit. 

Příčinou tak vysoké nedůvěry v americkou politiku se ukázala být i odpověď americké vlády na pandemii koronaviru, která Spojené státy zužuje již bez mála půl roku. V průměru si v rámci průzkumů pouze 15 % dotázaných ze všech 13 zemí myslí, že Spojené státy pandemii zvládly.

Z pohledu ostatních zemí si v tomto ohledu nevedla příliš dobře ani Čína. Naopak velmi pozitivního hodnocení se dočkaly WHO i Evropská unie. Nejpozitivněji se o reakci své vlády na koronavirus vyslovili Dánové (95 %), Australané (94 %), Kanaďané (88 %), Němci (88 %) a obyvatelé Jižní Koreje (86 %). Nejhůře reakci vlastní vlády hodnotí Britové. Více jak 50 % si myslí, že země koronavirus nezvládla.

I odpověď Spojených států na koronavirovou pandemii vnímají rozdílně zastánci levice oproti pravici. Přestože ji oba segmenty hodnotí jako nedostatečnou, na straně pravice se stále nachází větší procento těch, kteří ji hodnotí spíše pozitivně. 

Společnost Pew zároveň uvádí, že koronavirová pandemie nijak výrazně neovlivnila veřejné mínění v pohledu na globální ekonomickou rovnováhu. Stejně jako v předchozích letech označila většina dotázaných jako ekonomického lídra Čínu. Názorově se odchýlily pouze Jižní Korea a Japonsko, které tentokrát jako světovou jedničku vyhodnotily Spojené státy.

Celou studii si můžete přečíst zde.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump EU (Evropská unie) WHO (Světová zdravotnická organizace) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 38 minutami

před 51 minutami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy