Do volby nového prezidenta Spojených států zbývá pár měsíců. Už nyní je však téměř jisté, že úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa v listopadu vyzve demokratický protějšek, Joe Biden. V celonárodních průzkumech si sice Biden drží těsné vedení, rozhodující bude ale postoj voličů v politicky nevyhraněných státech.
V průběhu minulého roku oznámilo svůj záměr, kandidovat na prezidenta Spojených států za Demokratickou stranu, celkem přes 300 kandidátů, z nichž jen 29 splnilo kritéria Federální volební komise pro účast v prezidentských primárkách.
Ty oficiálně odstartovaly 3. ledna v Iowě a přesto, že dle formálních pravidel musejí veškeré státy odvolit nejpozději do 9. června, kvůli pandemii koronaviru se letos primárky protáhnou až do první poloviny srpna. Pro Demokraty je to ale spíše už jen formalita, neboť z jejich řad jediným prezidentským kandidátem zůstává bývalý viceprezident, Joe Biden.
Během primárek jako jediný demokratický kandidát získal Biden na svou stranu voliče napříč věkovými a minoritními skupinami i různými etniky. Právě primárky v Severní Karolíně, kde Biden zvítězil se 48 % hlasů, prokázaly, že za Bidenem stojí voličská základna Demokratů – afroamerická komunita – která v tomto státě tvoří většinu.
Biden navíc neoslovil jen výhradně demokratické státy. Za jeho kampaň se postavili i voliči ze států s vyrovnanou politickou podporou. To prokázaly primárky 3. března, kdy dohromady volilo 14 států. Navzdory očekávanému vítězství tehdejšího Bidenova demokratického rivala, senátora Bernieho Sanderse, se Bidenovi podařilo zvítězit drtivou většinou.
Po vypuknutí koronavirové krize se na Bidenovu stranu přidali voliči z příměstských oblastí, kteří tvrdě kritizují postoj Trumpovy administrativy k boji s pandemií. Dle deníku The Wire si jejich pozornost Biden získal především díky své podpoře mezi Afroameričany a nestraníky, jejichž hlas bude mít v listopadu největší váhu.
Tento fakt vychází z předchozích prezidentských voleb, kde právě nestraničtí voliči z pěti klíčových politicky nevyhraněných států – Ohia, Floridy, Michiganu, Pensylvánie a Wisconsinu – o výsledku rozhodli. Zatímco v letech 2008 a 2012 jejich podporu získal tehdejší prezident Obama, Hillary Clintonové jejich hlasy o 4 roky později prokazatelně chyběly.
Dle průzkumů vede aktuálně u voličů v Ohiu současný prezident, na Floridě jsou oba dva kandidáti vyrovnaní. Demograficky se v nestranických státech ukazuje i afroamerická komunita jako klíčová skupina voličů.
V roce 2016 se Trumpovi v Michiganu, Wisconsinu a Pensylvánii podařilo získat bez mála 80 000 hlasů. Povolební průzkumy přitom ukázaly, že pokud by se Clintonové podařilo v těchto státech získat podobnou podporu Afroameričanů jako bývalému prezidentu Obamovy, Trump by volby prohrál.
Právě v Michiganu vidí Demokraté potenciální příležitost. Poslední průzkumy provedené tento měsíc uvádějí, že Trumpovy preference klesly u 56 % tamních voličů, pozitivně jeho administrativu hodnotí pouze 39 %.
Postoj občanů Michiganu ovlivnila podle deníku The Hill nejen Trumpova politika v souvislosti s pandemií, ale i fakt, že v čele státu je demokratická guvernérka, Gretchen Whitmerová, která vyjádřila svou podporu právě Bidenovi.
V dalším z klíčových států, Pensylvánii, vede Biden nad současným prezidentem jen velmi těsně. Podporu má Biden především mezi manuálně pracujícími. Určitou roli hraje i fakt, že se v tomto státě bývalý viceprezident narodil.
Průzkum společnosti Susquehanna Polling & Research ale ukazuje, že ve střední Pensylvánii jsou oba kandidáti více méně vyrovnaní. Jedná se o oblast mezi Pittsburghem a Filadelfií, kde Trump v roce 2016 získal celostátně nejvíce hlasů.
Odlišná situace je ve státě Wisconsin. Přestože se jedná o demokraticky řízený stát, prezident Trump si zde stabilně drží náklonost 45 % voličů. Dle nedávného průzkumu však 44 % občanů nesouhlasí s postojem prezidenta ke koronaviru, naopak 64 % schvaluje opatření vydaná guvernérem, Demokratem Tony Eversem.
O tom, jak si Biden povede mezi těmito klíčovými segmenty nakonec rozhodne i jeho volba spolukandidáta na post viceprezidenta. Biden zatím sice oficiálně s žádným jménem nevystoupil, v březnu ale prozradil, že jeho spolukandidát bude s největší pravděpodobností žena.
,,Pokud se stanu prezidentem, chci, aby můj kabinet a vláda reflektovaly naši zemi a proto chci, aby na postu viceprezidenta byla žena,“ uvedl v rozhovoru pro CNN.
Americká média v této souvislosti nedávno informovala o tom, že nabídku na tento post dostala senátorka státu Minnesota a současně jedna z bývalých kandidátů na prezidenta, Amy Klobucharová. Sama senátorka se k této skutečnosti však zatím nevyjádřila.
Spekuluje se i o senátorce státu Massachusetts a další neúspěšné demokratické kandidátce, Elizabeth Warrenové. Bidenova kampaň totiž minulý týden prohlásila, že do svého volebního programu hodlá zahrnout její návrh na pozměnění právních předpisů o úpadku.
Warrenová navíc v minulých týdnech přehodnotila svůj postoj ohledně reformy zdravotnictví. Během debat v rámci primárek to byl jeden z bodů, ve kterém se Biden a Warrenová rozcházeli. Nyní je senátorka jedním z předních zastánců posílení Zákona o finančně dostupné péči vydaného vládou exprezidenta Obamy.
Své slovo by mohli mít přitom i voliči. Aktivisté především z řad afroamerické komunity Bidenovi nedoporučují, vybrat si Klobucharovou jako spolukandidáta. Klobucharové se během primárek příliš nepodařilo oslovit minoritní komunity, které by spíše uvítaly právě Warrenovou nebo kalifornskou senátorku Kamalu Harrisovou, která ukončila kandidaturu ještě před začátkem primárek.
Související
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
Írán chce i po útoku na Izrael jednat o jaderné dohodě, tvrdí média
USA (Spojené státy americké) , Volby USA , Joe Biden , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
před 1 hodinou
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
před 2 hodinami
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
před 4 hodinami
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
před 5 hodinami
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
před 5 hodinami
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
před 6 hodinami
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
před 6 hodinami
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
před 8 hodinami
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 8 hodinami
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 8 hodinami
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 9 hodinami
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 9 hodinami
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 9 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 9 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 9 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 10 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 11 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 12 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 12 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
V období sílícího napětí mezi Izraelem a Íránem se izraelská armáda chystá na evakuaci palestinských civilistů z Rafáhu před plánovanou pozemní vojenskou ofenzívou do tohoto nejjižnějšího města v Pásmu Gazy. Informuje o tom deník The Wall Street Journal (WSJ).
Zdroj: Libor Novák