Útok na pravdu. Profesoři promluvili o tom, co se děje v Amazonii

NÁZOR - Před šestnácti lety v horkém dni na jihovýchodě Amazonského pralesa, jsme si sedli na ohořelou kládu, abychom si odpočinuli, vzpomínají Ruth DeFriesová a Doug Morton v komentáři pro server Washington Post. Profesorka z Columbijské univerzity zabývající se udržitelným rozvojem a profesor specializující se na tropické lesy pracující pro NASA uvádějí, že již tehdy nad pralesem stoupal kouř a z dálky bylo slyšet řev motorových pil.

Přidejte svůj názor 15 komentářů

Dostali jsme se do fáze šestého masového vymírání druhů?
doporučujeme

Útok na vědce

Oba profesoři tehdy netušili, že sedí na místě, k němuž se blíží masivní odlesňování, které v tomto století v Amazonii probíhá. Na daný moment si ovšem vzpomněli tento týden v souvislosti se zprávami, že v brazilské Amazonii letos zuří nejvíce požárů, což je důsledek většího sucha, ale také záměrného pálení lesa.

"Jak kouř z odlesňujících ohňů znovu zahalil Amazonii, mocní odpověděli útokem na (brazilské) vládní vědce a pokusy zakrýt fakta, která jasně ukazují satelitní záznamy," píšou DeFriesová a Morton. Konstatují, že význam těchto záznamů prokazuje brazilská historie, která by nyní mohla ukázat cestu vpřed.

Oba experti se v roce 2003 zúčastnili mise s kolegy z brazilské vesmírné agentury INPE, jejímž cílem bylo zjistit, jak Amazonský prales zadržuje ohromné množství uhlíku, které by jinak zachytávalo teplo v atmosféře, a jak stromy recyklují vody do mraků, které živí lesy a plodiny daleko odsud. Než se vydali do terénu, analyzovali na počítačích data z tehdy vypuštěných satelitů, které denně zasílali snímky pralesa.

Tato data byla velmi slibná a naznačovala možnost zkrátit čas mezi skutečným kácením pralesa a schopností INPE určit, kde dochází k odlesňování, vysvětlují Morton a DeFriesová. Připomínají, že za použití starších satelitů šlo o týdny až měsíce.

K ověření přesnosti technologie bylo nutné vydat se na místo a situaci ověřit, konstatují odborníci. Po dlouhé a náročné cestě se jim podařilo dostat na z místa vytipovaná na mapách, kde nalezli traktory vytrhávající pomocí řetězů stromy z kořenů, hromady doutnajících dřevin a další známky odlesňování, přičemž velikost odlesněné plochy si nezadala s proslulými rozlehlými kukuřičnými poli v Iowě.

"Algoritmus byl naprosto přesný," konstatují profesoři. Seděli na kládě a zděšeně na sebe koukali, jelikož je přesnost algoritmu sice těšila, ale byli znepokojení tím, co to znamená - vysoké stromy nahrazovaly pastviny pro dobytek a plantáže pro sóju, která je posílána do Evropy a Asie.

Solidarita s pravdou

Satelity poskytly ucelený obraz, který ukazoval, že Amazonský prales mizí před očima, uvádějí vědci. Připomínají, že jejich brazilští kolegové zapojili své technické dovednosti, odhodlaně burcovali k akci, a díky tomu získala brazilská vláda nejlepší systém na světě ke sledování svého pralesa, který je považován za etalon v oficiální dokumentaci změn zalesnění.

Klíčem je ovšem transparentnost, zdůrazňují DeFriesová a Morton. Vysvětlují, že satelitní snímky, metodologie a výsledky jsou sdíleny se zbytkem světa, a tak se systém osvědčil - neumí sice zachránit stromy, ale bez potřebných dat nelze sebelepší opatření uvést do praxe.     

V následujících letech rychlost odlesňování klesala v důsledku opatření brazilské vlády, která vůči rančerům a farmářům uplatňovala cukr a bič, konstatují profesoři. Poukazují, že byla bořena představa o tom, že prales stojí v cestě pokroku, a díky lepšímu hospodaření na existujících pastvinách a polích se dařilo produkovat více hovězího a sóji, ačkoliv platila omezení na další ničení pralesa.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Brazílie se stala zářným příkladem pro další země požehnané rozsáhlými zbytky plochy bujného tropického lesa," pokračují Morton s DeFriesovou. Dodávají, že sledování odlesňování pomocí satelitů se brzy stalo rutinním postupem, stejně jako každoroční ověřování.

Spolu se silnou změnou politického větru ale začal brazilský úspěch ztrácet svůj lesk a odlesňování zrychlilo, což je zdokumentovaný fakt potvrzený systémem INPE i dalšími zdroji, uvádějí odborníci. Podotýkají, že brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který z odporu vůči ochraně životního prostředí učinil pilíř svého programu, se tato fakta nelíbí, a protože skutečnost stojí v cestě těžbě cenných nerostů, penězům za prodej plodin a výstavbě masivní infrastruktury, uchýlil se ke známé taktice, kdy pravdu označuje za lež a ničí ověřovací možnosti.

Tento přístup si již vyžádal značnou cenu, kritizují profesoři. Konstatují, že od roku 2003 Brazílie ukazovala, že existují efektivní opatření, která mohou omezit škody páchané odlesňováním, ale ukázalo se, že nejcennější věc na naší planetě nebude nikdy v bezpečí před politickými otřesy, které mohou zvrátit předchozí úspěchy. Ty vyžadují roky tvrdé práce a technických expertíz talentovaných lidí, například vědců z INPE, poukazují DeFriesová a Morton. Na pozadí rachotu motorových pil tak deklarují svou solidaritu s pravdou a nabádají, aby byly satelitní snímky ukazující úbytek pralesa ukázány světu.       

Loading...
Vstupte do diskuze (15)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

NATO zvoní umíráček? Analytik poukázal na zarážející průzkumy

20.09.2019 00:01 NÁZOR – Většina amerického zahraničněpolitického establishmentu nadále považuje NATO a…

Guatemala přiznala výrobu kokainu na svém území

19.09.2019 20:53 Středoamerická Guatemala připustila, že je zemí produkující kokain, a ne jen tranzitním státem.…

Bermudy se ponořily do tmy. Hurikán Humberto strhal elektrické vedení,…

19.09.2019 20:00 Aktualizováno Bermudy zasáhl hurikán Humberto. Na ostrovech poničil elektrické vedení, takže desítky tisíc lidí…

Írán hrozí otevřenou válkou

19.09.2019 18:24 Aktualizováno Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf dnes uvedl, že jeho americký protějšek Mike Pompeo…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama