V USA začaly rozhovory Srbska a Kosova o normalizaci vztahů

Ve Washingtonu se ve čtvrtek sešli zástupci Srbska a Kosova na jednání, které má vést k normalizaci vzájemných vztahů. Tématem je především ekonomika. Srbská strana sdělila, že odmítla překvapivý požadavek Spojených států na uznání Kosova. Priština zopakovala svou pozici, že normalizace vztahů nelze dosáhnout bez uznání kosovské nezávislosti ze strany Srbska.

Jednání v Bílém době se za Srbsko účastní prezident Aleksadar Vučić a za Kosovo premiér Avdullah Hoti. Jejich hostiteli jsou americký národní bezpečnostní poradce Robert O'Brien a vyslanec pro kosovsko-srbský dialog Richard Grenell.

Americká administrativa trvala na tom, že se rozhovory budou týkat výlučně hospodářských otázek, uvedla agentura AP. Srbská delegace nicméně v průběhu jednání sdělila médiím, že bod deset návrhu dohody o ekonomické normalizaci byl pro Bělehrad nepřijatelný, neboť obě strany zavazoval k "vzájemnému uznání a ochraně národnostních menšin". Podle srbského ministra zahraničí Ivici Dačiče se jednalo o vybočení z dohodnutého rámce rozhovorů. Vyslanec Grenell však popřel, že by Spojené státy srbského prezidenta s takovým požadavkem konfrontovaly.

Pазговори и даље трају, не знам да ли ће договор да буде постигнут. Људи из Трампове администрације били cy фер, саслушали су нас, тачке у којој се говори о међусобном признању више нема у документима. pic.twitter.com/mtGYdlwlOV

— Александар Вучић (@avucic) September 3, 2020

Šéf kosovské vlády Hoti ještě před začátkem rozhovorů uvedl, že normalizaci vztahů lze dosáhnout pouze tím, že Srbsko uzná nezávislost Kosova. "Věřím, že dohoda o hospodářské spolupráci, které můžeme dosáhnout, je krokem ke konečné normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, což znamená jedině vzájemné uznání," citovala Hotiho stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Jednání má pokračovat i v pátek. Vučić se poté s Hotim znovu setká hned v pondělí, na kdy je naplánováno jednání v Bruselu pod patronátem šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella a unijního zmocněnce pro tuto problematiku Miroslava Lajčáka. EU se snaží o zprostředkování kosovsko-srbského dialogu již zhruba desetiletí, více než Washington však klade důraz na jeho politickou rovinu.

Představitelé Albánců, kteří tvoří většinu obyvatelstva Kosova, v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této oblasti. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad nad svou provincií ztratil kontrolu po ozbrojeném konfliktu ukončeném nálety NATO na Srbsko. Jednání o normalizaci vztahů Bělehradu s Prištinou, přerušené před dvěma roky, bylo v červenci obnoveno.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně České republiky. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU.

Související

Aleksandr Vučič

Dohoda Srbsko-Kosovo podepsána. Co je jejím obsahem? Reakce jsou rozporuplné

V pátek uzavřená dohoda o ekonomické normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem obsahuje především závazky ohledně infrastrukturních projektů. Její součástí je ale i ujednání o útlumu diplomatických aktivit, které vedou obě země proti sobě navzájem. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za "historický" okamžik, srbský prezident za "mimořádný krok kupředu".

Více souvisejících

Avdullah Hoti (Kosovo) Aleksandr Vučič (srbský prezident) kosovo Srbsko Robert O'Brien (poradce Trumpa) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici

Finští pohraničníci vybaveni i běžkami monitorují východní hranici země, která představuje nejnovější a nejdelší hranici NATO s hlavním protivníkem Aliance, s Ruskem.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy