Velký obrat v americké politice? Trump není žádnou odchylkou, varuje profesor

NÁZOR – Nikdo, kdo četl knihu profesora Colina Duecka „Železný věk: O konzervativním nacionalismu“, nemůže být překvapen tancem, který předvádějí američtí republikánští zákonodárci od chvíle, kdy prezident USA Donald Trump oznámil ústup ze severní Sýrie. Tvrdí to politolog z U.S. Naval War College, profesor Nikolas Gvosdev, v komentáři pro server National Interest.

Nová dělící linie

Původní reakce byla v souladu s obecnými zásadami internacionalistického přístupu definovaného předsunutým americkým angažmá, který je ve Washingtonu upřednostňován při formulování politiky, tudíž Trumpa kritizovala, připomíná profesor. Dodává, že ve chvíli, kdy se ukázalo, že republikánští voliči na prvotní teze o „zradě Kurdů“ příliš neslyší, debata se přesunula k tomu, jaký kurz je nejvhodnější pro zájmy USA.

Rezoluce Sněmovny reprezentantů z 16. října Trumpovo rozhodnutí odsoudila, přičemž ji nepodpořilo 60 republikánů, které rozhodně nelze plošně ředit ke konzervativcům prosazujícím strategickou zdrženlivost a odmítajícím intervence, upozorňuje Gvosdev. Deklaruje, že sice převládlo tvrzení o kapitulaci amerického vedení, ale protiargument prezidenta, který se tázal, proč se USA v Sýrii angažují, začal nabírat na síle.

„To je díky tomu, že syrská otázka vytvořila dělící linie mezi republikány-internacionalisty a republikány-nacionalisty,“ pokračuje politolog. Vysvětluje, že po většinu post-studenoválečné éry byla tato linie víceméně potlačena představou, že silné americké angažmá v zahraničí posiluje zemi a domácí prosperitu.

Gvosdev odkazuje na zmíněného profesora Duecka, který uvádí, že Trump tento předpoklad přetvořil a zbořil, když v Republikánské straně nalezl a vyzdvihl nová štěpící témata - například začal zpochybňovat mantru, že pro mír a bezpečnost ve Spojených státech je nezbytné zajišťovat mír a bezpečnost jinde ve světě a že USA musí být připraveny do tohoto cíle silně investovat.

Republikánští internacionalisté možná vycházejí z premisy, že předsunuté angažmá v zahraničí je základ pro mír a bezpečnost v USA, ale republikánští nacionalisté tíhnou k posuzování hrozeb a výzev případ od případu, uvádí odborník. Podotýká, že klíčovou součástí Trumpovy vize je představa, že stávající mezinárodní vojenské a obchodní smlouvy jsou pro Spojené státy příliš nákladné a je třeba je pozměnit opačným směrem.

„Tato otevřenost změně – charakterizovaná specifickým stylem vedení administrativy k náhlým, převratným, odvážným a dokonce impulzivním krokům – by neměla být odtržena od faktu, že v Republikánské straně existuje volání po změně či dokonce opuštění stávajících smluv, pokud nevypadají, že podporují a brání americké zájmy, zpravidla definované materiálně a ekonomicky, nikoliv ideologicky či humanitárně,“ píše Gvosdev.

Žádná krátkodobá anomálie

Především ve Washingtonu existuje tendence pohlížet na Trumpovu administrativu jako na nešťastnou odchylku v americké zahraniční politice, která brzy odezní, uvádí profesor. Poukazuje, že toto vnímání se mění, například na každoročním věhlasném Mnichovském bezpečnostním fóru, kde v roce 2017 znělo, že Trump do funkce „doroste“ a vrátí se ke známé politice, o rok později ještě rezonovala myšlenka, že prezident je obklopen schopnými lidmi, kteří udrží dosavadní kurz, zatímco letos již převládala pouze naděje, že pomoc se snad blíží.

Jak ale varuje Dueck, představa, že americká zahraniční a vojenská politika se vrátí do starých pořádků, je pouhé chlácholení, upozorňuje Gvosdev, který s tímto názorem souhlasí. Konstatuje, že mezi Američany napříč politickým spektrem podle posledních analýz převládá pocit, že angažmá Spojených států v mezinárodním systému se musí změnit a znovu se zaměřit na to, jak americká zahraniční politika souvisí s problémy běžných Američanů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Panuje také známé podezření, že suverenita a rozhodovací pravomoc Spojených států byla předána orgánům, které nemohou američtí voliči kontrolovat, vysvětluje politolog. Dodává, že trumpistická témata jako revize mezí volného obchodu a amerických zahraničních závazků tak rezonují jak u politiků, kteří usilují o nominaci Demokratické strany na prezidentskou kandidaturu ve volbách v roce 2020, tak u možné Trumpovy republikánské vyzývatelky Nikki Haleyové.

„Američané nikdy nebudou izolacionisté, protože americká bezpečnost a prosperita závisí na americké interakci se zbytkem světa,“ domnívá se expert. Vysvětluje, že na pozadí kroků Trumpovy administrativy se spor vede nad otázkou, jak hluboká má tato interakce být a jak má vypadat.

Související

John Kirby, koordinátor strategické komunikace Národní bezpečnostní rady

Íránský útok na Izrael byl podle USA trapným neúspěchem

Masivní dronový a raketový útok Íránu na Izrael byl "velkolepým a trapným neúspěchem", uvedl v pondělí Bílý dům. S tímto prohlášením přišel den poté, co americké jednotky pomohly Izraeli sestřelit většinu raket a bezpilotních letadel vypálených Teheránem.
Joe Biden

Biden přijal Fialu v Bílém domě a ocenil Česko jako skvělého spojence

Americký prezident Joe Biden přijal v pondělí odpoledne místního času v Oválné pracovně Bílého domu českého premiéra Petra Fialu (ODS), který je na dvoudenní pracovní návštěvě USA. Podle Fialy je klíčové, že obě země sdílejí hodnoty, jakými jsou lidská práva, svoboda a demokracie. Biden řekl, že Praha je pro Washington skvělým spojencem. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Zbyněk Stanjura

ODS po volbách nepočítá s vytvořením vládní koalice s hnutím ANO

Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury strana nepočítá s možností vytvoření vládní koalice s hnutím ANO po příštích sněmovních volbách v roce 2025. Stanjura to uvedl v České televizi v podvečer. Podle něj se ODS bude příští rok snažit o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a stát se nejsilnější vládní stranou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj podepsal zákon o mobilizaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v úterý zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavní ustanovení zákona vstoupí v platnost měsíc po datu podpisu, tedy 16. května.

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý telefonicky mluvil se svým íránským protějškem Ebráhimem Raísím, kterému řekl, že další eskalace napětí na Blízkém východě může mít katastrofální následky pro celý region. Zároveň vyjádřil naději, že všechny strany projeví zdrženlivost a zabrání novému kolu konfrontace, uvedla agentura AFP s odvoláním na prohlášení Kremlu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

včera

včera

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

včera

včera

včera

Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech

Dánskou historickou budovu staré burzy v centru Kodaně zachvátil požár. Børsen ze 17. století je jednou z nejstarších budov města a podle serveru BBC zhroucení ikonické věže obyvatelům Dánska vyrazilo dech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy