Venezuelský diplomat: Volby ukázaly, že řady odpůrců Madura dál rostou

Velmi nízká účast v nedělních parlamentních volbách ve Venezuele ukázala, že řady odpůrců autoritářského režimu Nicoláse Madura dál rostou, a to i mezi jeho někdejšími příznivci. V rozhovoru s ČTK to v Praze řekl venezuelský diplomat Héctor Castillo.

Maduro, Nicolas
doporučujeme

Volby odmítly jako nesvobodné desítky zemí včetně USA, a také Evropská unie, a bojkotovala je velká část místní opozice. Ta tento týden pořádá on-line referendum o setrvání Madura u moci a o uspořádání svobodných voleb, jehož se v sobotu mohou účastnit i Venezuelané v Praze.

Ve venezuelském parlamentu má od voleb v prosinci 2015, jichž se účastnilo 71 procent voličů, většinu opozice a jeho šéf Juan Guaidó uvedl, že bude bránit "administrativní pokračování" současného zákonodárného sboru i po 5. lednu, kdy by se měli funkcí ujmout noví poslanci. Někteří analytici se obávají lednových střetů i zatýkání současných poslanců.

"Vojáci, kteří kontrolují vstup do budovy parlamentu, se nejspíš budou 5. ledna snažit zabránit vstupu nynějších poslanců do parlamentu," řekl ČTK Castillo, který žije v Praze a patří k týmu Guaidóa, jehož od loňska uznalo šest desítek zemí prozatímním prezidentem Venezuely. Podobná situace nastala letos v lednu, kdy na volbu nového šéfa parlamentu Madurův režim nepustil opoziční poslance, a vládní strana pak zvolila do čela parlamentu svého příznivce. V médiích se tehdy objevily i fotografie, na nichž se opoziční poslanci marně snaží dostat do parlamentu přelézáním plotu.

"Každý může hlasovat přes mobilní telefon či počítač, prezenční hlasování se v sobotu ale bude asi týkat spíše Venezuelanů v zahraničí," řekl Castillo s odkazem na represe Madurova režimu. Před nimi a kvůli ekonomické krizi uteklo v posledních letech z Venezuely přes pět milionů lidí. Před hrozbou vězení uprchla v roce 2017 i generální prokurátorka Luisa Ortegová, která kritizovala jako neústavní řadu kroků Madurovy vlády. Ta po ztrátě většiny v parlamentu blokovala činnost poslanců s pomocí nejvyššího soudu, který letos také dosadil Madurovy příznivce do vedení opozičních stran, jež vyhlásily bojkot parlamentních voleb.

"Ve Venezuele je mnoho politických vězňů - novinářů, politiků, vojáků," popsal situaci ve své zemi Castillo. Armádu drží režim v "poslušnosti" strachem z represí. Lidé, kteří se od loňska postavili na stranu Guaidóa a neutekli do ciziny, skončili ve vězení. "I v nejvyšším armádním velení panuje atmosféra strachu, nikdo se neodváží vyjádřit svůj názor, protože ví, že by mu hrozilo vězení, a ne jen jemu, ale i jeho rodině," dodal Castillo, který stojí v čele nadace Evropa 2000.

"To, co se ve Venezuele děje, už není tajemstvím pro nikoho. A kdo to nechce vidět, tak to nevidí, ale vše je veřejně známé," řekl Castillo. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v předchozích letech dostal řadu stížností na Madura a jeho ministry kvůli podezření ze zločinů proti lidskosti. Už v roce 2016 to udělal advokát opozičního lídra Leopolda Lópeze, v roce 2018 požádalo ICC o vyšetřování několik latinskoamerických zemí a Kanada a letos v září zpráva nezávislých vyšetřovatelů pro Radu OSN pro lidská práva uvedla, že Maduro a někteří členové jeho vlády jsou osobně zodpovědní za zločiny proti lidskosti, včetně zabíjení a mučení, jichž se od roku 2014 dopouštěly bezpečnostní složky a tajná služba.

"Nespokojenost s režimem roste i mezi jeho někdejšími příznivci, zejména v nízko a středně příjmových vrstvách obyvatel, protože kvalita jejich života se v posledních letech výrazně zhoršila," připomněl Castillo i nedostatek potravin, léků, několikadenní výpadky dodávek elektřiny a vody či nedostatek benzinu v zemi, která má největší zásoby ropy na světě.

"Nespokojenost vyjádřili Venezuelané i v nedělních volbách," dodal Castillo. Podle ústřední volební komise, jejíž členy rovněž jmenoval Madurovi poplatný nejvyšší soud, ač to měl podle ústavy udělat parlament, přišlo v neděli k volbám 30 procent voličů. Podle odhadu opozice ale byla účast ani ne dvacetiprocentní, uvedl v pondělí místní deník El Nacional.

Na nedělní volby nedorazili ani objektivní mezinárodní pozorovatelé, podle zpráv z tisku přijeli pozorovatelé zejména z Íránu, Ruska nebo Číny, tedy zemí, které podporují Madura.

Část opozice vedená lídrem Henriquem Caprilesem, která bojkot voleb původně odmítla s odůvodněním, že se jím nic nevyřeší, se nakonec voleb také neúčastnila. "(Capriles) projevil ochotu opět spojit síly proti režimu," řekl Castillo. Připomněl tak, že venezuelská opozice nebyla v předchozích letech vždy jednotná.

Právě Guiadóovi, který byl loni v lednu ve svých pětatřiceti letech zvolen šéfem parlamentu jako do té doby nepříliš známý politik, se podařilo opozici sjednotit, a to i zřejmě nečekanými kroky. Capriles loni koncem ledna zahraničním novinářům řekl, že ho Guaidó překvapil, když během lednových demonstrací složil přísahu jako prozatímní prezident. Podle Caprilese nebyl takový sled událostí předem naplánován, protože opozice nevěřila v tak širokou mezinárodní podporu.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Buden zvažuje po zatčení Navalného veškeré možné kroky vůči Rusku

25.01.2021 21:53 Americký prezident Joe Biden nevylučuje žádné možnosti, pokud jde o reakci USA na nedávné zatčení…

Moderna hlásí účinnost své vakcíny proti mutaci z Británie a JAR

25.01.2021 16:30 Americká biotechnologická společnost Moderna dnes oznámila, že její vakcína proti covidu-19 podle…

V Kalifornii se lepší kapacita nemocnic, zruší se přísná uzávěra

25.01.2021 11:22 Americký stát Kalifornie dnes zruší nařízení, aby lidé zůstávali doma, a umožní okresům začít…

Ústavní žaloba na exprezidenta Trumpa zamíří do Senátu

25.01.2021 07:50 Americká Sněmovna reprezentantů dnes předá Senátu ústavní žalobu na Donalda Trumpa. Horní komora…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama