Vyzyvatel amerického prezidenta, Joe Biden, stále vede volební statistiky. Mnozí voliči i demokraté po volbách v roce 2016 zůstávají vůči průběžným průzkumům skeptičtí. Volební analytici však upozorňují, že průzkumy z roku 2016 byly navzdory mnohým tvrzením poměrně přesné. Ještě větší důvěru vkládají do těch letošních.
Dle nejaktuálnějších celonárodních průzkumů uveřejněných serverem FiveThirtyEight si demokratický kandidát Joe Biden stále udržuje nadprůměrný náskok nad současným prezidentem Donaldem Trumpem. Dle nich má na své straně momentálně v průměru o zhruba 25 % voličů více než Trump.
Pozadu Biden nezůstává ani v rámci státních průzkumů. Nejen, že si s přehledem udržuje náklonnost již tradičních států s převahou demokratické volební základny, na současného prezidenta získává i v klíčových státech jako v Michiganu, Wisconsinu, Pensylvánii a na Floridě.
Mimo to Biden útočí i na převážně republikánské státy. V Arizoně aktuálně vede, v Georgii a Texasu se rozdíl mezi oběma kandidáty již několik týdnů pohybuje kolem 1 %. Přitom ještě v březnu by nikdo nepochyboval o tom, že minimálně v Georgii a Texasu má Trump vítězství více než jisté.
Donald Trump se tak čistě statisticky nachází v situaci, kdy jako prezident usilující o znovuzvolení má na svém kontě jedny z nejhorších čísel v historii. Průzkumy odhalují, že velký podíl na jeho klesající popularitě mezi voliči má pandemická situace a nedávné sociální nepokoje v zemi. Čím dál tím více voličů navíc nevěří prezidentovým výrokům a shledává ho nedostatečně kompetentním pro výkon funkce hlavy státu.
Byť se ale většina volebních modelů a průzkumů shoduje, že prezident Trump má jen velmi malé šance na obhájení úřadu, mezi voliči i některými demokraty stále převažuje nejistota. Mnozí z nich si totiž vybavují velmi podobný scénář z roku 2016, kdy ještě v den voleb průzkumy připisovaly Hillary Clintonové náskok před tehdy prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.
Ani dle odborníků stále není ten pravý čas na přehnanou euforii, vyvrací však fámy ohledně nepřesných prognóz z roku 2016. Naopak tvrdí, že nejen plošné průzkumy, ale i ty státní poměrně přesně odpovídaly konečným výsledkům. Navíc vzhledem k aktuálnímu domácímu dění v porovnání s předchozími volbami přikládají letošním průzkumům možná i o něco větší váhu.
Pro porovnání, v den prezidentských voleb 2016 vedla Hillary Clintonová nad Donaldem Trumpem v celonárodních průzkumech zhruba o 3 %. Ve výsledku Clintonová nad Trumpem v celonárodním měřítku zvítězila o 2 %. Pokud by tedy Američané prezidenta volili přímo, Clintonová by úřad získala a od statistik by se výsledek lišil jen o 1 %.
Celonárodní průzkumy však reflektují preference voličů napříč všemi americkými státy bez rozdílu. V případě demokratů, kteří si stabilně drží státy jako Kalifornii nebo New York, tak právě vyšší podíl elektorálních hlasů v těchto státech může lehce zkreslit pohled na reálnou pozici jednotlivých kandidátů.
Ve skutečnosti totiž volby rozhodují mnohem menší státy, tradičně označované jako „swing states“, kde jsou politické preference voličů velmi vyrovnané a zároveň poměrně kolísavé. S každým volebním cyklem se jejich počet mění, a to především v závislosti na demografii. Proto i letos mezi ně nově vstupují právě státy jako Georgia nebo Texas.
Protože mezi tradiční „swing states“ spadají méně osídlené státy, tedy i s nižším počtem elektorálních hlasů, státy s vyšším procentem populace je tak v plošných průzkumech jednoduše zastíní. Mnohem spolehlivější je proto sledovat průběžné statistiky na úrovni státní.
Ani ty se od konečných výsledků v posledních volbách výrazně nelišily. Na příklad v Pensylvánii měla Clintonová dle tehdejších průzkumů náskok zhruba 2 %. Trump zde zvítězil jen s 2,8% rozdílem. Na Floridě byl rozdíl v porovnání s průzkumy jen 0,8 %.
Proto i vzhledem k tomu, že celá řada volebních modelů a prognóz operuje na základě předchozích volebních cyklů a historických volebních tendencí, si průzkumové agentury vyhrazují určité procentuální rozpětí chyb. Tehdejší prognózy i navzdory výsledkům byly plně v limitu.
Výjimkou byl tehdy na příklad stát Wisconsin, kde Trumpovo byť velmi těsné vítězství silně rozporovalo tvrzení místních průzkumů. Jak se později ukázalo, některé průzkumy nezohledňovaly jeden velmi klíčový faktor – úroveň dosaženého vzdělání. Ta se ukázala jako poměrně klíčová, neboť Trump zvítězil u drtivé většiny bělochů bez vysokoškolského vzdělání.
Od té doby však průzkumové agentury zohledňují nejen to, ale již lépe reflektují i měnící se demografii nebo různé ekonomické faktory. Na příklad volební model The Economist nedávno pozměnil svůj algoritmus tak, aby spíše podhodnocoval výsledky průběžných průzkumů veřejného mínění a blížil se tak více realitě.
Nejen přesnější průzkumy, ale také odlišný scénář voleb nahrávají tvrzení analytiků. Pokud pomineme fakt, že na rozdíl od rou 2016 se nyní Spojené státy nacházejí uprostřed pandemie a ekonomické nestability, i sami kandidáti se ocitají v dosti rozdílných pozicích.
Donald Trump nyní uzavírá své první volební období, což znamená, že letošní volby se oproti roku 2016 mění v referendum o jeho setrvání v úřadu. Ani Joe Biden není Hillary Clintonová. Byť se oba mohou pyšnit svou dlouholetou kariérou v politice a ve Washingtonu, každý z nich se těší zcela rozdílné pověsti.
V neprospěch Clintonové již od začátku hovořila pověst, se kterou kdysi opustil úřad její manžel Bill Clinton. Hillary navíc ve své kandidatuře zcela opomněla ekonomicky slabší státy, které mají přitom silné zastoupení nestranických voličů. Poslední ránu její kampani navíc zasadila e-mailová aféra.
Joe Biden si naproti tomu za svou letitou kariéru senátora a později viceprezidenta v Obamově vládě vytvořil pověst solidního a dobrosrdečného muže s velmi silnou podporou afroamerické komunity. Za jeho kampaň se staví i celá řada politických výborů včetně bývalých i současných republikánů nebo progresivistů.
S preferencemi voličů nijak výrazně neotřásla ani kampaň současného prezidenta, která Bidena vykresluje jako silného levičáka. Odborníci navíc zdůrazňují, že Biden má aktuálně tak výrazný náskok, že kdyby se průzkumy pletly stejnou mírou jako před čtyřmi lety, na prolomení pomyslné hranice 270 hlasů by to stačilo.
Dle bývalého republikánského stratéga a spoluzakladatele Lincolnova projektu, Steva Schmidta, však většina průzkumů stále podceňuje Trumpovu podporu. Pro MSNBC uvedl, že se pravděpodobně nejedná o příliš velké niance, vyhráno však ještě zdaleka není.
Schmidt upozornil i na to, že pozice Joe Bidena jakožto vyzyvatele úřadujícího prezidenta je o to složitější. S blížícím se datem voleb se navíc dá předpokládat, že Bidenův náskok se postupně bude ztenčovat.
Související
Biden varoval před Trumpem. Je hlavní hrozbou pro demokracii v USA, řekl
Američany čeká stejná volba jako před čtyřmi lety. Biden a Trump ovládli další primárky
Volby USA , Joe Biden , Donald Trump , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 34 minutami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 1 hodinou
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 1 hodinou
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 2 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 2 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 3 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 3 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 4 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 4 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 4 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 5 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 5 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 5 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 7 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 7 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 7 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 8 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 8 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne.
Zdroj: Jan Hrabě