Portál The Economist představil nový předvolební model mapující volby do Kongresu. Demokraté by si měli bez problému udržet většinu ve Sněmovně, ve hře je podle něj i Senát. Křesel se demokratům nabízí hned 7. Ti by k získání většiny potřebovali minimálně 4.
Spojené státy letos čekají velmi významné volby. Pozornost se však nesoustředí pouze na ty prezidentské. Souběžně s nimi probíhají i volby so Kongresu. Zatímco méně pozornosti je věnováno Sněmovně, sleduje americká veřejnost o to pečlivěji vývoj voleb do Senátu.
Jeho složení by se totiž letos mohlo výrazně změnit. Aktuálně si v horní komoře drží většinu republikáni. Těm náleží 51 křesel, demokraté si s podporou nestraníků drží zbylých 49. V listopadu se bude obměňovat 1/3 senátorů. Na republikánské straně se jedná o 23 křesel, na straně demokratů o křesel 12.
Složení horní komory bude pro následující roky směrodatné, obzvlášť pokud v Bílém domě znovu usedne demokrat. Pokud by úřad obhájil prezident Trump, je spíše pravděpodobné, že o svou většinu v Senátu by nepřišli ani jeho republikáni. V případě vítězství Joe Bidena by republikánský Senát mohl znamenat překážku v souvislosti s prosazováním určitých legislativních změn.
Demokraté by ale nutně nemuseli usilovat o naprostou většinu. Pokud by svých 12 křesel dokázali obhájit a Joe Biden se stal prezidentem, stačila by jim pouze křesla 3, přičemž by horní komoře nedominovala ani jedna ze stran. Při hlasování, pokud se není schopna usnést většina, má pak rozhodující slovo viceprezident, který Senátu předsedá. V Bidenově administrativě by tak demokraté měli oporu v Harrisové.
I těsná republikánská většina by však Bidenovi otevírala jisté možnosti, jak navrhovanou legislativu prosadit. Aktuálně se demokratům nabízí hned 7 křesel. Volitelní by díky svému centrickému smýšlení mohli být i kandidáti v některých republikánských státech jako v Arizoně nebo Georgii.
Čistě statisticky přikládá model portálu The Economist demokratům zhruba 67% šanci na zisk senátní většiny. Jen pro porovnání připisuje stejný model až 86% šanci na vítězství Joe Bidenovi v prezidentských volbách. Model zároveň předpovídá jisté vítězství demokratů ve Sněmovně.
Tam by si navíc měli polepšit hned o 8 křesel. Tento předpoklad vychází již z posledních voleb z roku 2018, kdy si republikáni svá místa udrželi jen velmi stěží, a to především díky předměstským voličům a vysokoškolsky vzdělaným bělochům, jejichž náklonnost vůči Republikánské straně se nyní nachází na historickém minimu.
V případě Senátu nastiňuje model mnohem těsnější scénář. I za předpokladu, že se Biden chopí úřadu, by k získání naprosté většiny potřebovali demokraté minimálně 4 křesla. Stále totiž není jisté, zda senátor Doug Jones letos obhájí svou pozici v republikánské Alabamě.
Jako papíroví kandidáti se nabízejí Mark Kelly v Arizoně a John Hickenlooper v Coloradu. Úřad neobhájila arizonská senátorka Martha McSallyová ani v roce 2018. Do horní komory byla později jmenována pouze za účelem vyplnění prázdného místa.
Arizona se navíc řadí mezi ty státy slunečného pásu, které si poslední roky procházejí výraznou demografickou proměnou a ukazují tendenci přiklánět se spíše k demokratům. Bývalý astronaut Kelly pro svou kampaň vybral prozatím bez mála 45 milionů dolarů. Nad McSallyovou dle průzkumů vede zhruba o 8 %.
Colorado se politicky také spíše barví do modra. Kromě toho je to stát, který poměrně silně zastává právo žen na potrat. Nominace nové ústavní soudkyně Amy Coney Barrettové tak místním republikánům na popularitě příliš nepřidala. Přestože Hickenlooper nebyl ve své kampani nijak výrazně aktivní, dle průzkumů si nad úřadujícím senátorem Cory Gardnerem udržuje solidní 7% náskok.
Jako další možnost se eventuálně nabízí Severní Karolína. Úřadující senátor Thom Tillis dle průzkumů zaostává za svým demokratickým vyzyvatelem Calem Cunninghamem o 6 %. Demokraté se pravděpodobně budou těšit i z nového křesla ve státě Maine.
Úřadující senátorka Susan Collinsová u zdejších voličů nepochodila již před dvěma lety, kdy podpořila nominaci konzervativního soudce Bretta Kavanaugha do Ústavního soudu. Její oponentka Sara Gideonová si nad Collinsovou udržuje vcelku stabilní náskok. Dle modelu se její šance na výhru vyšplhaly na 70 %.
Na radaru demokratů se ale objevují i další státy jako Minnesota, Montana, Texas nebo dokonce i Aljaška. Řada republikánských senátorů vsadila na jasnou kartu, kterou byl prezident Trump. I ve státech jako je Arizona nebo Georgia, kde mají republikáni stále mírnou převahu, se tato strategie ale příliš nevyplatila vzhledem k tomu, že právě státy na jihu byly výrazně zasaženy pandemií koronaviru.
Výrazný nárůst případů zažívají nyní i státy na středozápadě Spojených států, kde i aktuální průzkumy vypovídají o mírné změně preferencí místních voličů. Experti se navíc domnívají, že republikáni podcenili nominaci Barrettové do Ústavního soudu.
Pokud se Senát rozhodne Barrettovou jmenovat, odkloní tím Ústavní soud silně konzervativním směrem. To je sice dobrá zpráva pro tradiční republikánské voliče, demokraté a nestraníci však tolik nejásají. Navíc již před dvěma lety republikánům nominace soudce Kavanaugha prohrála většinu ve Sněmovně.
Byť Ústavní soud ve volbách obvykle pro demokraty nehraje významnou roli, v případě Barrettové je tomu právě naopak. V prvé řadě jde o její kontroverzní nominaci, kterou prezident oznámil jen pár týdnů do voleb. Voliči, a to jak demokraté, nestraníci, tak i umírněnější republikáni se shodují, že o obsazení soudu by měl rozhodnout až nový prezident.
V druhé řadě se voličům nelíbí fakt, že by soud díky Barrettové získal mandát na zrušení Obamacare, který poskytuje na příklad ženám nebo osobám trpícím chronickými onemocněními výrazné finanční výhody. S tím souvisí i rozsudek v případě Roe vs. Wade, na jehož základě došlo k legalizaci potratů, a který by soud rovněž díky Barrettové mohl chtít zvrátit.
Související
Biden varoval před Trumpem. Je hlavní hrozbou pro demokracii v USA, řekl
Američany čeká stejná volba jako před čtyřmi lety. Biden a Trump ovládli další primárky
Volby USA , Kongres USA , Senát USA , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě