Výsledek voleb napoví Florida. Bidenovi by pomohla, pro Trumpa je klíčová

Prezidentské volby v USA odstartují oficiálně v úterý. Oproti cyklům předchozím budeme pravděpodobně na jméno vítěze letos čekat o něco déle. Dle odborníků by však jistým vodítkem mohla být Florida. Pro současného prezidenta totiž představuje nepostradatelný dílek pomyslné mozaiky.

Kvůli pandemii koronaviru a rekordnímu počtu absenčních voličů není letošní prezidentská volba ve Spojených státech spojována s volební nocí, nýbrž s volebním týdnem či týdny. Na konečné jméno vítěze se bude čekat. Odborníci hovoří o dnech až týdnech, i přesto by leccos mohly napovědět předběžné výsledky. 

Brzké výsledky jsou očekávány ve Virginii, Goergii, Ohiu a v Severní Karolíně, lepší povědomí o dalším vývoji voleb by však měla nabídnout i Florida. Zde se lístky začaly průběžně zpracovávat již před třemi týdny, příslušné komise by tak s jejich sčítáním měly začít hned v úterý. 

Byť je více než pravděpodobné, že řada lístků dorazí ještě během samotného dne voleb, jsou si místní státní příslušníci vcelku jisti, že předběžné výsledky budou známy ještě v noci nebo druhý den ráno. Právě Florida tak bude vcelku podstatným mezníkem, neboť v případě vítezství Joe Bidena se pro prezidenta Trumpa obhájení úřadu stává v podstatě nemožným. 

Na tom se shodují i analytici ze společnosti Decision Desk HQ. V simulacích, které společnost pro letošní volby vytvořila, vychází v 90 % případů jako vítěz Trump díky Floridě. Zatímco prezident si ale tento slunečný stát nemůže dovolit ztratit, Biden by dokázal vyhrát i bez něj, jen složitěji. Tyto dohady se odvíjejí od magického čísla 270, tj. minimálního počtu hlasů, které kandidát musí získat, aby byl zvolen prezidentem.

Florida se svými 15,6 miliony obyvatel nabízí kandidátům 29 volitelů. Stejný počet volitelů má i stát New York, více má už jen Texas s 38 a Kalifornie s 55. I proto je Florida tak klíčová. Kalifornie totiž tradičně volí modře, stejně tak New York. Texas se na druhou stranu kloní k republikánům, byť letos je podobně jako Arizona nebo Georgia jedním ze států na houpačce. 

Za předpokladu, že Trump Texas vyhraje, nutně navíc potřebuje Floridu. Ideálně pak ještě Pensylvánii, která jakožto jeden ze swing states, tedy států s poměrně vyváženou politickou podporou, má volitelů hned 20. Kombinaci Floridy a Pensylvánie jako klíč ke znovuzvolení nabízí kromě toho téměř každý analytický model.

Čistě matematicky může Trump bez Floridy stále vyhrát, musel by však zopakovat své vítezství z roku 2016. V praxi to znamená, že pokud ztratí Floridu, musel by Bidena připravit o Pensylvánii, Michigan a Wisconsin. V případě, že ztratí jak Pensylvánii tak Floridu, musí spoléhat na vítezství ve státech jako je Colorado nebo Virginie.

To se zdá být ovšem vzdálené od reality, neboť Hillary Clintonová oba státy v roce 2016 vyhrála, Biden si zde navíc udržuje výrazný náskok. Analytické modely kromě toho předvídají, že pokud Biden získá Floridu, měl by uspět i ve státech podobně rozmanitých, jako na příklad v Arizoně.

Odborníci však upozorňují na jinou kličku. Dle deníku The Atlantic by se Trump totiž teoreticky mohl v některých státech pokusit vyměnit volitele, aby tak ve finále hlasovali v jeho prospěch. Co se týče jmenování sboru velitelů, uděluje státům druhý článek Ústavy v podstatě neomezené pravomoci.

Všechny státy sice garantují svým občanům právo na volbu prezidenta s tím, že každý hlas určí finální složení volitelů pro každý stát, kteří nakonec prezidenta volí. Čistě teoreticky mohou ale státy volbu a jmenování volitelů volně přenechat své legislativě.

V takovém případě by tak státní legislativa přímo rozhodovala o složení volitelů, kteří následně zodpovídají za volbu prezidenta. Aktuálně přitom republikáni kontrolují legislativu ve 30 státech, demokraté pouze v 19. Těchto 30 států dává dohromady 305 hlasů, tj. o 35 více než je nutné minimum pro vítězství.

Kromě toho stojí v čele 22 států z výše zmíněných 30 také republikánský guvernér, což znamená, že pokud by se k výměně velitelů místní legislativy odhodlaly, nenajde se ani v jednom z těchto států demokratický guvernér, který by rozhodnutí případně vetoval. Jen pro představu, těchto 22 států představuje celkově 219 hlasů. 

Pravomoc rozhodovat o svých volitelích vložil státním legislativám do rukou Ústavní soud již v roce 1892, znovu pak roku 2000 v rámci rozsudku Bush vs. Gore. Toto rozhodnutí potvrdil soud i letos v červnu, dodal ovšem, že tyto pravomoci se mohou objevit v rozporu s Ústavou. Těch by se dle právních expertů dalo najít hned několik. 

Poukazují na příklad na to, že v minulosti byly soudy tomuto přístupu nakloněny, vždy se ale jednalo o změny před samotou volbou, nikoli během voleb nebo po nich. Ve většině států jsou totiž volitelé vázáni zvolením toho kandidáta, který v daném státě vyhrál. Povolební změny navíc narážejí na rozkol dvou federálních zákonů, kdy jeden sice vyžaduje jmenování volitelů v den voleb, zákon upravující sbor volitelů z roku 1887 však říká, že státy mohou jmenovat volitele i 41 dní po volbách.

Související

Více souvisejících

Volby USA Joe Biden Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

před 1 hodinou

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy