Vzestup Sanderse děsí demokraty, píše deník New York Times

Špičky Demokratické strany stále více znepokojuje současný vzestup senátora Bernieho Sanderse v klání o zisk stranické nominace na prezidenta USA. Ve snaze zabránit Sandersovi, aby demokraty reprezentoval v boji s prezidentem Donaldem Trumpem, jsou přitom vysocí stranící ochotni riskovat i rozbroje uvnitř strany a zabránit mu v zisku nominace na letním sjezdu, pokud k tomu dostanou příležitost. S odkazem na rozhovory s 93 vysoce postavenými demokraty to dnes napsal list The New York Times (NYT).

V nominačním souboji kandidáti usilují o zisk delegátů, kteří pro ně budou hlasovat na sjezdu plánovaném na červenec v Milwaukee. Těch je 3979 a aby uchazeč získal nominaci hned v prvním kole, musí dostat 1991 hlasů.

Pokud se to nikomu nepodaří, hlasuje se v dalších kolech. V těch pak již dosavadních 3979 delegátů není vázáno výsledkem voleb ve svém státě a může svůj hlas odevzdat komukoliv. K tomu navíc nově hlasuje 771 takzvaných superdelegátů, což jsou vysoce postavení demokraté - zákonodárci, guvernéři či bývalí prezidenti.

Řada pozorovatelů se shoduje, že podle dosavadního vývoje nominačního souboje existuje vysoká šance, že před sjezdem nikdo nadpoloviční většinu delegátů nezíská. Podle NYT si to myslí i většina ze superdelegátů, které list zpovídal.

Mezi vysoce postavenými demokraty přitom převládá názor, že pokud Sanders nominační klání vyhraje, ale nezíská nadpoloviční většinu delegátů, neměla by ho strana do souboje s Trumpem vyslat. Ačkoliv se někteří straníci obávají, že by taková situace mohla způsobit hluboké rozkoly mezi frakcemi Demokratické strany, ohrozit její soudržnost a nahrát republikánům, jiní se domnívají, že je to menší problém, než kdyby demokraty ve volbách zastupoval Sanders.

Senátor za Vermont, který sám sebe nazývá demokratickým socialistou, znervózňuje demokratické špičky svou výrazně levicovou agendou, jež zahrnuje například plán na zavedení státní zdravotní péče či bezplatného studia na státních vysokých školách.

V demokratických kuloárech se tak již nyní probírají možné strategie na sjezd a rodí se i nápady, jež podle NYT někdy připomínají spíše politické drama. Jedním z nich je například plán přivést do hry kandidáta, který se vůbec nominačního souboje nezúčastnil, ale je silnou jednotící figurou. Jedním takovým je například senátor za Ohio Sherrod Brown či předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Další myšlenkou je zapojit do hry manželku bývalého prezidenta Barracka Obamy Michelle, která by mohla kandidovat jako Sandersova viceprezidentka. Demokraté by tím měli v prezidentské volbě osobnost, kterou by mohli bezvýhradně podporovat.

Další vývoj nominačního procesu silně předznamená takzvané volební superúterý 3. března, kdy se bude hlasovat v 16 státech a teritoriích najednou a rozdělí se více než třetina všech delegátů. Pokud Sanders přesvědčivě vyhraje, dokáže zřejmě nominaci získat bez problémů. Pokud bude výsledek těsný, mohl by sice nominační klání vyhrát, ale o možnost utkat se s Trumpem by musel dále bojovat na značně nepřátelsky naladěném sjezdu.

Související

Volodymyr Zelenskyj a Joe Biden

Biden u senátorů nepochodil. Ukrajina zatím nedostane další americké peníze

Republikáni v Senátu ve středu zablokovali rozsáhlou finanční pomoc Ukrajině a Izraeli, kterou navrhoval americký prezident Joe Biden. Balíček jsou ochotni podpořit za předpokladu, že dojde ke zpřísnění imigrační politiky. Bílý dům v uplynulých dnech upozornil, že prostředky na pomoc Kyjevu mohou být brzy vyčerpány. 
Ilustrační foto

Boj o většinu v Senátu USA je nerozhodný, demokrat Peters těsně obhájil post

Boj o většinu v americkém Senátu je stále nerozhodný, i když šance republikánů na ovládnutí této komory jsou výrazně vyšší. Podle odhadu agentury AP obhájil po těsném klání ve státě Michigan své křeslo dosavadní demokratický senátor Gary Peters. Podle listu The New York Times jsou tak nyní jasná jména 48 demokratických a 48 republikánských senátorů. Dosud mají v Senátu většinu republikáni.

Více souvisejících

Bernie Sanders (kandidát na post prezidenta USA) Volby USA

Aktuálně se děje

před 21 minutami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 56 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat

Lidé ve čtvrtek naposledy v tomto týdnu vyrazili do práce, zítra začíná čtyřdenní velikonoční volno. To je orámované dvěma státními svátky, při nichž jsou v Česku někdy ze zákona zavřené obchody. Dnes ale ještě není třeba s nákupem spěchat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy