NÁZOR - Hodně se mluví o tom, že administrativa nastupujícího amerického prezidenta Joe Bidena by se v zahraniční politice měla zaměřit na spojenecké vazby, konstatuje Patty-Jane Gellerová v komentáři pro server National Interest. Politická analytička z think tanku Heritage Foundation ovšem postrádá diskuzi o posílení americké strategie "rozšířeného odstrašování".
Historický přístup
Význam "rozšířeného odstrašování" pro strategické uvažování Spojených států nedávno zdůraznil generál amerických vzdušných sil Timothy Ray, poukazuje analytička. Vysvětluje, že Spojené státy od konce druhé světové války svými jadernými zbraněmi odstrašují nepřátele nejen od úderu na vlastní území, ale také od útoku na americké spojence.
Pokud chce Bidenova administrativa skutečně posílit spojenecké vazby, musí také americké spojence ujistit, že tento závazek zůstává v platnosti, míní Gellerová. Připomíná, že americký jaderný deštník chrání tři desítky nejaderných zemí, přičemž Washington toto uspořádání historicky preferoval před rozšiřováním počtu jaderných mocností.
"Bez tohoto příslibu rozšířeného odstrašování by mohlo více zemí usilovat o zisk vlastních jaderných zbraní," píše odbornice. Dodává, že to by zhoršilo krizi nestability a zvýšilo šanci chybného strategického úsudku.
Američtí spojenci a partneři z "rozšířeného odstrašování" těží, míní Gellerová. Jako příklad dává rozmístění amerických taktických jaderných zbraní v Evropě během studené války, které odstrašovalo Sovětský svaz od konvenčního útoku na americké evropské spojence, nebo Jižní Koreu, která spoléhá na americké jaderné zbraně při odstrašování svého agresivního severního souseda od atomového úderu.
"Rozšířené odstrašování" získává na významu spolu se stoupajícím jaderným ohrožením amerických spojenců, tvrdí autorka komentáře. Deklaruje, že především Rusko vlastní neomezené a rostoucí zásoby taktických jaderných zbraní a do služby zařazuje jejich nové nosiče, například za vzduchu odpalované rakety, přičemž jeho jaderná doktrína "eskalace k vítězství" naznačuje ochotu použít je na evropském válčišti.
Očekává se, že i Čína v nadcházejícím desetiletí zdvojnásobí své jaderné arzenály a do služby zařadí četné rakety schopné zasáhnout cíle v Indo-Pacifiku, uvádí Gellerová. Zmiňuje rovněž Severní Koreu, která vyvíjí například z plavidel odpalované rakety, jež by mohly nést jaderné hlavice a zvýšit šanci na překonání protiraketových systémů v regionu.
Špatné nápady
Biden po svém zvolení telefonoval americkým spojencům v Pacifiku, mluvil o opravě pošramoceného přátelství a hovořil o americkém závazku pomoci s obranou proti výše zmíněným hrozbám, poukazuje analytička. Doplňuje, že nastupující šéf Bílého domu především ujistil o "hlubokém závazku bránit Japonsko" tamního premiéra Jošihide Sugu.
"Problém však spočívá v tom, že navzdory příslibu Bidenovy administrativy 'obnovit americká spojenectví' by některé návrhy v rámci demokratické platformy oslabily, nikoliv zlepšily americké bezpečnostní závazky vůči spojencům," pokračuje expertka. Zmiňuje především levicové křídlo strany tlačící Bidena k omezení peněz na modernizaci amerických jaderných zbraní, která je podle ní klíčová k zajištění důvěryhodného "rozšířeného odstrašování".
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Většina systémů, které tvoří americkou jadernou triádu - rakety dlouhého doletu, bombardéry a jaderné ponorky -, je několik desetiletí stará a má sloužit celé půlstoletí po svém původně předpokládaném vyřazení, uvádí Gellerová. Jako příklad dává ze vzduchu odpalované střely s plochou drahou letu z roku 1974, které mají ve výzbroji zůstat až do konce 30. let a mimořádně posilují důvěryhodnost amerického "rozšířeného odstrašování", když umožňují Spojeným státům rozmístit bombardéry v konkrétní oblasti a nepříteli ukázat odhodlání bránit spojence.
Někteří kritici navrhují zrušení náhrady těchto střel zbraněmi třídy LRSO, které podle mnoha expertů, například vysloužilého amerického generála Jacka Weinsteina, výrazně podporují i spojenci z NATO, upozorňuje analytička. Připomíná, že předseda výboru pro ozbrojené složky dolní komory amerického Kongresu, republikán Adam Smith spolu s dalšími prosazuje, aby se Spojené státy zřekly možnosti nasadit jaderné zbraně jako první, proti čemuž ale američtí spojenci protestují.
"Aby bylo odstrašování efektivní, musí být v mysli amerických protivníků důvěryhodné, což znamená, že musí být přesvědčeni o tom, že Spojené státy jsou schopné a ochotné použít jaderné zbraně," píše Gellerová. Přiznává, že jde o paradox, který popsal bývalý velitel amerických strategických sil, generál Robert Kehler, který prohlásil, že Spojené státy musí být připravené jaderné zbraně použít, chtějí-li jejich nasazení zabránit.
Slib nenasadit jaderné zbraně jako první by americkým spojencům signalizoval, že Spojené státy jim nemusejí přijít bezpodmínečně na pomoc v případě chemického, biologického či konvenčního napadení, obává se autorka komentáře. Varuje, že slib nenasadit jaderné zbraně jako první povzbuzuje pouze americké nepřátele, nikoliv spojence.
Pokud chce Biden skutečně stavět spojenecké vazby jako pilíř americké síly, pak musí upřednostnit "rozšířené odstrašování", což znamená vyčlenit potřebné zdroje k modernizaci amerického jaderného arzenálu, která spojence uklidní a bude bránit "špatným myšlenkám", za níž Gellerová považuje právě i příslib nenasadit jaderné zbraně jako první. "Posílení vztahů se spojenci je účelný cíl. Aby plně ukázala tento závazek našim spojencům, musí příští administrativa upřednostnit rozšířené odstrašování," tvrdí americká analytička.
Související
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
USA (Spojené státy americké) , Jaderné zbraně , Americká armáda (U.S. ARMY) , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 56 minutami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 1 hodinou
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 1 hodinou
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 1 hodinou
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 1 hodinou
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 2 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 2 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 3 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 3 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 4 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 4 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 5 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 5 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 5 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 6 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 6 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 7 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 8 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 8 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
Česko má za sebou další dubnovou mrazivou noc. Meteorologové zároveň očekávají, že od dnešního rána bude sněžit. Na horách může spadnout až 40 centimetrů nového sněhu, platí tak výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě