125 milionů mrtvých během chvíle. Analytik varuje před "moderní apokalypsou"

NÁZOR - Indie a Pákistán jsou dva rivalové vyzbrojení jadernými zbraněmi s jedním z nejstarších nevyřešených územních sporů na světě, připomíná Daniel R. DePetris v komentáři pro server National Interest. Analytik z think tanku Defense Priorities podotýká, že mezi oběma státy proběhly již tři války doplněné množstvím menších střetů.

Závěr zní jasně

V roce 1999 málem vypukla další válka poté, co pákistánské jednotky překročily územní linii u města Kargil, přičemž tato ofenziva mohla přerůst v otevřený jaderný konflikt, uvádí DePetris. Domnívá se, že takovému scénáři zamezila diplomacie tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona a jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Sandyho Bergera.

"Co by se stalo, pokud by Nové Dillí a Islámábád použily během konfliktu jaderné zbraně?" pokládá analytik otázku, která se s ohledem na historické nepřátelství, intenzivní soupeření v regionu a nacionalistickou politiku v obou zemích vznáší nad indicko-pákistánskými vztahy.

Deset amerických vědců simulovalo scénáře, které mají přinést odpověď, konstatuje DePetris. Odkazuje na studii zveřejněnou v odborném časopise Science Advances, která dospěla k závěru, že na obou stranách by mohlo zahynout až 125 milionů lidí.  

Toto ohromující číslo je důsledkem skutečnosti, že dvě po zuby vyzbrojené armády mají k dispozici nejméně 280 jaderných hlavic, vysvětluje analytik. Poukazuje, že studie je plná vědeckých měření, tudíž je pro laiky obtížně srozumitelná, ale její závěr zní jasně - ve srovnání s jadernou válkou mezi Indií a Pákistánem by všechny dosavadní válečné konflikty působily jako malé bitvy.

"Pokud by se obě vlády rozhodly zamířit tyto hlavice na velká obydlená centra, aby způsobily maximální škody, masakr by šlo přesně popsat pouze jako moderní apokalypsu," pokračuje DePetris. Připomíná zjištění vědců, že s ohledem na husté zalidnění měst v Pákistánu a Indii by i nasazení náloží o síle 15 kilotun TNT zabilo stejný počet lidí, jaký zahynul na celém světě během druhé světové války.

Pokud by byly nasazeny hlavice o síle 100 kilotun TNT, během jediného týdne by bylo o 250 % více obětí než v dosud nejničivější válce v historii, upozorňuje analytik. Dodává, že tato čísla zahrnují pouze přímé oběti atomových úderů, ale dopad takového střetu na životní prostředí by byl podobně ničivý a dalece by přesáhl hranice regionu.

Nezbývá než doufat

Sluneční záření, které dopadá na povrch Země, by pokleslo o 20-25 %, což by způsobilo pokles teplot zhruba 24 C°, uvádí DePetris. Doplňuje, že taková změna by měla masivní globální dopad na dodávky potravin, protože zemědělská produkce by poklesla o 15-30 %.

Lze jen doufat, že samotná myšlenka ztráty desítek milionů lidských životů odradí Indii a Pákistán od uvažování o možnosti nasadit jaderné zbraně, konstatuje analytik. Varuje, že to naneštěstí neplatí a pákistánská jaderná doktrína zůstává záměrně nejasná, přičemž pákistánská armáda tvrdí, že země nebude váhat s nasazením taktických atomových hlavic k zastavení případné indické konvenční invaze.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Indická doktrína sice ujišťuje, že země nenasadí jaderné zbraně jako první, ale není vyloučeno, že dochází k jejímu přehodnocování, poukazuje DePetris. Odkazuje na studii akademiků Vipinga Naranga a Christophera Clarye nedávno publikovanou v odborném časopise International Security, která zjistila, že indičtí bezpečností představitelé stále častěji hovoří o strategických přínosech "odzbrojujícího jaderného úderu v extrémní situaci".

Preventivní jaderný úder na pákistánská nukleární objekty tak není pro mnoho indických stratégů vyloučenou záležitostí, varuje analytik. Upozorňuje, že jakákoliv doktrinální změna v Indii by přirozeně vyvolala paranoiu v Pákistánu, který by zkrátka při vnější obraně stále více spoléhal na jadernou kartu, protože konvenčně za Indií zaostává a dává na vojenské účely pouze pětinovou sumu.

"Jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být nikdy vedena," cituje DePetris slova někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana. V zájmu planety a jejího přežití nabádá indické a pákistánské politiky, aby tuto mantru přijaly coby svůj oficiální postoj.

Související

Vladimir Putin Glosa

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Více souvisejících

Jaderné zbraně Indie Pákistán

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 8 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima

Zítra začínají Velikonoce, které má podle předpovědi doprovázet velmi teplé počasí pro přelom března a dubna. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ale dnes upozornil, že odhad sobotní maximální teploty nemusí být stoprocentně přesný. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy