Rusko je obklíčeno? Čína rozmístila rakety u hranic, přichází první reakce

Peking/Moskva - U západních hranic jednotky NATO, na jihu čínská armáda. Tak v tuto chvíli vypadá situace, v niž se Rusko ocitlo. Zatímco ale spojenecká vojska považuje východní velmoc za hrozbu, čínských raket se ani zdaleka neobává.

Moskva, Kreml
doporučujeme

Čínský list The Global Times upozornil na nečekaný krok Číny, která se rozhodla umístit na rusko-čínské hranice mezikontinentální balistické rakety Dongfeng-41 (DF-41).

Podle informace čínských a posléze i ruských médií byla jedna ze tří brigád těchto raket rozmístěna v severovýchodní provincii Chej-lung-ťiang, která hraničí s Ruskem. Ačkoliv by podobný krok ze strany USA či Evropy Rusko považovalo za hrozbu, v tomto případě se ničeho neobává.

Psali jsme:  

"Ceníme si našich vztahů a jakékoli akce pro rozvoj čínských ozbrojených sil a vojenské výstavby v Číně nepokládáme za hrozbu pro naši zemi," uvedl podle ruských médií na tiskové konferenci tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Současně se objevily informace o čínské vojenské přítomnosti na hranicích s Ruskem, ty ale čínská strana důrazně popírá. "V současnosti jsou vztahy strategického partnerství mezi Čínou a Ruskem na vysoké úrovni a vzájemná důvěra mezi oběma stranami se neustále prohlubuje," uvedlo pro agenturu RIA Novosti čínské ministerstvo zahraničí.

"Prohlubuje se i spolupráce obou zemí v různých sférách, ale co se týče vojenské přítomnosti, jsou to pouhé výmysly a dohady šířené na internetu," dodali čínští zástupci resortu zahraničí s tím, že se Rusko nemá čeho obávat.

Číně to prošlo, Evropě ne

Opačně se Rusko staví k ochraně svých východních hranic, na kterých spojenecká vojska navyšují vojenskou přítomnost v obavách před možnou intervencí ruské armády.  Do Polska a pobaltských států se v rámci americké operace Atlantic Resolve postupně přesune více než 4000 amerických vojáků, to se ale režimu Vladimira Putina nelíbí.

Deklarovaným cílem operace je přitom zajištění míru a stability ve východoevropských členských státech NATO. Polsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko se od vypuknutí ukrajinské krize v roce 2014 cítí ohroženy Ruskem. Podle něj jsou ale tyto obavy liché.

Rusko se proto v odpovědi rozhodlo umístit protiraketové systémy S-400 v Moskvě. Podle odborníků ale jde o symbolický a ne o strategický krok, kdy má rozmístění protiraketového systému prokázat, že země zůstane světovou silou schopnou vojensky soutěžit s hlavními evropskými a americkými mocnostmi.

Témata: Rusko | Čína | NATO
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Indie eviduje další skoro 4000 obětí covidu-19

14.06.2021 07:44 V Indii dnes pokračoval několikatýdenní pokles denních počtů koronavirových infekcí, když…

Izraelský parlament vyslovil důvěru Bennetově vládě

13.06.2021 21:23 Aktualizováno Izraelský parlament dnes podle očekávání vyslovil důvěru nové koaliční vládě, kterou povede Naftali…

Hypotéza o wuchanském původu koronaviru je podle WHO stále otevřená

13.06.2021 10:26 Hypotéza o tom, že koronavirus, jímž se od loňska na světě nakazilo přes 175 milionů lidí, pochází…

Počet nově nakažených v Indii klesl nejníže za déle než dva měsíce

12.06.2021 12:56 V Indii se za uplynulých 24 hodin nakazilo koronavirem nejméně lidí za déle než dva měsíce. Přibylo…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama