Vojenská dominance Ruska ve světě? Moskva má další úlovek na úkor USA

Islámábád/Moskva/Washington - Rusko se v posledních letech snaží stát jedním z klíčových hráčů na Blízkém východě a obecně znovu získat postavení svět ovlivňující mocnosti. Vybralo si k tomu ten nejlepší čas, kdy naopak USA pod patronátem vnitřně soustředěné politiky Donalda Trumpa se ze světa postupně stahují. Posledním ruským „úlovkem v rybníku“ opuštěného USA je Pákistán, s kterým navázalo vojenskou spolupráci. Tato dohoda odkrývá, co řada zemí v regionu považuje za nejdůležitější vojenské aktivum Ruska.

Přidejte svůj názor 27 komentářů

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Ruské a pákistánské ministerstvo obrany podepsalo dohodu o cvičení důstojníků pákistánské armády v Rusku. Pákistán tímto způsobem reagoval na rozhodnutí Trumpa ukončit dlouholeté cvičící a edukační programy pro pákistánské důstojníky v USA. Tento krok zasáhl asi 66 vojákům, kterým nebyly na příští akademický rok přiděleny finance na vzdělávání a výcvik. Uvolněná místa budou naplněna studenty jiných národností.

Pákistánský senátor Mušáhid Husajn, který předsedá výboru zahraničních věcí, tento krok Spojených států označil za „špatný a kontraproduktivní“. Podobný názor zaznívá i z americké strany. Dan Feldman, bývalý zvláštní zástupce USA pro Afghánistán a Pákistán, považuje Trumpovo rozhodnutí za „krátkozraké“.

Podle kritiků toto rozhodnutí pouze oslabilo už tak napjaté bilaterální vztahy mezi Pákistánem a USA, přičemž ale samotný Pákistán to v podstatě nikterak netrestá. Naopak má nyní další důvody navázat hlubší spolupráci s konkurenty USA na světovém poli a v daném regionu, ať se jedná o příchozí Rusko či o Čínu, s kterou Pákistán usilovně spolupracuje na ambiciózním plánu tzv. Nové hedvábné stezky.

Amil Khan, specialista na jižní Asie z londýnského think-tanku Chatham House, je nicméně přesvědčen, že Pákistán se obrací směrem k Rusku jen na rovině rétoriky, nikoliv, že by se Rusko stalo jeho skutečným vojenským partnerem. Pákistán je zvyklý na západní vojenské doktríny a vybavení a to se nezmění jen tak přes noc. Obě země navázaly spolupráci spíše z propagačních důvodů jako jisté provokativní gesto vůči USA. Pákistán tím ukazuje, že se obejde i bez nich a může se stát součástí protiamerického tábora, zatímco Rusko tím dává najevo, že dokáže existovat na globální scéně navzdory americkým sankcím, vysvětluje Khan.

Existuje však jedna vojenská oblast, v které by pákistánští vojenští důstojníci od Rusů rádi získali cenné zkušenosti. Khan upozorňuje na skutečnost, že řada zemí na Blízkém východě a v Jižní Asii si vysoce cení způsobu, jakým Rusko dokáže vést informační válku. „Mnoho zemí v regionu ... je velice ohromeno ruskou schopností vést mezinárodní soupeření s nízkým rozpočtem, v podstatě jen za použití dezinformací" sdělil Khan rádiu Svobodná Evropa.

Americký kontext

Proti rozhodnutí zamezit pákistánským důstojníkům studovat a cvičit na amerických vojenských akademií v rámci bilaterálních programů velmi silně protestoval americký ministr obrany Jim Mattis, uvádí na základě výpovědí bývalých a současných členů americké administrativy agentura Reuters. Obecně americká armáda se pokouší tyto výměnné programy uchránit od politických disputací na základě argumentace, že mají v delším horizontu značný přínos – např. že příslušní důstojníci se stanou klíčovými postavami boje proti terorismu. Takovou postavou má být např. generál Naveed Mukhtar, který byl účastníkem takové programu a který je nyní hlavou pákistánské zpravodajské služby ISI.

ISI je považována za jednu z nejlepších zpravodajských služeb na světě. Tuto reputaci si vysloužila během sovětské invaze do Afghánistánu, kdy dokázala chránit důležité vojenské informace před samotnou KGB. ISI se podílela na výcviku afgánských mudžahedínů a právě toto dlouholeté spojení s afghánskými rebely je zdrojem disputací mezi USA a Pákistánem. Washington podezírá Pákistán, že v souvislosti s Afghánistánem hraje dvojí hru a navzdory proklamacím o boji s terorismem poskytuje afghánským rebelům v čele s Tálibánem krytí.

Ačkoliv jeho předchůdci opakovaně varovali Pákistán, že na toto dvojí jednání přijde náležitá odpověď, až Trump se rozhodl k radikálnímu kroku a nechal pozastavit vojenskou pomoc Pákistánu v hodnotě asi 255 miliónů dolarů. Trump osočil Pákistán, že přes konstantní vojenskou pomoc USA dostaly zpět pouze „ lži a klam“.

Vstupte do diskuze (27)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zemřel vietnamský prezident, podlehl vážné nemoci

21.09.2018 07:35 Hanoj - Ve věku 61 let dnes zemřel vietnamský prezident Tran Dai Quang, v čele země stál od roku…

Na Filipínách hrozí masivní sesuv půdy, armáda evakuovala 1200 lidí

21.09.2018 07:31 Manila - Filipínští vojáci společně s policií přinutili ve čtvrtek večer kvůli hrozícímu sesuvu…

Kim Čong-un poslal vůdci Jižní Koreji drahý, ale křehký dar

21.09.2018 04:49 Soul - Severokorejský vůdce Kim Čong-un poslal jihokorejskému prezidentovi Mun Če-inovi dvě tuny…

Druhý summit USA-KLDR? Kim Čong-un se chce brzy sejít s Trumpem

20.09.2018 16:07 Aktualizováno Soul - Severokorejský vůdce Kim Čong-un si přeje sejít se v brzké době na dalším summitu s…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama