Jen náhoda? 8 zbraní z arzenálu čínské armády, které jsou až příliš podobné konkurenci

Čínský průmysl se proslavil v posledních dekádách výrobou více či méně povedených kopií. Firmy a státy, které byly majiteli autorských práv s tím nemohly prakticky nic dělat. Je daleko méně známou skutečností, že vedle bot, hodinek a elektroniky Číňané kopírují po desetiletí i zbraně. Vybrali jsme osm nejkřiklavějších případů, ve kterých nejde zapřít „inspirace“ originální zbraní jiné země.

Přidejte svůj názor 11 komentářů

stíhačka J-7

1) Chengdu J-7

V roce 1961 vypadaly sovětsko-čínské vztahy téměř idylicky a Nikita Chruščov rád přenechal čínským soudruhům tehdy nejnovější MIG-21 F-13. Než byla dokončena továrna a dodány kompletní plány došlo k roztržce, a veškerá spolupráce byla přerušena. Čínským inženýrům se podařilo vyřešit 249 hlavních technických problému a doplnit devět důležitých plánů a čínská kopie poprvé vzlétla v roce 1966. Kvalita strojů byla mizerná a kvalitu sovětského originálu se podařilo dosáhnout až na začátku 80. let, kdy se do stroje dostaly západní systémy. J-7 se stal oblíbeným mezi chudými a zoufalými zeměmi, se kterými nechtěl nikdo obchodovat jako byla Albánie, Súdán nebo Myanmar. Několik jich bylo prodáno i do USA, kde sloužily při výcviku v letkách agresorů. Celkem bylo vyrobeno 2400 strojů a výroba skončila až v roce 2013. Stroj vycházející z původní konstrukce, J-17, se dnes Čína snaží se smíšenými úspěchy prodávat zemím třetího světa.

2)Typ 86

V 70. letech potřebovala Čína pásový obrněný transportér. Absolutní špičkou byl v té době sovětský BVP-1. Vzhledem k sovětsko-čínské roztržce byl pro Peking oficiální cestou nedostupný. Jeden kus ovšem získala v roce 1975 z Egypta. Tak vznikl Typ 86. Stroj měl slabší pancíř a horší kanon ráže 73 milimetrů. Teprve po modernizaci v polovině 90. let se z něj stal plnohodnotný bojový stroj. Oficiálně se Typ-86 představil veřejnosti až v roce 1999. Pod označením WZ501 byl stoj vyvezen na Srí Lanku, Iránu, Iráku a Myanmaru.   

3) HQ-9

Protiletadlový systém HQ-8 (Rudá zástava-8) není kopií, ale takzvaným derivátem. Tedy systém si vzal z originálu bez souhlasu výrobce ty nejdůležitější technologické komponenty a technická řešení. V roce 1990 byl Sovětský svaz v zoufalé situaci, a když z Číny přišla poptávka po protiletadlových systémech neváhal mu prodat své nejlepší systémy S-300. Normálně je Sověti prodávali v exportní verzi. Tedy verzi, která byla horší než pro domácí armádu. V případě Číny však udělali výjimku.  Ti z S-300 brzy vyvinuli vlastní HQ-9. Tvar rakety, svislí start a start za studena je stejný jako u ruského originálu. Naopak některé technické prvky jsou ze systému USA Patriot.  Systém byl exportován do Alžírska a Turkmenistánu.  Čína, i přes poměrný úspěch s HQ-9, přikoupila i licenci na ruský originál S-300, který vyrábí od roku 1995.

4) J-11

Špatná situace Ruska vedla v roce 1998 k prodeji jejich další zbrojní perly do Číny – stihačky SU-27. Čína měla získat licenci na výrobu 200 strojů z dodaných sad a Rusko zachránit firmu Suchoj a získat 2,5 miliardy dolarů. K překvapení Rusů se v roce 2004 po skončení výroby z dodaných sad, linka na jejich stroje nezastavila a dál chrlila, a podle některých zpráv stále chrlí, čínské kopie. Stroje opět prošly úpravami. Byl zesílen drak a J-11, jak se čínská kopie nazývá, byla vybavena čínskými systémy včetně radaru. Kopie má naopak horší motory s jejichž výrobou má Čína, i přes spolupráci s ukrajinskými specialisty, dlouhodobé problémy.  

5) Dongfeng EQ2050

Dongfeng EQ2050 „Odvážný voják“ není nic jiného než kopie legendárního amerického vozidla Hummer. Překvapivě Čína se ke stroji mohla dostat legálně, když ji v roce 1988 byla nabízena licence na tento stroj přímo od Američanů. Čínské generály stroj nezaujal a odmítli jej. Teprve výkony v operaci Pouštní bouře je přesvědčil o jeho užitečnosti. To však bylo již v době po masakru na náměstí Nebeského klidu, kdy Spojené státy na Čínu uvalily embargo na vývoz vojenského materiálu. Číňanům se podařilo získat civilní verzi Hummer H1 a dnes běží výroba kopií s drobným faceliftem ve třech továrnách. Překvapivě pohon strojů zajišťuje originální americký licencovaný motor firmy Cummins. Při jeho nákupu se Čína zavázala, že bude použit jen v civilních vozech. Ten byl ovšem vyroben jen v jednom kuse.

6) útočné pušky typu CQ

Na začátku 80. let byli mnozí západní analytici překvapeni, když se v rukách afgánských vojáků objevili americké pušky M16. Nejednalo se však o originál, ale o čínské kopie CQ. Ty byly od originálu rozeznatelné jen díky menší rukojeti revolverového typu. I náboje 5,56x45 do čínské zbraně byly zcela zaměnitelné s originálem. Zbraň nebyla nikdy oficiálně zavedena do výzbroje čínské armády, ale nenovější modely srovnatelné s M4A1 americké armády používají čínské speciální jednotky včetně obávaných Sněžných leopardů. Výroba čínské kopie probíhá i v Iránu a Súdánu.

7) Z-10 a Z-20

Vrtulníky Sikorsky S-70, tedy civilní verze legendárního Black Hawku, se dostaly do Číny zcela legálně v 80. letech, kdy je čínská vláda zakoupila pro své letectvo. Po krachu jednání s Ruskem o licenční výrobě strojů Mil a Kamov byl v roce 2013 představen stroj Z-20. Ten se od originálního Black Hawku liší především pětilistou vrtulí. Jinak je podoba s Black Hawkem více než nápadná. Z prototypu Z-20 se po dalším odmítnutí ze strany Ruska o prodeji licence na bitevní vrtulníky, rozhodli vyvinout Číňané bitevní stroj. Tehdy jim spadl doslova dar z nebes. Při operaci v Pákistánu v roce 2011, při které byl zlikvidován Usáma bin Ládin, Američané přišli o jeden UH-60 ve verzi pro speciální jednotky vybavený technologií Stealth. Vrak prodali Pákistánci Pekingu. Čínští inženýři s pomocí techniků firmy Kamov ji pak spojili s vlastním Z-20 a vznikl bitevní vrtulník Z-10, který se až nápadně podobá americkému AH-64 Apache. Zatím bylo vyrobeno kolem stovky Z-10.

8) Xi'an Y-20

Vojenský nákladní letoun Xi'an Y-20 není kopií, ale díky špionáži „u konkurence“ vznikl s daleko menšími náklady a daleko rychleji, než kdyby Čína používala vlastní prostředky. V roce 2011 byl odsouzen za špionáž k 15 letům zaměstnanec firmy Boeing Dongfan „Greg” Chung. Ten byl usvědčen, že pro Čínu z amerických firem vynesl až 250 000 citlivých dokumentů. Mezi nimi měly být v roce 2006 i plány na těžký vojenský dopravní letoun C-17 Globemaster III. Ve stejném roce, kdy Chung vynesl plány letadla, začali Číňané vyvíjet vlastní stroj Y-20, který poprvé vzlétl v roce 2013. Ve stroji, který dokáže unést náklad 200 tun na vzdálenost 9400 kilometrů, se podle odborníků uplatnily technologie získané z USA. Navíc jsou si C-17 s Y-20 podezřele podobné

Vstupte do diskuze (11)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Filipíny zasáhla další živelná pohroma. Nejméně čtyři mrtví, 64…

20.09.2018 10:05 Manila - Nejméně čtyři lidé dnes zahynuli a dalších 64 se pohřešuje po dalším mohutném sesuvu půdy…

Šinzó Abe slibuje "nové Japonsko". Opět zvolen do čela strany, zůstává…

20.09.2018 08:55 Tokio - Japonský premiér Šinzó Abe byl dnes opět zvolen do čela vládní Liberálnědemokratické strany…

Fanynky oklamaly zabezpečení letiště, aby spatřily herce. Incident má…

20.09.2018 07:58 Bangkok - Obavy z porušení bezpečnosti na hlavním letišti v Thajsku vyvolal incident, při němž dvě…

Kim Čong-un a Mun Če-in vystoupili na "posvátnou" horu Pektu

20.09.2018 04:23 Pchjongjang - Severokorejský vůdce Kim Čing-un a jihokorejský prezident Mun Če-in se dnes vydali na…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama