NÁZOR - Dne 29. února podepsaly Spojené státy dohodu s Tálibánem, která má přinést mír Afghánistánu, připomíná vojenský historik a někdejší poradce americké armády Carter Malkasian. V komentáři pro server Washington Post podotýká, že smlouva vyvolala velké naděje na urovnání 19 let trvajícího konfliktu.
Šance na mír jsou nízké
Naději ale oslabuje nedávné prohlášení amerického prozatímního ministra obrany Christophera Millera, že do poloviny ledna bude počet amerických vojáků v Afghánistánu snížen na 2.500, deklaruje odborník. Tvrdí, že nastupující administrativa nového prezidenta Joe Bidena by měla být ohledně budoucnosti střízlivá, jelikož šance na úspěšné jednání jsou nízké a i omezená vojenská přítomnost vtáhne Spojené státy do eskalující války, aniž by dokázala poskytnout skutečnou podporu vládě a obyvatelům Afghánistánu.
"Pracoval jsem v Afghánistánu spolu s našimi vojáky a mariňáky ve vesnicích a na venkově, pomáhal generálům v Kábulu, sledoval vysokou politiku ve Washingtonu a účastnil se mírových jednání s Tálibánem," píše Malkasian. Uvědomuje si, jak nekonečná válka poškodila obyvatelstvo země a jak přeměnila společnost a její hodnoty.
Mírový proces není zdaleka bez chyb, úspěch dohody závisí na ochotě Tálibánu přestat podporovat teroristy, celkovém odsunu amerických vojáků z Afghánistánu a dosažení shody na politickém urovnání mezi Tálibánem a afghánskou vládou, což není málo, zdůrazňuje expert. Proces podle něj klopýtá od počátku, jelikož Spojené státy se ve smlouvě zavázaly stáhnout všechny vojáky do května 2021, zatímco Tálibán přislíbil jen pár ústupků.
Nicméně schopnost Spojených států pozdržet stahování vojáků a bránit Tálibánu ve vojenském vítězství vedla k představě, že časem půjde Tálibán přimět ke kompromisu, uvádí autor komentáře. Dodává, že proto četní američtí představitelé opakovaně zdůrazňovali, že stahování vojsk je "podmíněné".
V únoru vše naznačovalo tomu, že pro Tálibán jsou mírová jednání lepší než válka, a tak jeho vůdci v katarském Dauhá ujišťovali, že chápou nutnost jednat s afghánskou vládou o urovnání v zemi, byť se vyhýbali tomu, zda za urovnání považují kompromis, či vlastní mocenský monopol, nastiňuje historik. Vysvětluje, že v posledních třech letech byly zisky Tálibánu pomalé a kombinace afghánských sil, amerických poradců a americké vzdušné podpory jej brzdila.
"Pamatuji si, jak vysocí lídři Tálibánu v Dauhá přiznávali účinnost amerických náletů a pokoušeli se smlouvat o jejich pozastavení," píše Malkasian. Dodává, že pat přetrval i poté, co Spojené státy v červnu omezily svou vojenskou přítomnost z 14.000 na 8.600 vojáků, ale následně bylo rozhodnuto o další redukci, přestože Tálibán v jednáních neustoupil - během podzimu počet amerických vojáků v Afghánistánu klesl na 5.000.
Hrozba se proměnila
V říjnu a listopadu Tálibán zaznamenal na bojišti nové úspěchy, podle afghánských médií především v provinciích Hílmand a Kandahár, které bývaly vládními baštami, konstatuje odborník. Přiznává, že úspěchy Tálibánu jdou částečně na vrub dlouhodobé korupci ve velení afghánské armády a policie, doplňuje však, že důvodem je i omezení americké přítomnosti a amerických náletů.
Vojenská situace se jen zhorší, až počet amerických vojáků klesne na 2.500, bojí se Malkasian. Konstatuje, že Tálibán letos značně posílil a hnutí věří, že se silou zmocní dalších částí země. Afghánci z různých provincií tvrdí, že mladí muži, kteří přijímali život pod kábulskou vládou, v reakci na zvěsti o americkém odchodu přecházejí k Tálibánu, jelikož se chtějí přidat na vítěznou stranu, uvádí odborník. Podotýká, že Tálibán nemá důvod jednat o řešení v podobě kompromisu, jelikož při přítomnosti 2.500 amerických vojáků nebo jejich celkovém odchodu je pro něj lepší válka.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Tlak na rozhovory tak není pro Bidenovu administrativu životaschopnou strategií, deklaruje autor komentáře. Domnívá se, že v jiné době by bylo řešení jednoduché a škody by šlo napravit rychlým navýšením počtu vojáků na 8.600, což by přimělo Tálibán pojímat rozhovory seriózněji, ale naneštěstí je navržení vyslání dalších vojáků z politického hlediska problematické a nová administrativa by byla svými kritiky na obou stranách spektra obviňována z opětovné sázky na válku.
"Navíc terorismus již není hlavní strategická hrozba pro Spojené státy," vyzdvihuje historik. Připomíná, že pandemie koronaviru zabíjí týdně více Američanů, než kolik jich zemřelo během útoků z 11. září 2001, tudíž Biden a jeho tým čelí tvrdé volbě - celkovému stažení vojáků do května 2021, či ponechání oněch 2.500 vojáků v Afghánistánu na dobu neurčitou s cílem vést protiteroristické operace a bránit kolapsu afghánské vlády.
Historik nepochybuje, že stažení zpečetí konec afghánské vlády, kterou Spojené státy podporují 19 let, zatímco ponechání 2.500 vojáků sice nabízí pojistku proti teroristické hrozbě, ale vtahuje Washington do eskalující občanské války. Afghánská vláda bude muset silně spoléhat na americké nálety, což přináší větší riziko pro civilisty, upozorňuje Malkasian. Dodává, že i kdyby Američané afghánskou vládu opustili - což považuje z hlediska boje s terorismem za kontraproduktivní - a zaměřovali se pouze na vlastní protiteroristické operace, Tálibán na americké vojáky bude útočit i nadále, jelikož je v otázce jejich přítomnosti na afghánském území nekompromisní.
Spojené státy byly v mnohem lepší pozici před šesti měsíci, kdy měly v Afghánistánu 8.600 vojáků - s 2.500 mohou sice pátrat po teroristech a bez větších problémů odrážet Tálibán, ale konec je v nedohlednu, tvrdí expert. Obává se, že Afghánce čekají další roky destrukce a za daných podmínek je důvod k odchodu z Afghánistánu přesvědčivější než kdy jindy.
Související
Po zemětřesení v Afghánistánu jsou až stovky mrtvých, zraněných je nejméně tisíc
Harry promluvil o složitém návratu z války. Bez Meghan se musel vypořádat s traumatem
Afghanistán , Americká armáda (U.S. ARMY) , USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , Tálibán
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média.
Zdroj: Lucie Podzimková