Indie hlásí šestý den v řadě přes 300.000 nakažených

Indie už šest dní po sobě hlásí více než 300.000 nově infikovaných koronavirem za den. Za posledních 24 hodin země zaznamenala 323.144 prokázaných případů nákazy. To je méně než v pondělí oznámených rekordních 352.991 nakažených, napsala dnes agentura Reuters. Indické nemocnice se nadále potýkají s náporem pacientů s covidem-19 a musejí je odmítat, jelikož jim došly zásoby kyslíku a nemocniční lůžka.

"Velký pokles v denních přírůstcích... je do velké míry dán velkým poklesem v testování. Nemělo by to být bráno jako známka klesajícího počtu případů, ale spíše jako záležitost, kdy mnoho pozitivních případů odhaleno nebylo," uvedl na svém twitteru profesor Ridžo John z Institutu managementu v indickém státě Kérala.

Indické úřady za uplynulý den evidují rovněž 2771 zemřelých s covidem-19, jejich skutečný počet však bude podle odborníků výrazně vyšší. Indie, která má zhruba 1,3 miliardy obyvatel, od vypuknutí pandemie zaznamenala více než 17,6 milionu infikovaných, z nichž 197.894 zemřelo.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes uvedla, že mnoho Indů míří do nemocnic zbytečně a krizi zhoršuje. Mluvčí WHO Tarik Jarasevic řekl, že "k problémům přispívá to, že mnoho lidí spěchá do nemocnic, i když lze zajistit domácí péči a sledování pacienta doma". Dodal, že část lidí k tomu vede fakt, že nemají dost informací a možnost se poradit. Jarasevic řekl, že nemocniční péče je nutná jenom u 15 procent nemocných a ještě méně jich potřebuje kyslík.

Podle něj by měla místní zdravotní střediska pacienty třídit a poskytovat rady k domácí péči. WHO poskytuje Indii nejpotřebnější vybavení včetně 4000 kyslíkových koncentrátorů.

Kvůli devastující epidemické situaci indická vláda v pondělí rozhodla o okamžitém zapojení armády do boje s pandemií. Británie, Německo nebo Spojené státy Indii přislíbily pomoc v podobě zdravotnických potřeb.

Dnes do Dillí dorazila první pomoc z Británie - zahrnuje 100 ventilátorů a 95 koncentrátorů kyslíku. Francie posílá Indii jednotky na výrobu kyslíku, kyslíkové kontejnery a respirátory. Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že USA do ciziny pošlou 60 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca, a podle stanice BBC největší část bude směřovat do Indie, i když Biden o konkrétních zemích nemluvil. Koordinátor Bílého domu pro boj proti koronaviru Jeff Zients, jehož citovala agentura AP, řekl, že chce administrativa pomoci v tom, co indická vláda požaduje nejvíc, a to je ochranné vybavení, testy, kyslík a léky.

Indie urychluje přepravu kyslíku speciálními vlaky a do Dillí dnes dorazil první z nich se 70 tunami kyslíku.

Řada zemí včetně Česka omezila cestování do Indie i z ní ve snaze zabránit rozšíření indické mutace koronaviru.

ČR ode dneška zakázala cesty do Indie. Indii nově zařadí mezi země, kde je extrémní riziko šíření nových mutací koronaviru. Do Česka se z Indie budou moci vrátit pouze Češi a rezidenti žijící v ČR. Před odletem z Indie budou muset absolvovat PCR test, poté do 24 hodin po vstupu na české území jej budou muset zopakovat. Třetí PCR test budou muset lidé absolvovat mezi 10. a 14. dnem od příletu. Po celou tuto dobu budou muset být v karanténě.

Nově dnes také Austrálie přerušila přímé letecké spojení s Indií, a to do 15. května.. Její premiér Scott Morrison ale také ohlásil zaslání pomoci v podobě 500 ventilátorů.

V Indii pečují o pacienty studenti postgraduálního studia

Student postgraduálního programu Siddharth Tara pracuje ve vládní nemocnici v Dillí a několik dní se u něj projevují symptomy covidu-19. Má horečku a trvale ho bolí hlava. Nechal si udělat test, ale výsledek zatím nedorazil. Indie se potýká s masivním nárůstem nových případů. Tara tedy zůstává v práci, i když je jeho stav vážnější než stav mnoha pacientů. Nemocnice, jíž se nedostává personálu, trvá na tom, aby pracoval, dokud laboratoř nepotvrdí, že má covid-19, píše agentura AP.

"Nemohu dýchat, mám víc symptomů než mí pacienti, jak mne mohou nechat pracovat?" ptá se Tara.

K problémům, jimž nyní Indie čelí, přispívá stav jejího zdravotnictví a nedostatek lékařů. V zemi je 541 lékařských fakult a 36.000 postgraduálních studentů. Podle lékařských odborů právě ti tvoří většinu personálu státních nemocnic a jsou hradbou čelící covidu-19. Více než rok se ale potýkají s přesčasy, špatně vyplácenou mzdou, vystavením koronaviru a nezájmem škol. "Jsme jenom munice do kanonů, to je všechno," řekl Tara.

V pěti státech nejvíce zasažených pandemií tito lékaři protestovali proti bezohlednému zacházení, upozorňovali úřady na další vlnu epidemie, ale nikdo neposlouchal.

Když se šestadvacetiletý postgraduální student Džigneš Gengadija zapisoval do služby ve vládní nemocnici v Suratu ve státě Gudžarát, věděl, že ho čeká práce 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Nepočítal ale s tím, že jenom na něm bude starost o 60 pacientů a při službě na jednotce intenzivní péče o 20. "Pacienti na jednotce intenzivní péče vyžadují trvalou pozornost. Když jeden z nich začne kolabovat, o koho se mám postarat dřív?" řekl.

Ráova nemocnice, v níž pracuje Tara, je příkladem situace, v níž se Indie ocitla. Přidala sice lůžka pro pacienty s covidem-19, ale nepřijala nové lékaře, takže pracovní zátěž těch stávajících se znásobila čtyřikrát. Podle Tary navíc starší lékaři odmítají s pacienty s covidem-19. pracovat. "Chápu, že jsou starší a ohroženější, ale v této vlně jsme svědky, že virus napadá mladé i staré," říká Tara, který trpí astmatem.

Nemocnice má nyní 200 postelí pro pacienty s covidem-19, dříve byli přiděleni k 15 lůžkům dva lékaři, nyní se musí postarat o 60. Přitom personálu ubývá, protože stále více studentů má pozitivní testy. V březnu je mělo 75 procent postgraduálních studentů, kteří pracovali na chirurgickém oddělení. Podle Tary jsou studenti placeni s dvouměsíčním zpožděním, loni jim doplatili dlužnou mzdu za čtyři měsíce, až když si ji vymohli protestní hladovkou.

Doktor Rákéš Dogra, který patří ke starším v Ráově nemocnici, přiznává, že hlavní tíha v péči o pacienty s covidem-19 leží na postgraduálních studentech. Mají se podle něj o ně postarat, zatímco starší kolegové dohlížet. Jenom někdy pomohou nemocnici lékaři z blízké městské nemocnice.

Indie do zdravotnictví dává 1,3 procenta hrubého domácího produktu, což je méně než ostatní silné ekonomiky. Zpočátku se s koronavirem potýkala dobře, ale neučinila žádné přípravy na další vlnu. Doktorka Subarna Sarkarová z města Púna říká, že nemocnici, kde pracuje, druhá vlna zastihla naprosto nepřipravenou. "Proč nenajali víc lidí? Proč nevylepšili infrastrukturu? Jako bychom se z první vlny nic nenaučili," řekla. Nemocnice sice minulý týden oznámila, že najme 66 dalších lékařů, a v dubnu navýšila počet lůžek z 525 na 700, ale dosud přijala jenom 11 nových doktorů. Ředitel Murlidhar Tambe řekl, že lékaře nelze sehnat a že je nedostatek i mezi ošetřovateli a techniky.

Při minulé vlně nemocnice najala na smlouvy 200 ošetřovatelek a když epidemie opadla, v říjnu je propustila. "Staráme se především o pacienty, ne o personál," řekl Tambe.

V Púně se v březnu počet případů nákazy téměř zdvojnásobil na 10.193. Úřady přislíbily další lůžka, ale Sarkarová říká, že je to jenom zastírací manévr, který nemá bez navýšení personálu smysl. Navíc podle studentů nemocnice zmírnila bezpečnostní opatření, takže studenti jeden týden pracují s pacienty s covidem-19 a další týden s běžnými pacienty, což zvyšuje nebezpečí rozšíření nákazy. Studenti chtějí, aby vedení zavedlo povinnou karanténu mezi přechodem z oddělení s covidem-19 do ostatních částí nemocnice. V březnu mělo pozitivní test na koronavirus 80 ze 450 postgraduálních studentů z nemocnice, ale dostali jenom sedmidenní volno na rekonvalescenci.

"Covid zůstává ve vašem imunitním systému, takže někteří lidé měli pozitivní test i třikrát. Nedostávají možnost se doléčit," řekla Sarkarová. Další její stížnost směřuje na obsah postgraduálního studia. Za rok své práce ví vše, co se mohla dovědět o koronaviru, ale nedostala se k ničemu jinému.

Studenti na fakultě v Suratu říkají, že neměli jedinou přednášku. Nemocnice tam přijímá pacienty s covidem-19 od loňského března a postgraduální studenti tráví většinu času péčí o ně. Ve městě denně přibývá 2000 případů a umírá 22 lidí.

Mnoho studentů začíná mít obavy o svou budoucnost. Ti, kdo se chtějí věnovat chirurgii, netuší, jak vyoperovat slepé střevo, plicní specialisté nevědí, jak léčit rakovinu plic, biochemici tráví čas vyhodnocováním testů PCR.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

před 6 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

před 6 hodinami

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy