NÁZOR - Napříč politickým spektrem ve Spojených státech se šíří znepokojení ze současného čínského režimu, konstatuje profesor E. J. Doinne v komentáři pro server Washington Post. Sociolog a politolog z Georgetown University poukazuje, že čínský prezident Si Ťin-pching centralizoval moc, potlačil demokratické svobody v Hongkongu a dává najevo ochotu mnohem agresivněji se postavit americké ekonomické prosperitě a americkému vlivu ve světě.
Strach může Ameriku posílit
Strach zpravidla vnímáme jako negativní emoci, která často dokáže vyvolat nepřátelství, sobeckost a dokonce i nenávist, poukazuje sociolog. Dodává, že strach ale může být také konstruktivní silou - řídíme například opatrněji, protože se bojíme nehod, spoříme v obavách z budoucích horších časů a chráníme naše děti, jelikož se bojíme, aby se jim něco nestalo.
Reakcí na strach z Číny tak nesmí být volání po válce, ani náhlé přerušení spolupráce s Pekingem v oblastech jako klimatická změna, kde je partnerství nezbytné, apeluje Doinne. Soudí, že hrozba, kterou Čína představuje, může naopak zásadně přeorientovat postoje Američanů k roli vlády v ekonomickém rozvoji, výzkumu a vývoji a Spojené státy ve výsledku posílit.
Pokud se agenda amerického prezidenta Joe Bidena bude odvíjet od jeho sloganu "postavíme to znovu a lépe", pojem "lépe" by měl podle profesora zahrnovat i kroky, které zachovají technologickou výhodu Spojených států a omezí americkou závislost na Číně v klíčových oblastech.
Politoložka Jennifer Harrisová a zahraničněpolitický konzultant Jake Sullivan loni v únoru zveřejnili článek v magazínu Foreign Policy, ve kterém naznačili, že americké firmy budou nadále v konkurenci těch čínských zaostávat, pokud bude Washington příliš spoléhat na soukromý výzkum a vývoj, který je zaměřen na aplikaci přinášející rychlý profit, nikoliv na dlouhodobé, klíčové objevy, připomíná autor komentáře. Zmiňuje i názor Harrisové a Sullivana, že bezpečnost Spojených států se sníží, pokud budou postrádat průmyslovou základnu k produkci základních krizových produktů - od vojenského materiálu po vakcíny.
"Dosáhli jsme bodu, kdy je zahraniční politika domácí politikou a domácí politika je zahraniční politikou," cituje Doinne prosincová slova Sullivana, která by se podle něj mohla začít nazývat Sullivanovým zákonem. Politolog dodává, že tento pohled má důležitého zastánce v demokratickém senátorovi Charlesi Schumerovi.
Studenoválečné metafory jsou poučné
Schumer údajně autorovi komentáře sdělil, že se začal čínskou výzvou zabývat v roce 2003 poté, co navštívil ocelárny Crucidle Industries v New Yorku, jejichž majitelé mu řekli, že nemohou být konkurenceschopní díky čínským manipulacím s měnou. Schumerovy obavy od té doby přerostly měnovou otázku a týkají se i krádeží duševního vlastnictví a obecně praxe, kterou senátor označuje za merkantilismus, podotýká Doinne.
Demokrat se domnívá, že pokud americký průmysl bude dobře fungovat, čínská vláda jej nepustí na svůj trh, bude si chtít přisvojit jeho technologie a následně jejich prostřednictvím konkurovat Spojeným státům, vysvětluje profesor. Doplňuje, že Schumera znepokojuje především možnost, že Čína předběhne Spojené státy v oblastech, které ovlivňují ekonomiku i bezpečnost, jako je umělá inteligence, schopnost strojů učit se a kvantové počítače.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.V roce 2020 tak senátor inicioval zákon, který vyčlenil americké Národní vědecké nadaci 100 miliard dolarů na podporu výzkumu a vývoje na pětileté období, přičemž instituce má změnit název na Národní vědeckou a technologickou nadaci, připomíná politolog. Podotýká, že zákon vyčlenil i 10 miliard dolarů na vytvoření regionálních technologických uzlů a peníze na univerzitní výzkum a studentská stipendia.
Skutečnost, že otázka má potenciál získat podporu celého amerického politického spektra, je podle autora komentáře podpořena tím, že zákon v senátu spolupředkládal republikán Todd Young a v dolní komoře jej podpořili tak rozdílní politici jako progresivní demokrat Ro Khanna či nastupující jestřáb Republikánské strany Mike Gallagher.
Schumer a jeho spojenci se snaží prosadit novou verzi zákona, která by posílila financování výroby polovodičů ve Spojených státech a rozšířila domácí dodavatelské řetězce, upozorňuje politolog. Dodává, že Schumer jako předseda klubu většinové strany vybírá, které zákony budou projednávány, což garantuje, že legislativci se budou budoucností americké technologické politiky skutečně zabývat.
Ačkoliv podpora těchto myšlenek překonává ideologické linie, neznamená to, že vůči nim neexistuje opozice, míní Doinne. Konstatuje, že pravicověji orientovaní republikáni zůstávají podezíraví vůči všemu, co zavání průmyslovou politikou, obnovu ekonomického nacionalismu považují za hrozbu pro globální růst analytici z různých táborů a část levice se obává, že americký vojenský průmysl začne připomínat éru studené války.
"Ale studenoválečné metafory jsou poučné jinak," pokračuje profesor. Připomíná, že poté, co Sovětský svaz vypustil první umělou družici Sputnik, vypukla ve Spojených státech všeobecná panika, která podle historika H. W. Brandse učinila prakticky z každého "vzdělávacího liberála". Dodává, že výsledkem byl zákon z roku 1958, který hledal způsoby, jak posunout americké inženýry na úroveň těch sovětských, stejně jako americký vesmírný program.
Strach ze zaostávání za soupeřem je dlouhodobě silným impulzem k obnově země, deklaruje Doinne. Platit to podle něj může i v současné Americe, která je silně politicky polarizovaná.
Související
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
USA (Spojené státy americké) , Čína , technologie , Chuck Schumer
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
před 1 hodinou
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
před 1 hodinou
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 2 hodinami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 2 hodinami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 3 hodinami
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 3 hodinami
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 3 hodinami
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 3 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 4 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 4 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 5 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 5 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 6 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 7 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 7 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 7 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 8 hodinami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 8 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
Spojené státy dostaly předem oznámení o izraelském útoku na Írán. Operaci však neschválily, ani se na ní nepodílely, citovala v pátek místní média americké představitele.
Zdroj: Libor Novák