NÁZOR - Potřeba zaujmout tvrdý postoj k Číně představuje momentálně vzácnou shodu mezi americkými demokraty a republikány, poukazují Michael Hirson a Paul Triolo v komentáři pro server CNN. Analytici z konzultační společnosti Eurasia Group připomínají, že tento konsensus se začal formovat ještě před nástupem Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států, přičemž ho poháněla obava z čínského technologického dohánění USA a frustrace z obchodní a lidskoprávní politiky Pekingu.
Nastupující administrativa nově zvoleného amerického prezidenta Joe Bidena a americký Kongres by podle autorů komentáře měly vůči Číně realizovat chytrou, nikoliv pouze tvrdou politiku. Hirson a Triolo doporučují nezapomínat na následující aspekty.
Dlouhodobá hra
"Trumpova administrativa správně rozpoznala, že aspekty předchozí americké politiky vůči Číně byly neefektivní - především častá neochota konfrontovat Peking ohledně problematické obchodní a zahraniční politiky," píšou analytici. Za chybu však považují, že administrativa - za potlesku obou stran v Kongresu - přešla k druhému extrému, v důsledku čehož žádný stávající jednostranný americký krok vůči Číně, například cla kontrolující vývoz amerických technologií, nevychází z jakkoliv udržitelné strategie.
Jako příklad uvádějí Hirson a Triolo omezení bránící výrobcům amerických polovodičů prodávat produkty firmě Huawei, lídrovi v bezdrátové technologii 5G, i dalším čínským společnostem. Krok je sice považován za krátkodobý úspěch, který brání Číně zaujmout pozici světového premianta v zavádění sítí 5G, zároveň ale ohrožuje americkou technologickou nadvládu, konstatují analytici. Podotýkají, že čínské i další zahraniční firmy totiž získaly pobídku k vyřazení amerických výrobků a amerického duševního vlastnictví ze svého technologického portfolia.
Pokud nebudou Spojené státy obezřetné, výsledkem může být ztráta postavení amerických výrobců polovodičů na globálním trhu a v důsledku toho i zisků potřebných k investicím do vývoje dalších převratných technologií, jelikož tyto produkty nabídnou čínské a další zahraniční firmy, obávají se autoři komentáře.
Kontrola exportu, stejně jako finanční sankce a mnoho dalších diplomatických a ekonomických nástrojů fungují nejlépe, pokud Spojené státy jednají spolu se spojenci, například EU a Japonskem, deklarují analytici. Domnívají se, že Bidenova administrativa by měla kombinovat odhodlanost Trumpova přístupu a strategii využívající americké spojenecké vazby.
Domácí posilování
Spojené státy musí rovněž učinit potřebné investice, aby si zachovaly technologickou výhodu, apelují Hirson a Triolo. Za prioritu označují zvrácení dlouhodobého poklesu federálního financování základnímu výzkumu a vývoje, jelikož mnoho studií ukazuje, že tyto prostředky nejen vedou k průlomům ve vědě a medicíně, ale také mají vysokou míru ekonomické návratnosti.
Analytici se odvolávají na ekonomy z MIT, podle nichž by Spojené státy mohly financovat inovativní centra na periferii, nikoliv v tradičních oblastech jako Silicon Valley, což by nastartovalo tamní ekonomiku a snížilo příjmovou nerovnost. Zlepšení propojenosti skrze expanzi širokopásmového propojení na venkově a dlouhodobá modernizace klíčové infrastruktury by rovněž mohly posílit americký inovační potenciál i tamní ekonomiku, míní Hirson a Triolo.
Odhodlanost, nikoliv přehnanost
"Příští administrativa nesmí považovat Čínu za strašáka na každém rohu," pokračují analytici. Připomínají, že američtí politici nyní líčí vše, kde se Peking angažuje, jako hrozbu pro bezpečnost země, a přestože například čínská špionáž takovou hrozbu skutečně představuje, pokud budou varovné hlasy přehnané, ukážou se jako kontraproduktivní a oslabí americkou morální autoritu.
Legitimní obavy z neoprávněného přivlastňování si duševního vlastnictví přerostly v neoprávněnou démonizaci čínských studentů a výzkumníků v technických oborech v USA, kteří jsou líčeni jako nástroj strategie Pekingu krást pokročilé americké technologie, konstatují autoři komentáře. Deklarují, že americké úřady by měly nadále vyšetřovat případy neoprávněného zisku duševního vlastnictví, ale veřejná debata musí být vyvážená a přiznat skutečnost, že americké akademické instituce a firmy profitují z přístupu k dobře vzdělaným inženýrům a vědcům z Číny, kteří ve většině případů nepracují pro čínské tajné služby.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Stejně tak některé nedávné snahy čelit čínskému vlivu ve Spojených státech pouze oslabují americký vliv v Číně, obávají se Hirson a Triolo. Připomínají, že Trumpova administrativa v tichosti pozastavila Fulbrightovo stipendium - v rámci kterého vyučují a studují Američané v zahraničí - pro Čínu a Hongkong, avšak právě podobné programy prohlubují americké znalosti o Číně, které jsou nyní důležitější než kdy předtím.
"Co je horší, nepřátelská rétorika ohledně úvodního postoje Číny ke koronaviru - a kruté epitetony jako 'čínský virus' - téměř jistě hrají roli v skokovém nárůstu útoků na Američany asijského původu," píšou analytici. Na slovech podle nich záleží.
Dobré vládnutí
Spojené státy jsou vojensky a ekonomicky dominantní, ale dysfunkce tamní politiky nutí svět přemýšlet, zda tomu tak bude i nadále, soudí Triolo s Hirsonem. Poukazují, že Spojené státy, podobně jako Evropa, tápou v reakci na pandemii koronaviru, zatímco Čína je po úvodních přešlapech v jejím zvládání pozoruhodně efektivní.
Také nedávné americké prezidentské volby, jejichž výsledek je nadále zpochybňován a označován za "zmanipulovaný", ukazují americké demokratické instituce ve slabém světle a představují vítězství Pekingu, tvrdí autoři komentáře. Soupeřní s Čínou sice podle nich politické rozdělení Spojených států nepřekoná, ale obě hlavní strany by se měly pokusit ukázat, že země si dokáže účinně vládnout sama.
Související
Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Měsíc obíhá družice, chce na něj vyslat i posádku
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
Čína , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě