NÁZOR - V roce 2013 skupinka hrajících si dětí v guinejské vesnici Meliandou vyrušila kolonii netopýrů schovanou v dutém stromě, přičemž jejich trusu byl vystaven Emile Ouamouno, který se podle vědců stal prvním nakaženým tragické epidemie eboly v západní Africe, nastiňuje Peter Dazsak v komentáři pro server The Guardian. Podle zoologa a experta na ekologii nemocí podobně začíná každá pandemie.
Nová éra pandemií
Zdánlivě neškodná lidská aktivita, například pojídání divoce žijících zvířat, může vyvolat nákazu, která vede k pandemii, upozorňuje expert. Připomíná vir HIV, o kterém se vědci domnívají, že se na člověka přenesl ve 20. letech minulého století na území dnešní Demokratické republiky Kongo, když lovci porcovali šimpanzí maso a pořezali se přitom.
Nyní se dá spekulovat, že v roce 2019 obyvatel jihozápadní Číny vstoupil do jeskyně, aby nalovil netopýry a následně je prodal na tzv. mokrém trhu a později se u něj projevil úporný kašel, uvádí zoolog. Dodává, že tak mohl vypadat začátek šíření nemoci covid-19.
"Rostoucí lidská populace, všude prostupující rozvoj a globalizovaná síť cestování a obchodu nyní tempo vzniku pandemie akceleruje," píše Daszak. Obává se, že lidstvo vstoupilo do nové éry pandemií.
Většina pandemií začíná ohniskem nemoci, zpravidla na okrajích lesa v oblastech jako západní Afrika, Amazonie a jihovýchodní Asie, poukazuje vědec. Vysvětluje, že tropické deštné pralesy jsou domovem bohaté škály divoce žijících živočichů, kteří mohou přenášet široké spektrum virů, o kterých víme mnohem méně než o jejich hostitelích.
Savci a ptáci hostí dle odhadů na 1,7 milionu druhů virů, z nichž bylo popsáno jen 0,1 %, varuje Daszak. Dodává, že tyto viry nakazí ročně miliony lidí, a přestože často nepůsobí žádné výrazné symptomy, jejich množství znamená, že občas je tomu naopak.
Předtím, než lidé začali využívat zemědělství, byly jejich komunity rozptýlenější a méně propojené, tudíž virus, který nakazil lovce, se mohl rozšířit mezi jejich rodiny, maximálně do celé lovecké skupiny, konstatuje odborník. Deklaruje, že v antropocénu, nové geologické epoše, je vše jinak, prudký nárůst lidské aktivity dramaticky proměnil povrch planety, oceány i atmosféru, přičemž více než polovinu někdejší plochy tropických deštných pralesů transformoval v zemědělskou půdu a osídlená místa.
"Přibližně třetina nových nemocí je produktem těchto rapidních změn využívání půdy, jelikož lidé jsou tlačeni do kontaktu s divoce žijícími zvířaty, na které dříve naráželi zřídka," pokračuje zoolog. Dodává, že viry jako zika, ebola, nipah i nejnovější nepřítel covid-19 se následně mohou rozšířit ze vzdálených venkovských oblastí do zalidněných měst.
Řešení je levnější než náklady pandemie
Lidská aktivita vytváří nekonečný cyklus virového šíření, ale současný přístup spočívá v čekání na začátek nákazy a následném vývoji léků a vakcín, které ji mají dostat pod kontrolu, nastiňuje vědec. Podotýká, že covid-19 ukazuje, že toto nestačí, protože během čekání na vakcínu zemřely stovky tisíc lidí a miliony dalších se nakazily.
Podobně v roce 2009 se v době, než Spojené státy přišly s účinnou vakcínou, nakazila virem prasečí chřipky čtvrtina celé planety, připomíná Daszak. Soudí, že pokud máme v budoucnu pandemiím zabránit, musíme přehodnotit náš vztah s přírodou a blokovat kroky v řetězci událostí, které vedou ke vzniku nemocí.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Začít by se mělo omezením bezuzdné spotřeby, která vede k odlesňování a zneužívání divoce žijících zvířat, konstatuje zoolog. Doplňuje, že nutné je zamezit prodeji rizikových druhů na trzích, potlačit nelegální obchod s divoce žijícími zvířaty a spolupracovat s konkrétními komunitami na hledání alternativních zdrojů obživy.
"Měli bychom více tlačit na podniky, které těží tropické dřevo a produkty, odměňovat udržitelnost podnikání a přijímat zákony proti nadměrné spotřebě," píše Daszak. Připomíná, že například zákaznická kampaň proti palmovému oleji měla velký dopad na udržitelnost tohoto odvětví.
Daszak s kolegy nedávno publikovali studii, ve které uvádějí ekonomické důvody pro prevenci šíření nemocí, jež mohou přerůst v pandemii, skrze omezení odlesňování a obchodu s divoce žijícími zvířaty. Odhaduje, že roční náklady takových programů, včetně zřízení sledovacích stanic v oblastech, které jsou potenciálním ohniskem nové pandemie, činí 17,7-26,9 miliard dolarů, tedy třikrát méně než dosavadní účet za ekonomické škody napáchané covidem-19.
Vedlejším přínosem omezení odlesňování je navíc větší zachytávání uhlíku, upozorňuje vědec. Varuje, že pandemie koronaviru již nyní ničí globální ekonomiku, ale lidstvo se nachází na cestě vedoucí k dalším pandemiím, jejichž náklady se mohou vyšplhat na desítky bilionů dolarů.
Pokud se po pandemii koronaviru rozhodneme pro přestavbu ekonomiky, nikoliv pro návrat k neomezené spotřebě, která nám přinesla covid-19, máme příležitost učinit ekonomiku zelenější, uvádí Daszak. Podotýká, že staletí drancování přírody ohrozily pozici lidstva na planetě a zatímco někteří se bojí nákladů na zabránění environmentálního kolapsu, případně nechápou význam záchrany různých druhů motýlů, žab a ryb, většina lidí si uvědomuje, kolik mrtvých a ekonomického zoufalství covid-19 celosvětově způsobil.
"Až připustíme, že nás k tomu dovedla lidská aktivita, možná konečně získáme sílu k úniku z éry pandemií," uzavírá vědec.
Související
Katastrofální dopady zničené přehrady Ukrajinu změní navždy. Pole se změní v poušť, černomořská fauna vymře
Životní prostředí v Česku je jedním z nejhorších v Evropské unii
životní prostředí , Zvířata , Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 18 minutami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 46 minutami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 55 minutami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 1 hodinou
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 1 hodinou
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 2 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 2 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 2 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 3 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 3 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 3 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 4 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 4 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 4 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 6 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
V Česku v souvislosti s nárůstem počtu případů černého kašle v letošním roce výrazně stoupl zájem o očkování. Ministerstvo zdravotnictví ve středu na sociální síti X uvedlo, že probíhají jednání o dodávce dalších vakcín.
Zdroj: Jan Hrabě