Jak vznikají pandemie a lze jim předcházet? Vědec má jednoznačné doporučení

NÁZOR - V roce 2013 skupinka hrajících si dětí v guinejské vesnici Meliandou vyrušila kolonii netopýrů schovanou v dutém stromě, přičemž jejich trusu byl vystaven Emile Ouamouno, který se podle vědců stal prvním nakaženým tragické epidemie eboly v západní Africe, nastiňuje Peter Dazsak v komentáři pro server The Guardian. Podle zoologa a experta na ekologii nemocí podobně začíná každá pandemie.

Nová éra pandemií

Zdánlivě neškodná lidská aktivita, například pojídání divoce žijících zvířat, může vyvolat nákazu, která vede k pandemii, upozorňuje expert. Připomíná vir HIV, o kterém se vědci domnívají, že se na člověka přenesl ve 20. letech minulého století na území dnešní Demokratické republiky Kongo, když lovci porcovali šimpanzí maso a pořezali se přitom.  

Nyní se dá spekulovat, že v roce 2019 obyvatel jihozápadní Číny vstoupil do jeskyně, aby nalovil netopýry a následně je prodal na tzv. mokrém trhu a později se u něj projevil úporný kašel, uvádí zoolog. Dodává, že tak mohl vypadat začátek šíření nemoci covid-19.

"Rostoucí lidská populace, všude prostupující rozvoj a globalizovaná síť cestování a obchodu nyní tempo vzniku pandemie akceleruje," píše Daszak. Obává se, že lidstvo vstoupilo do nové éry pandemií.

Většina pandemií začíná ohniskem nemoci, zpravidla na okrajích lesa v oblastech jako západní Afrika, Amazonie a jihovýchodní Asie, poukazuje vědec. Vysvětluje, že tropické deštné pralesy jsou domovem bohaté škály divoce žijících živočichů, kteří mohou přenášet široké spektrum virů, o kterých víme mnohem méně než o jejich hostitelích.

Savci a ptáci hostí dle odhadů na 1,7 milionu druhů virů, z nichž bylo popsáno jen 0,1 %, varuje Daszak. Dodává, že tyto viry nakazí ročně miliony lidí, a přestože často nepůsobí žádné výrazné symptomy, jejich množství znamená, že občas je tomu naopak.

Předtím, než lidé začali využívat zemědělství, byly jejich komunity rozptýlenější a méně propojené, tudíž virus, který nakazil lovce, se mohl rozšířit mezi jejich rodiny, maximálně do celé lovecké skupiny, konstatuje odborník. Deklaruje, že v antropocénu, nové geologické epoše, je vše jinak, prudký nárůst lidské aktivity dramaticky proměnil povrch planety, oceány i atmosféru, přičemž více než polovinu někdejší plochy tropických deštných pralesů transformoval v zemědělskou půdu a osídlená místa.

"Přibližně třetina nových nemocí je produktem těchto rapidních změn využívání půdy, jelikož lidé jsou tlačeni do kontaktu s divoce žijícími zvířaty, na které dříve naráželi zřídka," pokračuje zoolog. Dodává, že viry jako zika, ebola, nipah i nejnovější nepřítel covid-19 se následně mohou rozšířit ze vzdálených venkovských oblastí do zalidněných měst.

Řešení je levnější než náklady pandemie

Lidská aktivita vytváří nekonečný cyklus virového šíření, ale současný přístup spočívá v čekání na začátek nákazy a následném vývoji léků a vakcín, které ji mají dostat pod kontrolu, nastiňuje vědec. Podotýká, že covid-19 ukazuje, že toto nestačí, protože během čekání na vakcínu zemřely stovky tisíc lidí a miliony dalších se nakazily.

Podobně v roce 2009 se v době, než Spojené státy přišly s účinnou vakcínou, nakazila virem prasečí chřipky čtvrtina celé planety, připomíná Daszak. Soudí, že pokud máme v budoucnu pandemiím zabránit, musíme přehodnotit náš vztah s přírodou a blokovat kroky v řetězci událostí, které vedou ke vzniku nemocí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Začít by se mělo omezením bezuzdné spotřeby, která vede k odlesňování a zneužívání divoce žijících zvířat, konstatuje zoolog. Doplňuje, že nutné je zamezit prodeji rizikových druhů na trzích, potlačit nelegální obchod s divoce žijícími zvířaty a spolupracovat s konkrétními komunitami na hledání alternativních zdrojů obživy.

"Měli bychom více tlačit na podniky, které těží tropické dřevo a produkty, odměňovat udržitelnost podnikání a přijímat zákony proti nadměrné spotřebě," píše Daszak. Připomíná, že například zákaznická kampaň proti palmovému oleji měla velký dopad na udržitelnost tohoto odvětví.

Daszak s kolegy nedávno publikovali studii, ve které uvádějí ekonomické důvody pro prevenci šíření nemocí, jež mohou přerůst v pandemii, skrze omezení odlesňování a obchodu s divoce žijícími zvířaty. Odhaduje, že roční náklady takových programů, včetně zřízení sledovacích stanic v oblastech, které jsou potenciálním ohniskem nové pandemie, činí 17,7-26,9 miliard dolarů, tedy třikrát méně než dosavadní účet za ekonomické škody napáchané covidem-19.

Vedlejším přínosem omezení odlesňování je navíc větší zachytávání uhlíku, upozorňuje vědec. Varuje, že pandemie koronaviru již nyní ničí globální ekonomiku, ale lidstvo se nachází na cestě vedoucí k dalším pandemiím, jejichž náklady se mohou vyšplhat na desítky bilionů dolarů.

Pokud se po pandemii koronaviru rozhodneme pro přestavbu ekonomiky, nikoliv pro návrat k neomezené spotřebě, která nám přinesla covid-19, máme příležitost učinit ekonomiku zelenější, uvádí Daszak. Podotýká, že staletí drancování přírody ohrozily pozici lidstva na planetě a zatímco někteří se bojí nákladů na zabránění environmentálního kolapsu, případně nechápou význam záchrany různých druhů motýlů, žab a ryb, většina lidí si uvědomuje, kolik mrtvých a ekonomického zoufalství covid-19 celosvětově způsobil.

"Až připustíme, že nás k tomu dovedla lidská aktivita, možná konečně získáme sílu k úniku z éry pandemií," uzavírá vědec.

Související

Ukrajinci tvrdí, že Rusové vyhodili do povětří Kachovskou přehradu. (6.6.2023)

Katastrofální dopady zničené přehrady Ukrajinu změní navždy. Pole se změní v poušť, černomořská fauna vymře

Zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn. 
lesy

Životní prostředí v Česku je jedním z nejhorších v Evropské unii

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

Více souvisejících

životní prostředí Zvířata Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 18 minutami

před 46 minutami

před 55 minutami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní

V Česku v souvislosti s nárůstem počtu případů černého kašle v letošním roce výrazně stoupl zájem o očkování. Ministerstvo zdravotnictví ve středu na sociální síti X uvedlo, že probíhají jednání o dodávce dalších vakcín. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy