Kim nasadí zbraň budoucnosti? Profesor má obavy

NÁZOR - Překvapivý útok na saúdskoarabské ropné pole provedený bezpilotními letouny vyvolal důležitou diskuzi o budoucnosti ozbrojených konfliktů, konstatuje profesor Robert Kelly. Politolog působící na univerzitě v Pusanu v komentáři pro server National Interest připomíná, že debata o dronech nabírala na intenzitě již za prezidentství Baracka Obamy, který na ně začal spoléhat ve válce proti terorismu.

Dvě výhody dronů

Další země se rychle přizpůsobily a přišly s vlastními programy bezpilotních strojů, poukazuje Kelly. Dodává, že v USA se dokonce často tvrdí, že F-35 je posledním americkým pilotovaným bojovým letounem.

Drony jsou levnější, vydrží nad bojištěm delší dobu a co je důležitější, pokud jsou sestřeleny, pilot není zabit či zajat, což je politicky velmi přitažlivé, protože je vyloučeno opakování soudu s americkým pilotem Francisem Powersem či věznění amerických pilotů během vietnamské války, upozorňuje odborník. Dodává, že politická cesta nejmenšího odporu má za následek, že při amerických náletech budou spíše použity drony než pilotované stroje.

Z pohledu meších mocností, jakými jsou Írán či Severní Korea, mají drony ještě další dvě výhody, uvádí profesor. Za první označuje výrazně nižší cenu, která otevírá možnost postavit se americké vzdušné nadvládě.

"Zajisté, tato výzva je stále slabá," pokračuje Kelly. Vysvětluje však, že v prostředí, kde je americká dominance téměř absolutní, otevírají drony novou možnost, a proto jsou přitažlivé. Americká vzdušná nadvláda je totiž založena na mimořádně drahých prostředcích jako letadla, letadlové lodě či velké letecké základny, nastiňuje akademik. Poukazuje, že drony proti tomu nabízejí levnou variantu průzkumu a možnost - jak ukázal útok v Saúdské Arábii - udeřit na americké spojence, kteří mají jinak výraznou vzdušnou převahu.

S ohledem na to, že severokorejské letectvo kvůli sankcím a nedostatku paliva pro výcvik zaostává i za íránským, přitažlivost dronů pro Pchjongjang je zřejmě velmi vysoká, domnívá se expert.

Druhou výhodou jsou pochybnosti, zda je nasazení dronů válečným aktem, upozorňuje profesor. Podotýká, že v případě pilotovaného letounu, které vstoupí do cizího vzdušného prostoru je to zřejmé, jelikož situace nastala v mnoha minulých konfliktech a dobře chápeme, co znamená, ale v případě robotizovaného letectva budoucnosti takový konsensus nepanuje.

"Státy mohou s alespoň částečnou věrohodností tvrdit, že jejich dron byl v mezinárodním vzdušném prostoru, že si kontrolor neuvědomil, kde se stroj nacházel, že jej z kurzu vychýlily softwarové problémy a podobně," pokračuje Kelly. Drony podle něj tedy nabízejí větší možnost zapírat, podobně jako prostředky kybernetického boje, jehož pravidla jsou mnohem méně zřetelná než v případě tradiční přestřelky.

Darebácké státy jako Írán a Severní Korea tuto šedou zónu využívají, protože globální konsensus ohledně takových akcí je slabý a nepanuje shoda, zda je adekvátní na ně odpovídat konvenční silou, deklaruje politolog. Jako příklad dává spory o to, jak reagovat na útok na Saúdskou Arábii či severokorejské hackerské útoky.

Nové možnosti

KLDR je ve vzduchu ve silné nevýhodě a zoufale se jí nedostává ani průzkumných prostředků, především ve srovnání s přelety amerických letounů U2 a satelitů nad jejím územím, uvádí Kelly. Připomíná, že Severokorejci již od roku 2014 vysílají drony opatřené kamerami do jihokorejského vzdušného prostoru, a tato praxe bude zřejmě pokračovat, protože i na severokorejské poměry jsou takové stroje dostatečně levné a představují atraktivní možnost jak vyvážit masivní informační asymetrii mezi USA s Severní Koreou.       

Pchjongjang se také nestará o pravidla vzdušného prostoru, především pokud jde o Jižní Koreu, protože tu provokuje podél demilitarizované zóny již dlouhá desetiletí, nastiňuje politolog. Dodává, že toto se sotva změní, a tak Soul alespoň investuje do protiopatření.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Za nejvíce znepokojivou označuje Kelly možnost, že KLDR napodobí íránský útok na Saúdskou Arábii. Drony totiž umožňují Pchjongjangu rozšířit jeho tradiční pozemní a námořní provokace i do vzduchu, upozorňuje odborník. Varuje, že tím se zvětšuje prostor pro severokorejské agresivní jednání i škála možných cílů.

"Tradičně dochází k severokorejským provokacím přímo na hranici, zřejmě kvůli nedostatečné schopnosti Pchjongjangu udeřit v hloubce," píše expert. Obává se, že drony toto mohou změnit a umožnit KLDR proniknout hlouběji na jihokorejské území a působit tam škody.

Daná možnost je posílena blízkostí velké jihokorejské městské aglomerace poblíž hranice s KLDR, vysvětluje profesor. Dodává, že v pásu Soul-Inčchon-Kjonggi žije 60 % jihokorejské populace a sídlo jihokorejského prezidenta se nachází jen necelých 40 km od demilitarizované zóny, tudíž se u hranice nachází mnoho vyzývavých cílů pro severokorejské drony.

Při útoku na Saúdskou Arábii mohl Írán částečně zapírat a naznačovat, že akci provedli jemenští Húsiové či iráčtí povstalci, připomíná Kelly. Kvituje, že takovou možnost KLDR nemá a jakýkoliv útok bezpilotních letounů zpoza demilitarizované zóny by byl okamžitě připsán Pchjongjangu, a proto úder většího rozsahu není pravděpodobný.

"I tak bezpilotní letouny podstatně rozšiřují prostor pro dlouhodobě přítomné severokorejské obtěžování Jihu," konstatuje politolog. Varuje, že to zvyšuje i možnost, že jedna z takových provokací se vymkne kontrole a povede k vážnému střetu.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Drony Jižní Korea Írán Bezpilotní letouny

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

před 43 minutami

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy