KOMENTÁŘ: Americko-čínské partnerství z rozumu nahradil po padesáti letech studený mír

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy Richard Nixon jako první americký prezident navštívil komunistickou Čínu, čímž otevřel cestu k normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Krok, který někteří odborníci vnímají jako projev mistrovské strategie v tehdy probíhající studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ve světle vývoje posledních let nabral poněkud hořkou pachuť. Někdejší „partnerství z rozumu“ totiž přerostlo ve vzájemné soupeření, které někteří politici a komentátoři označují za nový typ studenoválečného konfliktu.

Nepřítel mého nepřítele

Nixonův záměr navštívit pevninskou Čínu zcela zaskočil svět. Vztahy mezi oběma státy byly totiž dlouhodobě nepřátelské. Po vítězství komunistů pod vedením Mao Ce-tunga v čínské občanské válce na sklonku 40. let Spojené státy uznávaly jako reprezentanta čínského státu režim generála Čankajška na Tchaj-wanu, Čínská lidové republika zase podporovala lokální komunistické síly na Korejském poloostrově a v Indočíně v boji proti americkým jednotkám.

Čínští komunisté nejpozději od poloviny 50. let vystupovali vůči Spojeným státům verbálně ostřeji než Sovětský svaz. Zatímco sovětský vůdce Nikita Chruščov přišel s tezí o mírové koexistenci a soupeření dvou odlišných společenskopolitických systému, kapitalismu a socialismu, Mao a jeho blízcí spolupracovníci tvrdili, že spolu s posilováním pozic druhého uvedeného systému by měl být ten první, reprezentovaný „americkým imperialismem“, konfrontován vojenskou silou.

Peking odmítal nejen z Moskvy prosazovanou destalinizaci, ale také myšlenku sovětských politických vůdců, že případné vypuknutí otevřené války mezi studenoválečnými bloky by ohrožovalo existenci lidstva. Mao – snad v nadsázce – na uzavřených jednáních lídrů komunistických zemí prohlašoval, že nad ztrátami na životech v případném střetu není třeba zoufat, protože i při záhubě poloviny obyvatel planety přeživší po "zadupání imperialistů do země" vybudují nový, socialistický svět.

Rozevírající se ideologické nůžky mezi Moskvou a Pekingem, ale také osobní animozita jejich klíčových představitelů a neochota sovětského vedení podělit se s Čínou o vojenskou jadernou technologii vyústily během 60. let v rozkol ve světovém komunistickém hnutí a dovedly obě země na pokraj válečného konfliktu. V roce 1969 mezi nimi dokonce došlo ve sporném hraničním pásmu na řece Ussuri k ozbrojeným střetům, které si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných vojáků.

Právě eskalace napětí mezi dvěma centry tehdejšího komunistického světa vedla Nixonovu administrativu k přehodnocení dosavadního přístupu k Pekingu. Ve Washingtonu převládl dojem, že není v americkém zájmu, aby Čína byla v případné válce se Sovětským svazem rozdrcena, což by dále posílilo pozice Mosky v situaci, kdy Spojené státy byly svázány krvavými boji v indočínské džungli.

Jednalo se o zásadní zlom v americké zahraniční politice. Spojené státy fakticky projevily zájem na záchraně komunisty ovládané země, se kterou navíc neudržovaly žádné styky a která vystupovala vůči Washingtonu a jeho spojencům dlouhodobě krajně nepřátelsky. I Peking však měl důvod k přehodnocení svého dosavadního postoje.

Strategická pozice Číny nebyla jednoduchá. Uplynulo jen pár let od vojenských střetů na čínsko-indickém pomezí, velmi špatné vztahy měli čínští komunisté se sílícím Japonskem a do toho čelili přímé sovětské vojenské hrozbě. To vše v době, kdy byla země vnitřně rozkolísána rozsáhlými represemi, které provázely neúspěšný pokus o radikální společenskoekonomickou modernizaci s eufemickým názvem "kulturní revoluce".

Zdánlivé protivníky na život a na smrt, Washington a Peking, tedy svedl dohromady společný nepřítel, Sovětský svaz, který zažíval výrazný vzestup. Není náhoda, že pokusy o americko-čínské sblížení započaly v době, kdy sovětské ozbrojené síly díky masivním investicím dohnaly jaderný náskok Spojených států a dosáhly strategické parity. Z pohledu Nixonových spolupracovníků, především poradce pro národní bezpečnost Henryho Kissingera, Čína také stále zřetelněji držela klíč k otevření ústupových dveří z vietnamského bojiště, a tudíž i ukončení destabilizujících protiválečných protestů.

Studená válka, nebo studený mír?

Zmíněné rozložení na pomyslné geopolitické šachovnici vyústilo v Nixonovu cestu do Číny, kterou zahájil 21. února 1972. Tah se jevil jako úspěšný. Přední odborník na studenou válku, americký historik John Gaddis americko-čínské sblížení zpětně označil za „výkon hodný Metternicha“ a dalších mistrů velkých strategií.       

Krok skutečně pomohl Spojeným státům k odchodu z vietnamského bojiště a otupil jeden z nejostřejších protiamerických ostnů na mezinárodní scéně, ale také akceleroval détente, neboli uvolnění napětí mezi Washingtonem a Moskvou. Dvě největší a vzájemně znepřátelené komunistické diktatury se nově ucházely o přízeň amerických politiků, kterou by mohly využít proti svému rivalovi. Nixon tak o pouhé tři měsíce později navštívil i sovětskou metropoli a americko-sovětské vztahy dosáhly patrně nejvřelejšího bodu ve studenoválečném období.                

„Dějiny nás svedly dohromady,“ sdělil Nixon na závěr své návštěvy Maovi. Přes odlišné ideologie měl ve Washingtonu i Pekingu zvítězit realismus, normalizace vztahů měla být přelomovou změnou, která bude v budoucnu oběma zemím a potažmo celému lidstvu ku prospěchu. Jak se však tato slova jeví dnes, kdy Čína představuje pro stávající americkou administrativu prezidenta Joe Bidena hlavního strategického soupeře?

Na politické scéně ve Spojených státech zaznívají slova o nové studené válce, nikoliv však s Ruskem, ale právě s Čínou. Současná situace je některými komentátory přirovnávána ke konci 40. let minulého století, kdy eskalovaly tense mezi někdejšími spojenci z antihitlerovské koalice a formoval se bipolární svět. Přes jisté varovné signály a stále znepokojivější postup Pekingu v mezinárodním kolbišti bychom neměli ztrácet ze zřetele zásadní odlišnosti, které tuto analogii problematizují.

Čína a Spojené státy jsou dnes hospodářsky výrazně provázanější, než byly ve své době supervelmoci počínající studené války. Klasická teorie – a v zásadě i praxe – nám říká, že velcí ekonomičtí partneři spolu nebojují, jelikož sázky a případné ztráty jsou příliš vysoké. Platí to bezpochyby i pohledu Číny, která je na hospodářské spolupráci se Spojenými státy závislá podstatně víc, než se běžně uvádí.

Čínští komunisté také na rozdíl od stalinského Sovětského svazu nedisponují jasnou, uznávanou a integrální sférou vlivu a především postrádají srovnatelnou měkkou sílu. Čínský model je sice některými vyzdvihován pro ekonomické úspěchy, zároveň ale sotva představuje vysněnou, utopickou vizi oslovující miliony lidí po celém světě. Právě tento, pochopitelně zcela idealizovaný a od reality odtržený obraz Sovětského svazu byl jedním z důležitých faktorů, který umožnil jeho poválečnou mocenskou expanzi.

Aktuální vztahy mezi Spojenými státy a Čínou, jejichž historie se začala psát před půlstoletím, tak sotva představují paralelu studenoválečného americko-sovětského konfliktu. Výstižněji je popsal americký politolog a komentátor Fareed Zakaria: nejde o novou studenou válku, ale o studený mír.

Autor je historik.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Čína Richard Nixon Sovětský svaz studená válka

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

včera

včera

včera

včera

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy