KOMENTÁŘ: Americko-čínské partnerství z rozumu nahradil po padesáti letech studený mír

Uplynulo padesát let od chvíle, kdy Richard Nixon jako první americký prezident navštívil komunistickou Čínu, čímž otevřel cestu k normalizaci vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Krok, který někteří odborníci vnímají jako projev mistrovské strategie v tehdy probíhající studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ve světle vývoje posledních let nabral poněkud hořkou pachuť. Někdejší „partnerství z rozumu“ totiž přerostlo ve vzájemné soupeření, které někteří politici a komentátoři označují za nový typ studenoválečného konfliktu.

Nepřítel mého nepřítele

Nixonův záměr navštívit pevninskou Čínu zcela zaskočil svět. Vztahy mezi oběma státy byly totiž dlouhodobě nepřátelské. Po vítězství komunistů pod vedením Mao Ce-tunga v čínské občanské válce na sklonku 40. let Spojené státy uznávaly jako reprezentanta čínského státu režim generála Čankajška na Tchaj-wanu, Čínská lidové republika zase podporovala lokální komunistické síly na Korejském poloostrově a v Indočíně v boji proti americkým jednotkám.

Čínští komunisté nejpozději od poloviny 50. let vystupovali vůči Spojeným státům verbálně ostřeji než Sovětský svaz. Zatímco sovětský vůdce Nikita Chruščov přišel s tezí o mírové koexistenci a soupeření dvou odlišných společenskopolitických systému, kapitalismu a socialismu, Mao a jeho blízcí spolupracovníci tvrdili, že spolu s posilováním pozic druhého uvedeného systému by měl být ten první, reprezentovaný „americkým imperialismem“, konfrontován vojenskou silou.

Peking odmítal nejen z Moskvy prosazovanou destalinizaci, ale také myšlenku sovětských politických vůdců, že případné vypuknutí otevřené války mezi studenoválečnými bloky by ohrožovalo existenci lidstva. Mao – snad v nadsázce – na uzavřených jednáních lídrů komunistických zemí prohlašoval, že nad ztrátami na životech v případném střetu není třeba zoufat, protože i při záhubě poloviny obyvatel planety přeživší po "zadupání imperialistů do země" vybudují nový, socialistický svět.

Rozevírající se ideologické nůžky mezi Moskvou a Pekingem, ale také osobní animozita jejich klíčových představitelů a neochota sovětského vedení podělit se s Čínou o vojenskou jadernou technologii vyústily během 60. let v rozkol ve světovém komunistickém hnutí a dovedly obě země na pokraj válečného konfliktu. V roce 1969 mezi nimi dokonce došlo ve sporném hraničním pásmu na řece Ussuri k ozbrojeným střetům, které si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných vojáků.

Právě eskalace napětí mezi dvěma centry tehdejšího komunistického světa vedla Nixonovu administrativu k přehodnocení dosavadního přístupu k Pekingu. Ve Washingtonu převládl dojem, že není v americkém zájmu, aby Čína byla v případné válce se Sovětským svazem rozdrcena, což by dále posílilo pozice Mosky v situaci, kdy Spojené státy byly svázány krvavými boji v indočínské džungli.

Jednalo se o zásadní zlom v americké zahraniční politice. Spojené státy fakticky projevily zájem na záchraně komunisty ovládané země, se kterou navíc neudržovaly žádné styky a která vystupovala vůči Washingtonu a jeho spojencům dlouhodobě krajně nepřátelsky. I Peking však měl důvod k přehodnocení svého dosavadního postoje.

Strategická pozice Číny nebyla jednoduchá. Uplynulo jen pár let od vojenských střetů na čínsko-indickém pomezí, velmi špatné vztahy měli čínští komunisté se sílícím Japonskem a do toho čelili přímé sovětské vojenské hrozbě. To vše v době, kdy byla země vnitřně rozkolísána rozsáhlými represemi, které provázely neúspěšný pokus o radikální společenskoekonomickou modernizaci s eufemickým názvem "kulturní revoluce".

Zdánlivé protivníky na život a na smrt, Washington a Peking, tedy svedl dohromady společný nepřítel, Sovětský svaz, který zažíval výrazný vzestup. Není náhoda, že pokusy o americko-čínské sblížení započaly v době, kdy sovětské ozbrojené síly díky masivním investicím dohnaly jaderný náskok Spojených států a dosáhly strategické parity. Z pohledu Nixonových spolupracovníků, především poradce pro národní bezpečnost Henryho Kissingera, Čína také stále zřetelněji držela klíč k otevření ústupových dveří z vietnamského bojiště, a tudíž i ukončení destabilizujících protiválečných protestů.

Studená válka, nebo studený mír?

Zmíněné rozložení na pomyslné geopolitické šachovnici vyústilo v Nixonovu cestu do Číny, kterou zahájil 21. února 1972. Tah se jevil jako úspěšný. Přední odborník na studenou válku, americký historik John Gaddis americko-čínské sblížení zpětně označil za „výkon hodný Metternicha“ a dalších mistrů velkých strategií.       

Krok skutečně pomohl Spojeným státům k odchodu z vietnamského bojiště a otupil jeden z nejostřejších protiamerických ostnů na mezinárodní scéně, ale také akceleroval détente, neboli uvolnění napětí mezi Washingtonem a Moskvou. Dvě největší a vzájemně znepřátelené komunistické diktatury se nově ucházely o přízeň amerických politiků, kterou by mohly využít proti svému rivalovi. Nixon tak o pouhé tři měsíce později navštívil i sovětskou metropoli a americko-sovětské vztahy dosáhly patrně nejvřelejšího bodu ve studenoválečném období.                

„Dějiny nás svedly dohromady,“ sdělil Nixon na závěr své návštěvy Maovi. Přes odlišné ideologie měl ve Washingtonu i Pekingu zvítězit realismus, normalizace vztahů měla být přelomovou změnou, která bude v budoucnu oběma zemím a potažmo celému lidstvu ku prospěchu. Jak se však tato slova jeví dnes, kdy Čína představuje pro stávající americkou administrativu prezidenta Joe Bidena hlavního strategického soupeře?

Na politické scéně ve Spojených státech zaznívají slova o nové studené válce, nikoliv však s Ruskem, ale právě s Čínou. Současná situace je některými komentátory přirovnávána ke konci 40. let minulého století, kdy eskalovaly tense mezi někdejšími spojenci z antihitlerovské koalice a formoval se bipolární svět. Přes jisté varovné signály a stále znepokojivější postup Pekingu v mezinárodním kolbišti bychom neměli ztrácet ze zřetele zásadní odlišnosti, které tuto analogii problematizují.

Čína a Spojené státy jsou dnes hospodářsky výrazně provázanější, než byly ve své době supervelmoci počínající studené války. Klasická teorie – a v zásadě i praxe – nám říká, že velcí ekonomičtí partneři spolu nebojují, jelikož sázky a případné ztráty jsou příliš vysoké. Platí to bezpochyby i pohledu Číny, která je na hospodářské spolupráci se Spojenými státy závislá podstatně víc, než se běžně uvádí.

Čínští komunisté také na rozdíl od stalinského Sovětského svazu nedisponují jasnou, uznávanou a integrální sférou vlivu a především postrádají srovnatelnou měkkou sílu. Čínský model je sice některými vyzdvihován pro ekonomické úspěchy, zároveň ale sotva představuje vysněnou, utopickou vizi oslovující miliony lidí po celém světě. Právě tento, pochopitelně zcela idealizovaný a od reality odtržený obraz Sovětského svazu byl jedním z důležitých faktorů, který umožnil jeho poválečnou mocenskou expanzi.

Aktuální vztahy mezi Spojenými státy a Čínou, jejichž historie se začala psát před půlstoletím, tak sotva představují paralelu studenoválečného americko-sovětského konfliktu. Výstižněji je popsal americký politolog a komentátor Fareed Zakaria: nejde o novou studenou válku, ale o studený mír.

Autor je historik.

Související

Rusko, Kreml

Moskva varuje Washington před následky zapojení USA do války na Ukrajině

Rusko nevede se Spojenými státy dialog o Ukrajině, na to se stanoviska příliš liší. Existuje jen pravidelná výměna signálů, řekl dnes podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskva podle něj posílá Washingtonu signály, že rostoucí zapojení USA do konfliktu na Ukrajině hrozí vážnými následky a rizika rostou.
Rusko, Kreml

Rusko: Jednání mezi Moskvou a Washingtonem o jaderných zbraních se letos asi neuskuteční

Jednání mezi Moskvou a Washingtonem o strategických jaderných zbraních se už do konce roku patrně neuskuteční, uvedl dnes podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dnes měla v Káhiře začít rusko-americká jednání o provádění klíčové bezpečnostní dohody Nový START, Moskva je ale odložila s tím, že navrhne nový termín. Rjabkov dnes ale podotkl, že Spojené státy by samy měly přijít s iniciativou na "rovnoprávný" dialog s Ruskem.

Více souvisejících

USA Čína Richard Nixon Sovětský svaz studená válka

Aktuálně se děje

před 48 minutami

SMS, ilustrační fotografie

Esemesky (SMS) zrychlují komunikaci mezi lidmi už 30 let

Při samozřejmosti jejich dnešního používání se ani nechce věřit, že esemesky jsou s lidmi na světě "pouhých" 30 let. Úplně první z nich obsahovala přání „Merry Christmas“ (Veselé Vánoce), a odeslal ji 3. prosince 1992 programátor Neil Papworth, zaměstnanec IT společnosti Sema Group, svému kolegovi Richardu Jarvisovi, který se právě účastnil firemního předvánočního večírku. Přenos zprostředkoval britský mobilní operátor Vodafone a Jarvis si vzkaz přečetl na dvoukilovém mobilním telefonu Orbitel 901. Od té doby esemesky zlepšují komunikaci mezi lidmi a byť jim dnes konkurují jiné formy komunikace na sociálních sítích či pomocí aplikací WhatsApp či Viber, zůstávají stále populární.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

KVIFF CLassics: V návaznosti na tradici uvádění digitálně zrestaurovaných filmů a filmových retrospektiv na karlovarském festivalu se jeho pořadatelé rozhodli věnovat filmovým legendám samostatnou přehlídku.

Nová přehlídka KVIFF Classics připomene v pražských kinech filmové legendy

Projekcí digitálně restaurovaného filmu Sedmikrásky režisérky Věry Chytilové začne dnes v pražském kině Světozor přehlídka KVIFF Classics věnovaná filmovým legendám. Pořádá ji karlovarský filmový festival a na diváky čekají filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, k jejichž autorům patří Jean-Luc Godard, Paul Thomas Anderson, Martin Scorsese či Luchino Visconti. V pražských kinech Světozor a Ponrepo potrvá do neděle.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Kramný u soudu (15. 9. 2015)

Petr Kramný se vrací k soudu. Byl odsouzený za vraždu své ženy a dcery. Obnoví se proces, je nevinný?

Krajský soud v Ostravě dnes bude pokračovat v projednávání návrhu na obnovu řízení v kauze Petra Kramného, který byl v roce 2016 odsouzen k 28 letům vězení za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě. Součástí návrhu obhajoby jsou tři nové znalecké posudky, které podle obhájkyně Kramného Jany Rejžkové vylučují elektřinu jako příčinu smrti. Žádostí se soud začal zabývat v úterý. Podle místopředsedy krajského soudu Igora Krajdla senát s největší pravděpodobností dnes nerozhodne.

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Aktualizováno včera

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj chce, aby se Musk na Ukrajině podíval na škody způsobené Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes pozval amerického podnikatele a nového majitele Twitteru Elona Muska na Ukrajinu, aby viděl škody způsobené ruskými invazními vojsky, informuje americký list The New York Times (NYT). Podle Zelenského by návštěva Ukrajiny Muskovi mohla pomoci porozumět situaci na místě, když se k ní vyjadřuje. Ukrajinský prezident také uvedl, že si nemyslí, že se ruský prezident Vladimir Putin chystá použít jaderné zbraně.

Aktualizováno včera

Islámský stát (ISIS), ilustrační fotografie

Mimořádná zpráva Vůdce Islámského státu (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul "v boji proti nepřátelům". Jeho nástupcem se stal abú Husajn Husajní Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii.

včera

Cyril Ramaphosa

Prezident JAR Ramaphosa je podezřelý z porušení ústavy

Skupina tří expertů, kterou jmenoval parlament, dnes vyzvala k prošetření, zda jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa neporušil přísahu a ústavu země. Podezření ohledně nekalého chování Ramaphosy zesílila poté, co vyšlo najevo, že na svém statku měl několik milionů dolarů v hotovosti, napsala agentura AFP. Samotný prezident odmítá, že by porušil ústavu. Parlament by mohl hlavu státu odvolat, což je ale málo pravděpodobné.

včera

Rusko, ilustrační fotografie.

Překvapivý průzkum. Více Rusů je pro vyjednávání než pro válčení

Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.

včera

Cristiano Ronaldo

Rozhodl se už Cristiano Ronaldo? Jeho kroky mají po šampionátu zamířit do Saúdské Arábie

Před mistrovstvím světa v Kataru bylo jasné, že hvězdný portugalský reprezentant Cristiano Ronaldo bude v dějišti tohoto sportovního svátku řešit i svou budoucnost poté, co skončil v Manchesteru United. Nyní se začínají v médiích objevovat spekulace, že by měl už mít jasno v tom, kam ho jeho kroky zavedou. Mluví se totiž o exkluzivní smlouvě se saúdskoarabským klubem an-Nasr, díky které by mohlo přistát Ronaldovi na účet za každou sezónu 200 milionů eur (v přepočtu 4,9 miliardy korun). Podle zákulisních informací už se pouze dolaďují detaily a mělo by být vše jen krok od podpisu.

Aktualizováno včera

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zbývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus, uvedla agentura AFP.

včera

Ilustrační fotografie.

EU varovala Muska před možným zákazem pro Twitter, informuje deník

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton při videohovoru s miliardářem Elonem Muskem varoval, že EU zakáže twitter, pokud nebude dodržovat přísná pravidla o moderování obsahu. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. V EU se tak podle agentur zřejmě schyluje k regulační bitvě o budoucnost této sociální sítě.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V Rusku údajně soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana

Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.

Aktualizováno včera

Hasiči zasahovali u požáru roubeného domu v Novém Boru. (30.11.2022)

Tragédie při zásahu u požáru domu v Novém Boru. Zemřel dobrovolný hasič

Při likvidaci požáru roubeného domu v Novém Boru na Českolipsku zemřel dnes ráno 39letý dobrovolný hasič. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes veškerou snahu zdravotníků podlehl, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Ivana Baláková. Požár domu v části Arnultovice sice hasiči uhasili, zásah ale neskončil a možná potrvá celou noc. Policie pohřešuje 73letého spolumajitele, který v domě bydlel. Není vyloučeno, že byl v době požáru doma a zemřel.

Aktualizováno včera

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

včera

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno včera

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy