Ledy neroztají. Všechen optimismus ohledně KLDR se vypařil

NÁZOR - Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena v dubnu konečně prezentovala závěry několik měsíců trvajícího vyhodnocování politiky Spojených států vůči Severní Koreji, připomíná Daniel DePetris v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitický analytik z think tanku Defense Priorities konstatuje, že závěry jsou tak vágní a obecné, jak jen to šlo.

Návrat k Trumpovi ani Obamovi se nekoná

Jediným detailem, který se nezasvěcení dozvěděli, je to, že Bílý dům zaujme k severokorejskému jadernému problému šalamounský přístup a nebude ani příliš vlažný, ani příliš horlivý, konstatuje analytik. Dodává, že neproběhne návrat k politice vrcholných summitů z let Bidenova předchůdce Donalda Trumpa, ani k principu strategické trpělivosti z éry amerického prezidenta Baracka Obamy.   

"Zbytek strategie - denuklearizace coby dlouhodobý cíl, diplomacie coby základní součást celkové strategie, sankce v plném rozsahu - je znám každému, kdo o Severní Koreji přemýšlel déle než pět vteřin," nebere si servítky DePetris. Soudí, že na žebříčku zahraničněpolitických priorit Bidenovy administrativy se KLDR nachází někde uprostřed, tedy výrazně níže než upevnění tradičních spojeneckých vazeb v Evropě a Asii a jen o něco níže než nalezení cesty k obnově dohody o íránském jaderném programu.  

Americké tajné služby se ale na problém dívají jinak, upozorňuje autor komentáře. Poukazuje, že analytici CIA a Pentagonu považují Severní Koreu za primární bezpečnostní hrozbu ve východní Asii a kancelář ředitele tajných služeb nedávno vydala prohlášení, že Pchjongjang by mohl po třech letech jednostranného moratoria obnovit zkoušky jaderných zbraní a mezikontinentálních balistických raket.

Letouny amerických vzdušných sil a amerického námořnictva ostatně pokračují v pravidelných misích nad Korejským poloostrovem, které mají poskytnout Washingtonu lepší představu o tom, jaké zbraně se KLDR snaží vyvíjet, konstatuje DePetris. Vysvětluje, že vše probíhá v širším kontextu americko-severokorejských vztahů, který zůstává neměnný.

Pchjongjang nereagoval na diplomatickou sondáž Bidenovy administrativy z počátku roku, podle autora komentáře zřejmě proto, že Bílý dům teprve vyhodnocoval dosavadní politiku vůči Severní Koreji. Na nedávno prezentované závěry pak KLDR odpověděla s předvídatelným pohrdáním a znechucením, podotýká DePetris. Zmiňuje prohlášení vedoucího amerického oddělení severokorejského ministerstva zahraničí Kwon Čong-kuna, že Bidenova slova představuje další důkaz amerického nepřátelství.

Ledy brzy neroztají

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nadále doufá v dialog a pobízí Kimův režim, aby "využil příležitost k diplomatickému postupu", poukazuje analytik. Domnívá se, že i Blinken si ale uvědomuje, že momentálně panuje jen malý důvod k optimismu.

"Všechen existující optimismus se vypařil před více než dvěma lety v momentě, kdy Trump a Kim Čong-un odešli od jednacího stolu v Hanoji bez dohody," pokračuje DePetris. Deklaruje, že vyjma víceméně zbytečné schůzky amerických a severokorejských zástupců v říjnu 2019, která zkrachovala po pár hodinách, jsou vztahy mezi oběma zeměmi zamrzlé podobně jako New York v zimě a nejsou výraznější náznaky, že by měly ledy v dohledné době roztát.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Biden a jeho bezpečnostní poradci možná nemají problém hovořit se severokorejskou stranou o nejlepším způsobu severokorejské denuklearizace, ale zájem Kimova režimu jednat o tomto tématu není větší než minulý rok, konstatuje analytik. To podle něj znamená, že Pchjongjang o jednání nestojí, pokud Washington nebude hrát dle severokorejských podmínek, což žádná dosavadní americká administrativa nechtěla učinit vzhledem k nevoli, kterou by takový postup vyvolal na domácí scéně.

Při tom všem platí, že jak Spojené státy, tak Severní Korea mají větší problémy než sebe navzájem, vyzdvihuje DePetris. Připomíná, že Kim zůstává v sevření jednoho z nejhorších ekonomických propadů, které KLDR zaznamenala od hladomoru v 90. letech minulého století, zatímco Biden se zaměřuje především na domácí priority, například urychlení očkování proti covidu-19 či protlačení balíků v obejmu bilionů dolarů na zlepšení infrastruktury a lidského kapitálu, a pokud jeho vysoce postavení spolupracovníci jednají v Asii, hlavním tématem rozhovorů bývá Čína, nikoliv Severní Korea.

"Přirozeně, to vše by se změnilo v případě, že se Kim Čong-un rozhodne vyzkoušet další jaderné hlavice či jednu z raket dlouhého doletu na tuhé palivo, které jeho armáda představila," přiznává analytik. Doplňuje, že v současnosti ale nová politika Bidenovy administrativy vůči KLDR nic nemění a americko-severokorejské vztahy zůstanou až do dalšího zvratu v útlumu. A teprve se ukáže, kdy se situace změní, konstatuje autor komentáře.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 47 minutami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 1 hodinou

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí

Rusko dalo Izraeli jasně najevo, že Írán "nechce eskalaci" napětí v regionu Blízkého východu. Uvedl to v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na noční útoky v Íránu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy