Zatímco my jsme před 30 lety cinkali na náměstí klíči a posílali komunisty do věčných lovišť, v Číně zbyly tamním antikomunistům oči pro pláč. Protesty, které se tou dobou odehrály na pekingském Náměstí Nebeského klidu, se podařilo KS Číny potlačit. O tom, jak to celé proběhlo, informovala britská rozhlasová stanice BBC.
Dodnes vyvolává velké vášně fotografie osamělého protestujícího mladíka stojícího před vojenskými tanky. Násilné potlačení studentských demonstrací požadujících demokratizaci Číny po vzoru Východní Evropy se stalo předmětem mezinárodní kritiky a kontroverzí, které uvrhly Čínu do izolace. Vzhledem k výrazné kulturní odlišnosti mezi Asií a Evropou je ale zapotřebí odpovědět si na otázku, co vlastně vůbec vedlo k tehdejší nespokojenosti Číňanů se systémem. Proč k něčemu podobného nedošlo i ve Vietnamu a v KLDR?
Vládnoucí Komunistická strany Číny provedla v 80. letech několik klíčových hospodářských reforem. Ačkoliv nedošlo k demokratizaci země a zavedení pluralitního systému, bylo částečně povoleno podnikání. Cílem čínského vůdce Teng Siao-pchinga bylo přilákat do Číny zahraniční investory a posílit ekonomiku. V jeho případě by se dalo mluvit o snahách o zavedení socialistické tržní ekonomiky.
Se změnami šla sice ruku v ruce korupce, ale zároveň části čínské populace svitly naděje na demokratizaci. Samotná Komunistická strana Číny se rozdělila na dva tábory - ortodoxní požadující zachování statu quo a reformní podporující liberalizaci a socialismus s lidskou tváří. Něčím podobným jsme si prošli i my během Pražského jara, taktéž potlačeného invazí vojsk Varšavské smlouvy a následnou normalizací.
V polovině 80. let začalo docházet k prvním studentským protestům, jichž se zúčastnili i lidé žijící v zahraničí. Ti byli plní očekáváni. Doufali, že se jim podaří zařadit Čínu mezi vyspělé západní ekonomiky a demokracie. Na jaře 1989, kdy se komunistické režimy v zemích střední a východní Evropy začínaly pomalu a jistě hroutit, dosáhly čínské demonstrace svého vrcholu. Významnou roli sehrála také smrt Chu Jao-panga, komunistického funkcionáře dohlížejícího na hospodářské a politické reformy. Ten byl totiž před dvěma lety v roce 1987 odvolán z nejvyšších funkcí v Komunistické straně Číny.
V dubnu 1989 se deseti tisíce lidí shromáždilo, aby uctilo Jao-pangovu památku. Pieta se nesla v duchu požadavků svobody projevu a konce cenzury. V následujících týdnech se v Pekingu odehrála série několika demonstrací, které vyeskalovaly shromážděním milionu Číňanů na Náměstí Nebeského klidu.
Jak zareagovala vláda?Vláda se nejprve rozhodla nepodnikat proti demonstrantům žádné kroky. Část komunistů reprezentujících konzervativní křídlo strany s tímto postupem nesouhlasila v obavách z dalších ústupků, které by podobně jako v Evropě mohly vést ke zhroucení režimu. Jejich hlas byl nakonec vyslyšen a 20. května 1989 došlo k vyhlášení stanného práva.
V noci z 3. na 4. června 1989 začaly čínské vojenské jednotky postupovat směrem k Pekingu přímo na Náměstí Nebeského klidu, aby násilně a brutálně rozehnaly pokojné protesty, a aby se upevnil dosavadní komunistický režim. Jednoduše řečeno bylo to něco podobného jako srpen 1968, ale bez pomoci "bratrských" vojsk.
Proti jedoucím tankům se 5. června 1989 hrdinně postavil jeden mladý muž se dvěma nákupními taškami. Sám čelící vojákům vybaveným tanky a kalašnikovy. Obraz osamělého mučedníka následně zatčeného čínskými vojáky je dodnes považován za symbol čínských neúspěšných protestů a snah o demokratizaci země. Jeho osud je dodnes neznámý. Nikdo neví, zda byl v tichosti popraven, popřípadě uvězněn, anebo propuštěn s tím, že bude mlčet.
Jak vysoká byla úmrtnost?Přesné počty zemřelých neexistují, ačkoliv čínská vláda uvádí, že během Masakru na Náměstí nebeského klidu zahynulo 200 civilistů a několik desítek vojáků. Jiné statistiky hovoří o sta tisících. V roce 2017 byly na popud tehdejšího britského velvyslance v Číně sira Alana Donalda zveřejněny nové dokumenty uvádějící, že si celá událost vyžádala deset tisíc životů.
Události v roce 1989 jsou v Číně dodnes tabu. Spousta dnešních mladých Číňanů o nich vůbec neví. Jakákoliv informace o nich je cenzurována čínskou vládou. Jediným místem v Číně, kde lze legálně uctít památku obětí Masakru na Náměstí nebeského klidu je Hong Kong.
Související
Čína už se stává hrozbou nejen na Zemi, varuje NASA
Podle Číny existuje jediná možnost, jak ukončit válku na Ukrajině
Čína , Komunismus , studená válka , 30 let od sametové revoluce
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák