Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem je největší v novodobé historii

Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem je nejhorší za 40 let, řekl dnes podle stanice BBC tchajwanský ministr obrany Čch'u Kchuo-čcheng, který zároveň varoval, že hrozí nebezpečí nezamýšleného střetu mezi Pekingem a Tchaj-pejí. Čína zintenzivnila svůj tlak na ostrov, který považuje za součást svého území, když k němu za poslední týden vyslala rekordní počet armádních letounů.

V pondělí vyslala čínská armáda k jihozápadnímu tchajwanskému pobřeží 56 strojů, čímž překonala svůj dosavadní rekord. Během čtyř po sobě jdoucích dnů od pátku minulého týdne uskutečnila 149 takových letů. Tchaj-wan reagoval nasazením svých letadel.

"Situace je nejzávažnější za posledních 40 let, kdy jsem nastoupil do armády," citovala tchajwanského ministra obrany agentura AP. Přestože čínské stroje nedorazily až přímo k Tchaj-wanu, Čch'u podle stanice BBC upozornil, že za této situace hrozí nebezpečí nechtěného použití zbraně. Zároveň varoval, že Čína by mohla být do roku 2025 schopná uskutečnit invazi na ostrov.

Před tímto nebezpečím varovala také tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. "Pokud by Tchaj-wan padl, mělo by to katastrofické důsledky pro mír v regionu," napsala v článku, který byl zveřejněn v úterý v magazínu Foreign Affairs.

Čína hrozí Tchaj-wanu vojenským zásahem v případě vyhlášení jeho nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

USA označily nedávné čínské manévry za riskantní a uvedly, že narušují stabilitu regionu. Čína reagovala slovy, že USA se dopouštějí provokací, když prodávají Tchaj-wanu zbraně a vysílají své lodě do Tchajwanské úžiny. Americký prezident Joe Biden tento týden podle agentury Reuters sdělil, že o napětí kolem Tchaj-wanu hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, s nímž se shodl na nutnosti dodržovat stávají dohody ohledně tohoto sporného ostrova. Na pozadí napětí v diplomatických vztazích kvůli Tchaj-wanu se dnes v Curychu sešli Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch'.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

Čína Tchaj-Wan

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS

Podle předsedy senátního výboru pro zpravodajské služby Marka Warmera budou v právě schváleném balíčku 61 miliardové pomoci pro Ukrajinu také taktické rakety ATACMS s doletem až 300 km. Tuto informaci potvrdil v rozhovoru pro televizi CBS.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy