Nikaragua může být prvním státem bez tištěných novin, režim prezidenta Ortegy zadržuje desítky tun papíru

Nikaragua by se mohla stát první zemí světa bez tištěných novin, varoval minulý týden nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Nikaragujská vláda autoritářského prezidenta Daniela Ortegy totiž podle něj ve snaze umlčet opoziční média už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi. Několik deníků už kvůli tomu přestalo vycházet.

"I ve státech jako je Sýrie či Somálsko jsou tištěné deníky... Naše dny ale mohou být brzy sečteny kvůli diktatuře. Nikaragua by tak získala nechvalné prvenství jako jediná země světa bez tištěných novin," píše se ve článku deníku La Prensa, který vychází v Nikaragui od roku 1926.

"Tisk v naší zemi je vystaven rozmarům diktatury. Rozhodli se nás zavřít," citoval v neděli argentinský server Infobae Cristianu Chamorrovou, dceru někdejší nikaragujské prezidentky (1990-1997) Violety Chamorrové, jejíž rodina deník La Prensa vlastní.

Kvůli obstrukcím celního úřadu, který od září 2018 zadržuje materiál pro dvě velké vydavatelské firmy, skončil už v Nikaragui loni v září druhý nejvýznamnější nezávislý deník v zemi El Nuevo Diario, deník Metro či populární list Q'hubo.

Podle šéfeditora deníku La Prensa Eduarda Enríqueze celní úřad konkrétně nevysvětlil důvod, proč materiál mediálním firmám zadržuje. "Řekli nám jen, že jsou to ´příkazy shora´," řekl serveru Infobae Enríquez. Podle něj za tím pokynem stojí prezident Ortega, který stojí v čele země už 13 let, a jeho manželka Rosario Murillová, která je tři roky viceprezidentkou. Podle opozice se Ortega drží u moci díky manipulacím voleb a potlačování opozice. V zemi jsou podle nevládních organizací pro lidská práva desítky politických vězňů.

V Nikaragui trvají od dubna 2018 protivládní protesty, které si podle Meziamerické komise pro lidská práva vyžádaly na 320 obětí. Většina z nich zemřela na následky brutálního zásahu policie. Ortegova vláda přiznává 200 obětí. Demonstrace vypukly původně jako manifestace proti důchodové reformě, posléze přerostly v protesty za odstoupení prezidenta Ortegy. Tento někdejší partyzánský vůdce stál v čele Nikaraguy i v 80. letech minulého století.

Související

Více souvisejících

nikaragua Noviny / tisk Daniel Ortega Media

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 27 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy