ROZHOVOR: Pět let od posledního jaderného testu KLDR. Nelze čekat žádný vstřícný krok Bidenovy administrativy vůči Kimovu režimu, uvádí Miroslav Tůma

V sobotu uplynulo pět let od prozatím posledního severokorejského testu atomové zbraně. Problematika jaderného a raketového programu komunistickou diktaturou ovládané země nejspíše nebude v nejbližší době na pořadu dne, domnívá se Miroslav Tůma, odborník na nešíření jaderných zbraní a bezpečnostní politiku, který v současnosti působí jako seniorní spolupracovník pražského Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, jak bude v nadcházejícím období postupovat vůči KLDR aktuální administrativa ve Washingtonu a jakým směrem se může severokorejský vývoj jaderného arzenálu ubírat.

Severní Korea podnikla k dnešnímu datu celkem šest jaderných roznětů. Onen poslední ze 3. září 2017 byl prozatím nejsilnější. Co si pod tím ale představit, o jak ničivé síle se bavíme?

Mělo se údajně jednat o zkoušku vodíkové jaderné zbraně s neuvedenou výbušností, jejíž vývoj by měl podle vyjádření severokorejských činitelů nadále pokračovat. Podle odhadu SIPRI (Stockholmského mezinárodní ústavu pro výzkum otázek míru, pozn. redaktora) je předpokládaná výbušnost severokorejských jaderných hlavic v rozmezí 5 - 15 kt TNT, což je přibližná výbušnost amerických atomových pum svržených na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945.

Od testu uplynulo pět let, během kterých se při různých příležitostech spekulovalo, že severokorejský režim připravuje další zkoušku jaderné zbraně. Jaký je podle Vás hlavní důvod, že k ní zatím nedošlo?

V souvislosti s relativně nadějným vývojem v mezikorejských vztazích a ve vztazích KLDR s USA v průběhu roku 2018 vyhlásilo severokorejské vedení v dubnu 2019, jako projev dobré vůle, mimo jiné moratorium na zkoušky mezikontinentálních balistických řízených střel a na jaderné zkoušky, demonstrativně také zničilo zkušební tunely pro jaderné testy. Po neúspěchu druhého summitu (amerického, pozn. redaktora) prezidenta Trumpa s Kim Čong-unem v Hanoji koncem února roku 2019, z něhož  se  obviňovaly obě strany, a následném výrazném zhoršení vztahů KLDR s USA, severokorejský vůdce v prosinci téhož roku oznámil zrušení zmíněného moratoria. Dne 24. března 2022 KLDR uskutečnila zkoušku balistické řízené střely dlouhého doletu Hwasong-17, avšak moratorium na jaderné testy severokorejská strana nadále plní. Předpokládaným důvodem může být snaha o zachování posledního vstřícného důvodu pro případné zlepšení vztahů s USA.

Během koronavirové pandemie Severní Korea rychle uzavřela svou hranici s Čínou, přes kterou jinak proudí značný objem zboží, což mělo výrazné důsledky pro život v zemi. Existují náznaky, že tento krok ovlivnil i severokorejské zbrojní programy, včetně dalšího vývoje jaderných zbraní?

Podle mého názoru v žádném případě, protože pro severokorejský režim je důležité zachovat si jaderný a raketový program jako bezpečnostní záruku pro své další působení. Podobně jako všechny jaderné země, kterých je celkem devět - USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, Indie, Pákistán, Izrael a KLDR - rovněž KLDR obhajuje vlastnictví jaderných zbraní jaderným odstrašením založeným na schopnosti devastujícího odvetného úderu v reakci na útok nepřátelského státu. Pokud se týká KLDR je zde zejména obava, že případnou denuklearizací, a to bez jednoznačných bezpečnostních záruk, by režim mohl skončit obdobně jako Saddámův režim v Iráku či Kaddáfího vláda v Libyi, přestože oba vůdci se ke konci svého vládnutí prokazatelně distancovali od vývoje a výroby zbraní hromadného ničení.

Již jste zmínil, že otázku severokorejského jaderného programu se výrazně snažil řešit předchozí americký prezident Donald Trump. Nakonec nezaznamenal hmatatelnější úspěch. Myslíte si, že existovala šance na dohodu, nebo bylo víceméně zřejmé, že rozhovory zkrachují ve chvíli, kdy se dostanou ke klíčovému bodu, tedy denuklearizaci Korejského poloostrova, která by znamenala i likvidaci severokorejského zbrojního jaderného programu a již existujících náloží?

Problematika severokorejského jaderného a raketového programu, asi nebude v nejbližší době na programu dne. Zdá se, že v souvislosti s rozdělením americké společnosti a s listopadovými doplňujícími volbami do Kongresu nebude mít Bidenova demokratická administrativa zřejmě zájem na vyhlášení žádného vstřícného kroku vůči autoritativnímu režimu v KLDR z obavy z možného zneužití jako „slabosti“ v předvolebním klání. USA se nyní proto především zaměřují na respektování bezpečnostních zájmů Japonska a Jižní Koreje. A od Číny, která je nejbližším severokorejským spojencem, očekávají v řešení této problematiky větší angažovanost. Severokorejská strana zatím americké iniciativní kroky k možnosti obnovení rozhovorů „bez předběžných podmínek“ odmítá a volí nátlakovou cestu demonstrováním vojenských kapacit, mimo jiné prostřednictvím zkoušek řízených střel s plochou dráhou letu a balistických střel s krátkým doletem, tedy do pěti set kilometrů.

Pravděpodobným důvodem severokorejského odmítavého přístupu k americkému návrhu je zřejmě pokračování americko-jihokorejských vojenských cvičení a neexistence žádného vstřícného návrhu z americké strany na bezpečnostní záruky a snížení ekonomických sankcí k dosažení denuklearizace Korejského poloostrova. Dá se předpokládat, že zcela výjimečné úsilí předchozího liberálně smýšlejícího jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, které vyvinul  pro zlepšení mezikorejských vztahů a vztahů KLDR s Trupovou administrativou, asi stěží nahradí současné konzervativní jihokorejské vedení v čele s prezidentem Jun Sok-jolem.  

Máme relevantní představu, jak velký je dnes vlastně severokorejský jaderný arzenál a nakolik by byl použitelný v případném konfliktu?

Ve výroční zprávě prestižního SIPRI se mimo jiné uvádí, že KLDR vlastnila k lednu 2022 údajně asi 20 jaderných hlavic. Vzhledem k utajenosti severokorejského jaderného programu se jedná o odhad vycházející z předpokládaného množství dvou komponentů nezbytných pro výrobu jaderných hlavic, tedy vysoce obohaceného uranu a plutonia. Podle vyjádření severokorejského vůdce Kim Čong-una z ledna 2021 na kongresu vládnoucí Strany pracujících by se další úsilí v jaderné oblasti mělo zaměřit na vývoj menších a lehčích  jaderných  hlavic, zřejmě využitelných pro zkoušené taktické řízené střely krátkého doletu. Měl by také pokračovat vývoj vodíkové jaderné zbraně o vysoké výbušnosti.

Jaderné zbraně jsou opět silně skloňovány v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. Skutečnost, že Rusko vlastní rozsáhlý nukleární arzenál, mnozí považují za hlavní důvod, proč Západ odmítá přímo zasáhnout ve prospěch Ukrajiny a při poskytování vojenské pomoci Kyjevu postupuje relativně opatrně. Může tato situace ovlivnit i severokorejský jaderný program a utvrdit Kimův režim v přesvědčení, že právě jaderné zbraně jsou tou nejlepší garancí jeho přežití?      

Problematika vztahů Západu a Ruska, v souvislosti s válkou na Ukrajině, v porovnání se severokorejskými bezpečnostními zájmy, se podle mého názoru nedá jednoznačně srovnávat. V průběhu bojů na Ukrajině mají USA a NATO, stejně tak jako Rusko, zájem na tom, aby nedošlo k přímému střetu mezi jejich ozbrojenými silami. Proto byla mezi nimi vytvořena takzvaná dekonfliktní linka a ze strany Západu se rezolutně odmítá vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. Hlavním důvodem je obava z případného vypuknutí širšího konvenčního regionálního konfliktu, který by mohl relativně snadno přerůst v třetí světovou válku a jaderný konflikt s nedozírnými následky. Naproti tomu v případě KLDR tamní režim využívá vlastnictví jaderných zbraní a jejich nosičů jako odstrašující záruku pro své přežití a jako nátlakový prostředek pro obnovení dialogu s USA k zmírnění ekonomických sankcí a získání bezpečnostních záruk.    

Související

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching nabídl Kim Čong-unovi spolupráci na míru, o raketách se nezmínil

Čínský prezident Si Ťin-pching nabídl severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi spolupráci na míru a rozvoji v regionu. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na severokorejská státní média. Severokorejská agentura KCNA nezmínila nedávné severokorejské raketové testy, které znepokojují sousedy KLDR, například Japonsko a Jižní Koreu, a porušují rezoluce OSN.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Jaderné zbraně Miroslav Tůma (odborník na jaderné zbraně)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské jednotky podle ukrajinského velení útočí v okolí Bachmutu a Avdijivky

Rusko se snaží udržet dobytá území na východě a jihu Ukrajinu, ve směru na Bachmut a Avdijivku útočí na ukrajinské síly. Ruské pozemní jednotky v tom podporuje letectvo, uvedl dnes ukrajinský generální štáb v pravidelném ranním hlášení. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) mají ruské síly v okolí Bachmutu územní zisky.

před 1 hodinou

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Důchodci jsou dle ekonoma vítězi inflační krize 2022.

Důchodci jsou vítězi inflační krize 2022, říká ekonom. Překonali i pracující, kteří je platí, jako nikdy v historii

Česko čelí dramatickému propadu životní úrovně, jaký nepamatuje od svého vzniku roku 1993. Přesněji řečeno, pracující Česko. Důchodci nikoli, říká ekonom Lukáš Kovanda. Za první letošní tři čtvrtletí vzrostly výdělky pracujících průměrně meziročně o 5,9 procenta, zatímco ovšem meziroční inflace v téže době činila 14,9 procenta. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Kyrie Irving, autor: Erik Drost

Společnost Nike ukončila spolupráci s basketbalovou hvězdou Irvingem

Společnost Nike definitivně ukončila spolupráci s basketbalovou hvězdou Brooklynu Kyriem Irvingem. Už minulý měsíc americký oděvní gigant v reakci na Irvingovu propagaci filmu obsahujícímu antisemitské názory spolupráci přerušil a zrušil plány na vydání bot z jeho speciální edice.

včera

včera

Martin Kupka

Kupka povolil stavbu posledního úseku dálnice D1

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) potvrdil v reakci na šest rozkladů stavební povolení pro poslední úsek dálnice D1 u Přerova. Uvedl to dnes server Zdopravy.cz. Podle dřívějších informací státního Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by tak stavba 10,1 kilometru dlouhého úseku D1 Přerov - Říkovice mohla začít ještě letos. Potrvá zhruba tři roky a má stát 6,922 miliardy korun. Nejvýhodnější nabídku na stavbu tohoto úseku podalo sdružení firem Strabag, Doprastav a IDS Olomouc.

včera

Cyril Ramaphosa

Za Ramaphosu se postavila vládní strana Africký národní kongres

Jihoafrická vládní strana Africký národní kongres (ANC) dnes vyzvala své poslance, kteří mají v parlamentu většinu, aby hlasovali proti odvolání prezidenta Cyrila Ramaphosy. Ten je podezřelý z nekalého chování a porušení přísahy a ústavy země. Prezident dnes odmítl závěry skupiny tří odborníků jmenovaných parlamentem, která prověřovala jeho možná pochybení, uvedla agentura Reuters.

včera

Kyjev

Ruské rakety mířily i na Kyjev, zástupce OSN musel jednat v krytu

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk se při návštěvě Kyjeva setkal s ochránci lidských práv. Kvůli dnešním ruským vzdušným útokům se schůzka musela odehrát v podzemním krytu, napsala agentura AFP, podle níž je to poprvé od začátku ruské invaze, co vysoký komisař OSN navštívil Ukrajinu. Jeho předchůdkyně Michelle Bacheletová se do východoevropské země nevydala.

včera

Nicolas Sarkozy

Exprezident Sarkozy opět u soudu. Tvrdí, že přišel hájit svou čest

Ve Francii dnes začal odvolací soud s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym v případu údajné korupce a obchodování s vlivem. Loni v březnu soud Sarkozymu uložil tříletý trest, z toho jeden rok nepodmíněně. Exprezident dnes u soudu uvedl, že přišel "hájit svou čest", a odmítl, že by někdy někoho uplácel, píše AFP.

včera

Ilustrační fotografie.

MOL hlásí nedostatek paliv ve svých čerpacích stanicích

Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL se o víkendu potýkala s částečným nedostatkem pohonných hmot v téměř celé své síti čerpacích stanic v Maďarsku. Firma sdělila agentuře Reuters, že hlavním důvodem nedostatku paliv je nízký dovoz. Upozornila rovněž, že řada lidí si začala hromadit zásoby pohonných hmot. Zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co tamní vláda loni zavedla cenový strop pro benzin a naftu, píše Reuters.

Aktualizováno včera

Na letiště Engels dopadl dron

Ruskem otřásají exploze. Na letišti Engels dopadl dron na bombardéry, u Rjazaně vybuchla cisterna

Dvě ruská armádní letiště se dnes stala terčem útoků. Moskva z nich vpodvečer obvinila Ukrajinu, Kyjev se k útokům nepřihlásil. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS tvrdí, že Ukrajina, kterou letos ruská armáda napadla, se pokusila na letištích v Saratovské a Rjazaňské oblasti útočit pomocí dronů. Moskva zároveň uvedla, že bezpilotní letouny sestřelila ruská protivzdušná obrana, ale na jednom z letišť zemřeli tři ruští vojáci a čtyři další utrpěli zranění. 

včera

včera

Apple

Apple zvažuje přesun části výroby iPadů z Číny do Indie

Americká technologická společnost Apple jedná s indickými představiteli o možnosti přesunu části výroby počítačových tabletů iPad z Číny do Indie. Informoval o tom dnes server CNBC s odvoláním na zdroje blízké indické vládě. Apple již v Indii vyrábí některé modely chytrých telefonů iPhone.

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Na Ukrajině dopadaly ruské bomby a rakety, jedna střela spadla do Moldavska

Rusko dnes kolem poledne znovu podniklo vzdušné útoky na Ukrajinu. V Záporožské oblasti na jihu země údery připravily o život nejméně dva lidi a další zranily, informoval na sociální síti telegram zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Společnost Ukrenerho hlásí výpadky v dodávkách elektrického proudu, které se energetici snaží obnovit. Ukrajinská protivzdušná obrana podle prezidenta Volodymyra Zelenského dnes většinu ruských raket sestřelila, píše agentura Reuters. 

Aktualizováno včera

V Praze sedí socha "skřeta" Putina u plynovodu. Nahradil maršála Koněva

Na náměstí Interbrigády v Praze 6 ode dneška dočasně stojí socha znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Na místě, kde stál dříve pomník kontroverzního sovětského maršála Ivana Koněva, bude 30 dnů a následně půjde do dražby. Vydražené peníze poputují na nákup zbraní pro Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi. ČTK to sdělil autor sochy, kovář a sochař Dušan Dostál.

Zdroj: ČTK

Další zprávy