V sobotu uplynulo pět let od prozatím posledního severokorejského testu atomové zbraně. Problematika jaderného a raketového programu komunistickou diktaturou ovládané země nejspíše nebude v nejbližší době na pořadu dne, domnívá se Miroslav Tůma, odborník na nešíření jaderných zbraní a bezpečnostní politiku, který v současnosti působí jako seniorní spolupracovník pražského Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, jak bude v nadcházejícím období postupovat vůči KLDR aktuální administrativa ve Washingtonu a jakým směrem se může severokorejský vývoj jaderného arzenálu ubírat.
Severní Korea podnikla k dnešnímu datu celkem šest jaderných roznětů. Onen poslední ze 3. září 2017 byl prozatím nejsilnější. Co si pod tím ale představit, o jak ničivé síle se bavíme?
Mělo se údajně jednat o zkoušku vodíkové jaderné zbraně s neuvedenou výbušností, jejíž vývoj by měl podle vyjádření severokorejských činitelů nadále pokračovat. Podle odhadu SIPRI (Stockholmského mezinárodní ústavu pro výzkum otázek míru, pozn. redaktora) je předpokládaná výbušnost severokorejských jaderných hlavic v rozmezí 5 - 15 kt TNT, což je přibližná výbušnost amerických atomových pum svržených na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945.
Od testu uplynulo pět let, během kterých se při různých příležitostech spekulovalo, že severokorejský režim připravuje další zkoušku jaderné zbraně. Jaký je podle Vás hlavní důvod, že k ní zatím nedošlo?
V souvislosti s relativně nadějným vývojem v mezikorejských vztazích a ve vztazích KLDR s USA v průběhu roku 2018 vyhlásilo severokorejské vedení v dubnu 2019, jako projev dobré vůle, mimo jiné moratorium na zkoušky mezikontinentálních balistických řízených střel a na jaderné zkoušky, demonstrativně také zničilo zkušební tunely pro jaderné testy. Po neúspěchu druhého summitu (amerického, pozn. redaktora) prezidenta Trumpa s Kim Čong-unem v Hanoji koncem února roku 2019, z něhož se obviňovaly obě strany, a následném výrazném zhoršení vztahů KLDR s USA, severokorejský vůdce v prosinci téhož roku oznámil zrušení zmíněného moratoria. Dne 24. března 2022 KLDR uskutečnila zkoušku balistické řízené střely dlouhého doletu Hwasong-17, avšak moratorium na jaderné testy severokorejská strana nadále plní. Předpokládaným důvodem může být snaha o zachování posledního vstřícného důvodu pro případné zlepšení vztahů s USA.
Během koronavirové pandemie Severní Korea rychle uzavřela svou hranici s Čínou, přes kterou jinak proudí značný objem zboží, což mělo výrazné důsledky pro život v zemi. Existují náznaky, že tento krok ovlivnil i severokorejské zbrojní programy, včetně dalšího vývoje jaderných zbraní?
Podle mého názoru v žádném případě, protože pro severokorejský režim je důležité zachovat si jaderný a raketový program jako bezpečnostní záruku pro své další působení. Podobně jako všechny jaderné země, kterých je celkem devět - USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, Indie, Pákistán, Izrael a KLDR - rovněž KLDR obhajuje vlastnictví jaderných zbraní jaderným odstrašením založeným na schopnosti devastujícího odvetného úderu v reakci na útok nepřátelského státu. Pokud se týká KLDR je zde zejména obava, že případnou denuklearizací, a to bez jednoznačných bezpečnostních záruk, by režim mohl skončit obdobně jako Saddámův režim v Iráku či Kaddáfího vláda v Libyi, přestože oba vůdci se ke konci svého vládnutí prokazatelně distancovali od vývoje a výroby zbraní hromadného ničení.
Již jste zmínil, že otázku severokorejského jaderného programu se výrazně snažil řešit předchozí americký prezident Donald Trump. Nakonec nezaznamenal hmatatelnější úspěch. Myslíte si, že existovala šance na dohodu, nebo bylo víceméně zřejmé, že rozhovory zkrachují ve chvíli, kdy se dostanou ke klíčovému bodu, tedy denuklearizaci Korejského poloostrova, která by znamenala i likvidaci severokorejského zbrojního jaderného programu a již existujících náloží?
Problematika severokorejského jaderného a raketového programu, asi nebude v nejbližší době na programu dne. Zdá se, že v souvislosti s rozdělením americké společnosti a s listopadovými doplňujícími volbami do Kongresu nebude mít Bidenova demokratická administrativa zřejmě zájem na vyhlášení žádného vstřícného kroku vůči autoritativnímu režimu v KLDR z obavy z možného zneužití jako „slabosti“ v předvolebním klání. USA se nyní proto především zaměřují na respektování bezpečnostních zájmů Japonska a Jižní Koreje. A od Číny, která je nejbližším severokorejským spojencem, očekávají v řešení této problematiky větší angažovanost. Severokorejská strana zatím americké iniciativní kroky k možnosti obnovení rozhovorů „bez předběžných podmínek“ odmítá a volí nátlakovou cestu demonstrováním vojenských kapacit, mimo jiné prostřednictvím zkoušek řízených střel s plochou dráhou letu a balistických střel s krátkým doletem, tedy do pěti set kilometrů.
Pravděpodobným důvodem severokorejského odmítavého přístupu k americkému návrhu je zřejmě pokračování americko-jihokorejských vojenských cvičení a neexistence žádného vstřícného návrhu z americké strany na bezpečnostní záruky a snížení ekonomických sankcí k dosažení denuklearizace Korejského poloostrova. Dá se předpokládat, že zcela výjimečné úsilí předchozího liberálně smýšlejícího jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, které vyvinul pro zlepšení mezikorejských vztahů a vztahů KLDR s Trupovou administrativou, asi stěží nahradí současné konzervativní jihokorejské vedení v čele s prezidentem Jun Sok-jolem.
Máme relevantní představu, jak velký je dnes vlastně severokorejský jaderný arzenál a nakolik by byl použitelný v případném konfliktu?
Ve výroční zprávě prestižního SIPRI se mimo jiné uvádí, že KLDR vlastnila k lednu 2022 údajně asi 20 jaderných hlavic. Vzhledem k utajenosti severokorejského jaderného programu se jedná o odhad vycházející z předpokládaného množství dvou komponentů nezbytných pro výrobu jaderných hlavic, tedy vysoce obohaceného uranu a plutonia. Podle vyjádření severokorejského vůdce Kim Čong-una z ledna 2021 na kongresu vládnoucí Strany pracujících by se další úsilí v jaderné oblasti mělo zaměřit na vývoj menších a lehčích jaderných hlavic, zřejmě využitelných pro zkoušené taktické řízené střely krátkého doletu. Měl by také pokračovat vývoj vodíkové jaderné zbraně o vysoké výbušnosti.
Jaderné zbraně jsou opět silně skloňovány v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. Skutečnost, že Rusko vlastní rozsáhlý nukleární arzenál, mnozí považují za hlavní důvod, proč Západ odmítá přímo zasáhnout ve prospěch Ukrajiny a při poskytování vojenské pomoci Kyjevu postupuje relativně opatrně. Může tato situace ovlivnit i severokorejský jaderný program a utvrdit Kimův režim v přesvědčení, že právě jaderné zbraně jsou tou nejlepší garancí jeho přežití?
Problematika vztahů Západu a Ruska, v souvislosti s válkou na Ukrajině, v porovnání se severokorejskými bezpečnostními zájmy, se podle mého názoru nedá jednoznačně srovnávat. V průběhu bojů na Ukrajině mají USA a NATO, stejně tak jako Rusko, zájem na tom, aby nedošlo k přímému střetu mezi jejich ozbrojenými silami. Proto byla mezi nimi vytvořena takzvaná dekonfliktní linka a ze strany Západu se rezolutně odmítá vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. Hlavním důvodem je obava z případného vypuknutí širšího konvenčního regionálního konfliktu, který by mohl relativně snadno přerůst v třetí světovou válku a jaderný konflikt s nedozírnými následky. Naproti tomu v případě KLDR tamní režim využívá vlastnictví jaderných zbraní a jejich nosičů jako odstrašující záruku pro své přežití a jako nátlakový prostředek pro obnovení dialogu s USA k zmírnění ekonomických sankcí a získání bezpečnostních záruk.
Související
Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
Severní Korea (KLDR) , Jaderné zbraně , Miroslav Tůma (odborník na jaderné zbraně)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 1 hodinou
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 1 hodinou
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 1 hodinou
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 2 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 3 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
včera
Situace na Ukrajině se bude jen zhoršovat, tvrdí rozvědka. Americká pomoc vývoj situace na frontě nezlepší
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda, už jedenáctý za měsíc
včera
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
včera
Scholzovi dochází trpělivost. Netanjahua varoval před eskalací situace v regionu
včera
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
včera
Británie chce zastavit migraci, uprchlíky začne odvážet ze země. Sunak oznámil kdy
včera
Feri míří na tři roky do vězení, rozhodl odvolací soud
včera
Pavel navrhl dva kandidáty na ústavní soudce, je mezi nimi Jiří Přibáň
Prezident Petr Pavel v pondělí navrhl další dva kandidáty na ústavní soudce, kterými jsou Jiří Příbáň a Tomáš Langášek. Pavel už od loňského nástupu do funkce hlavy státu jmenoval celkem osm nových členů Ústavního soudu.
Zdroj: Jan Hrabě