Si Ťin-pching se spojil s Bidenem, popřál mu rychlé zotavení z covidu

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Peking se neúčastní války Ruska proti Ukrajině, prohlásil v úterý čínský prezident Si Ťin-pching během rozhovorů s německým kancléřem Olafem Scholzem. Scholz dodal, že se s čínským prezidentem dohodli na podpoře mírové konference o Ukrajině, která se uskuteční ve Švýcarsku.