Jaderné zbraně na Blízkém východě? Expert varuje před nebezpečným scénářem

Děsivá vražda novináře Džamála Chášukdžího ukázala nemilosrdné a nebezpečné uvažování saúdského korunního prince Mohammeda bin Salmána, deklaruje Ronen Dangoor v komentáři pro server National Interest. Bezpečnostní analytik, který dříve působil v poradním týmu izraelského premiéra, připomíná, že nedávno se navíc objevily zprávy o snaze blízkých spolupracovníků prince objednat si u soukromých zahraničních společností vraždy předních íránských představitelů, což by mohlo vyvolat mezinárodní konflikt.

Přidejte svůj názor 17 komentářů

Nukleární výbuch

Řetězec bizarních událostí

Jde o další pokračování řetězce bizarních událostí posledních měsíců, který Salmán rozpoutal, konstatuje odborník. Princ podle něj demonstruje svou aroganci, krutost, amatérství a náladovost, přičemž systém brzd a protivah v Saúdské Arábii nedokáže jeho agresivitu prakticky krotit.

Salmán naopak odstranil veškeré své potenciální rivaly a plně ovládl saúdské bezpečnostní a zpravodajské služby, poukazuje analytik. Skandál kolem Chášukdžího podle něj potvrdil, že takové pravomoci umožňují diktátorovi vést tajné vražedné operace, paralelně se ovšem Salmánovi podařilo stát se "miláčkem Západu", jelikož zahájil ekonomické reformy a prezentoval svou "moderní vizi 2030".

Do této směsi je třeba zasadit dlouhodobé jaderné ambice Rijádu, domnívá se Dangoor. Připomíná, že saúdští představitelé již dávno deklarovali, že jejich země nebude tyto ambice krotit, pokud se bude cítit ohrožena, případně pokud Írán postoupí ve svém nukleárním programu, přičemž existují spekulace, že Pákistán se zavázal poskytnout Saúdům hotovou jadernou zbraň, až přijde čas.

"Věci se pouze dále zkomplikovaly, když byla v roce 2015 podepsána jaderná dohoda s Íránem prakticky legitimizující íránské právo podržet si a rozvíjet schopnost obohacovat uran," pokračuje expert. Podotýká, že v listopadu 2018 se Salmán zúčastnil slavnostního zahájení stavby prvního saúdského výzkumného reaktoru a byť šlo o prvotní, symbolický akt - Saúdové postrádají knowhow, techniky, infrastrukturu a vědecké znalosti -, země má dostatek ambicí a financí, aby dosáhla pokroku na tomto poli.

Krátce poté ostatně saúdský ministr energetiky oznámil, že země zahajuje program zkoumání uranu, připomíná Dangoor. Dodává, že snaha objednat si 16 jaderných reaktorů, z nichž nakonec zbyly jen dva, a zařízení na obohacování uranu, pokud možno z USA, v posledním desetiletí představovala prioritní saúdský cíl.

Výzva pro Trumpovu administrativu

Oficiální zdůvodnění zní, že Saúdská Arábie bude v budoucnu potřebovat více energie, kterou si zajistí vlastními jadernými prostředky, přiznává analytik. Doplňuje však, že obohacovací zařízení mohou sice sloužit jen jako protiváha íránským ambicím, ale zároveň mohou zakládat budoucí vlastní vojenský jaderný program.   

Obamova americká administrativa v jednání se Saúdy trvala na tom, že Rijád musí nejprve splnit stejné podmínky jako Spojené arabské emiráty, které chtěly koupit americké reaktory v roce 2009, uvádí odborník. Vysvětluje, že tyto podmínky zahrnují striktní závazek neobohacovat uran a nevyrábět plutonium, přičemž podle stávajícího amerického ministra zahraničí Mikea Pompea se Trumpova administrativa této politiky drží.

V rozhovoru z letošního března Salmán tvrdil, že pokud Írán získá atomovou zbraň, Saúdská Arábie jej bude co nejrychleji následovat, nicméně po vraždě Chášukdžího vyzval americký senát Trumpovu administrativu, aby upustila od jakéhokoliv prodeje jaderných reaktorů saúdskému režimu, poukazuje Dangoor. Domnívá se, že jde o nezbytný krok, který ale nestačí, jelikož může tlačit Salmána k hledání příležitostí u jiných zemí, které za patřičnou sumu rády pomohou.

Salmánovo současné jednání má paralelu s předchozí zkušeností se třemi blízkovýchodními diktátory - Saddámem Husajnem, Muammarem Kaddáfím a Bašárem Asadem - , které jejich ambice také dovedly k zahájení tajného jaderného programu, přičemž tyto plány silně závisely na jejich bezpečnostním aparátu, konstatuje analytik. Dodává, že Kaddáfího Libye a Saddámův Irák neměly dostatečnou infrastrukturu, tudíž si koupily plány od sítě pákistánského vědce A. Q. Chána, zatímco Asadova Sýrie se o totéž pokusila v Severní Koreji.

"Saúdská jaderná otázka staví před (Trumpovu) administrativu výzvu. Pokud princ úspěšně přečká stávající krizi, pak ho to může povzbudit, aby činil ještě riskantnější rozhodnutí, včetně jaderné cesty," varuje odborník. Podotýká, že situace značně připomíná irácký, libyjský a syrský model - vládne faktický diktátor se špatným úsudkem blouznící o velikosti, který plně ovládá bezpečnostní aparát, má k dispozici bezedné prostředky, cítí se izolován a ohrožen a má dlouhodobé jaderné ambice.    

Zdá se, že Írán dohodu o svém jaderném programu dodržuje, ale saúdské kroky mohou na Blízkém východě odstartovat závod v atomovém zbrojení, obává se Dangoor. Pro zamezení takovému vývoji Trumpově administrativě doporučuje, aby saúdského prince varovala a krotila a bedlivě sledovala saúdské jaderné aktivity.

Vstupte do diskuze (17)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Povstalci v Jemenu naverbovali 18 tisíc dětí, mozky jim vymývají džihádem

19.12.2018 09:14 Jemenští povstalečtí Húsíové, kteří bojují čtyři roky proti vládě, do svých řad naverbovali 18.000…

Konec války v Sýrii? Analytik prozradil, co rozhodlo

19.12.2018 00:01 Staffan de Mistura, vyčerpaný, ale stále žoviální zvláštní zmocněnec OSN pro válku v Sýrii, minulý…

Syrský ústavní výbor se podle Ruska a Íránu sejde až příští rok

18.12.2018 18:32 Výbor, jehož úkolem je připravit novou syrskou ústavu, by se měl sejít začátkem příštího roku a…

Konec 17 let trvající války? USA a Tálibán jednaly o odsunu "okupantů" z…

18.12.2018 18:09 Zástupci Spojených států a radikálního afghánského hnutí Tálibán, kteří ve Spojených arabských…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama