Pochmurný výhled na Blízkém východě. Historik naznačil, co se stane po odchodu Američanů

Prezident USA Donald Trump již stahuje americká vojska ze Sýrie a pravděpodobně je stáhne také z Afghánistánu na základě předpokladu, že mírová dohoda s Tálibánem je hotovou věcí, očekává vojenský historik a publicista Max Boot. V komentáři pro server Washington Post odmítá Trumpovo tvrzení, že Spojené státy v Sýrii zvítězily, a za skutečný důvod pro stažení jednotek označuje široce převládající názor, že tyto "věčné války" nelze vyhrát.

Přidejte svůj názor 52 komentářů

U.S. ARMY
doporučujeme

Zcela nereálný scénář

"Skutečně neexistuje možnost vojenského vítězství nad Tálibánem a (existuje jen) malá šance nechat za sebou samostatnou demokracii," cituje historik experta na mezinárodní vztahy Roberta D. Kaplana. Zmiňuje též postřeh zkušených amerických diplomatů Aarona Millera a Richarda Sokolského, že Islámský stát (IS) není Německo či Japonsko, kde Američanům a jejich spojencům stačilo zničit válečné kapacity, vymítit fašistickou ideologii a nastavit demokratické prostředí, a proto je takový scénář v Sýrii zcela nereálný.

Boot ovšem s uvedenými názory nesouhlasí. Odkazuje na varování bývalého amerického zmocněnce pro Afghánistán a Pákistán Jamese Dobbinse, podle kterého možná USA nemohou v Afghánistánu zvítězit, ale zajisté mohou prohrát a předčasným, jakkoliv racionálním stažením svých vojsk volí prohru, která oslabí důvěryhodnost, odstrašovací potenciál a záruky Spojených států a posílí teroristy v regionu i variantu, že bude třeba se do Afghánistánu vrátit za horších podmínek, což platí rovněž pro Sýrii.

"IS ani Tálibán nejsou ani vzdáleně poraženi," zdůrazňuje historik. Konstatuje, že IS sice v praxi přišel o svůj chalífát, ale podle ředitele amerických tajných služeb Daniela Coasta stále disponuje tisícovkami vojáků v Iráku a Sýrii, ve světě má osm odnoží, více než desítku přidružených sítí a tisíce sympatizantů. Tálibán si vede ještě lépe, jelikož ovládá 44% afghánského území a tamním bezpečnostním silám působí těžké ztráty, poukazuje Boot. Zmiňuje odhady afghánské generality, že proti vládě stojí až 77 tisíc ozbrojenců, nikoliv oficiálně uváděných 25-35 tisíc.

Pokud se USA stáhnou z Afghánistánu a Sýrie, Tálibán zřejmě obsadí většinu první uvedené země a IS ožije v druhé jmenované, obává se historik. Deklaruje, že v boji s těmito skupinami proto musí Spojené státy opustit myšlení "velkých válek" a vizi kapitulantského ceremoniálu, k jakému došlo na konci druhé světové války na palubě lodi USS Missouri.

Afghánistán není Vietnam

I vítězství ve druhé světové válce mohlo být promarněno, podobně jako to v první světové válce, pokud by USA neměly již 73 let své jednotky v Evropě a Asii, míní Boot. Tvrdí, že čím déle americká vojska v poražené zemi zůstávají, tím větší je šance dosažení amerických cílů. Naopak, cena za stažení jednotek může být značná, jako například nástup komunistů v Kambodži, Laosu a Vietnamu po roce 1975 či vzestup IS v Iráku po roce 2011, připomíná publicista.   

"Zatímco Vietkong se nepokoušel útočit na americké území, IS a al-Káida tak činí," pokračuje historik. Odkazuje na varování amerických tajných služeb, že celkový odchod amerických vojsk z Afghánistánu může vést během dvou let k teroristickému útoku na USA.

Zastánci odchodu argumentují tím, že časově neomezené angažmá není udržitelné, s čímž ovšem Boot nesouhlasí. Připomíná, že američtí vojáci jsou dobrovolníci a dokud nebudou ztráty velké, veřejnost nebude proti jejich nasazení protestovat. Americké ozbrojené síly přišly od roku 2015 v Sýrii o šest a v Afghánistánu o šestašedesát vojáků, v průměru o osmnáct za rok, vyčísluje historik. Připouští, že jde o tragické ztráty, ale podotýká, že jen v roce 2017 zahynulo při výcviku 80 amerických vojáků, a tak je běžný výcvik momentálně čtyřnásobně nebezpečnější než bojové nasazení.

Konflikty v Afghánistánu a Sýrii také nejsou finančně devastující, konstatuje publicista. Připomíná, že náklady na afghánskou misi tvoří 10% amerického vojenského rozpočtu a pokud se Trump rozhodne pro odchod, neučiní tak ani v důsledku veřejného tlaku, jelikož žádné protiválečné protesty v amerických ulicích se nekonají, na rozdíl od éry Richarda Nixona a konfliktu ve Vietnamu.

Podobné vojenské angažmá je vždy zdlouhavé a frustrující, deklaruje historik. Jako příklad dává indiánské války, které trvaly téměř 300 let, či zhruba 100 let bojů britských vojsk na dnešním afghánsko-pákistánském pomezí. Americká vojska tak dnes neplní běžnou bojovou misi, ale zajišťují Spojeným státům mír a v boji s terorismem postupují podobným způsobem jako policie, která se také nesnaží vymýtit zločin, nýbrž ho udržuje v přijatelných mezích.

"Není to sice tak uspokojivé jako snaha o bezpodmínečnou kapitulaci, jak jsme však mohli dávno zjistit, jde o nejlepší možnost," píše Boot. Trump podle něj války v Sýrii a Afghánistánu neukončí - a rozhodně nevyhraje -, protože sliby Tálibánu jsou bezcenné a IS ani žádné nenabízí. Pokud Trump skutečně stáhne vojska, zvolí porážku a promarní oběti amerických vojáků po roce 2001, kritizuje historik.

Loading...
Vstupte do diskuze (52)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Sýrie mobilizuje armádu. Jde se postavit turecké ofenzívě

13.10.2019 21:44 Jednotky syrských vládních vojsk se přesouvají na Kurdy ovládaný sever země, kde mají "čelit…

Z tábora v Sýrii uteklo 800 žen a dětí radikálů IS

13.10.2019 17:23 Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že turecká armáda a její spojenci z řad syrských…

Turecké jednotky dobyly části syrského města Sulúk

13.10.2019 13:39 Turecké síly a jejich syrští spojenci obsadili velké části města Sulúk ležícího zhruba deset…

Turecko dobylo město Rás al-Ajnu, Kurdové to popírají

12.10.2019 18:52 Aktualizováno Turecko dnes oznámilo dobytí klíčového syrského hraničního města Rás al-Ajnu, jednoho z hlavních…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama