Abrahámské dohody mír Blízkému východu nepřinesly. Historik vysvětlil důvod

NÁZOR - Předchozí americký prezident Donald Trump oznámil 15. září 2020 svůj největší a v praxi jediný zahraničněpolitický úspěch, podpis tzv. abrahámských dohod o navázání formálních vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, připomíná Max Boot, vojenský historik a publicista z think tanku Council on Foreign Relations. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že o osm měsíců později působí tehdejší Trumpova pompézní slova směšně.

"Po desetiletích rozdělení a konfliktu, zažíváme úsvit nového Blízkého východu. Společně budou tyto dohody sloužit jako základ pro celkový mír napříč celým regionem," cituje autor komentáře Trumpova slova. Střety mezi Izraelem a Palestinci z posledních dnů považuje za ukázku, že žádný mír na novém Blízkém východě nenastal a region je nadále nasáklý krví.

Abrahámské dohody vypadaly pěkně, ale nikterak neřešily klíčové konflikty v Jemenu, Sýrii a Libyi, ani na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, upozorňuje historik. Dodává, že izraelsko-palestinský konflikt vstoupil do periodického výbuchu násilí, kdy Hamás ostřeluje Izrael raketami z Gazy, zatímco izraelské letouny útočí na cíle v Gaze.

Výsledkem jsou civilní oběti na obou stranách, ačkoliv víc jich je tradičně na té palestinské, jelikož Izraelci jsou lépe chráněni, uvádí Boot. Vyzdvihuje, že i stoupenci Izraele musejí uznat, že důvodem stávajícího střetu je pokračující izraelský zábor pozemků ve východním Jeruzalému a na Západním břehu Jordánu, který ostatně velmi povzbuzoval Trump svou nekritickou a neochvějnou podporou svého spojence, populistického izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. 

Během Trumpovy vlády bylo na Západním břehu Jordánu postaveno na 9.200 izraelských obydlí, aniž by Washington výrazněji protestoval, zdůrazňuje historik. Připomíná, že zatímco předchozí američtí prezidenti se snažili izraelskou expanzi mírnit, Trump naopak nerozvážně uznal izraelskou anexi Golanských výšin a ukončil pomoc pro Palestince.

Krajně pravicoví izraelští osadníci se nyní pokoušejí vyhnat šest dalších palestinských rodin z jejich domovů ve východním Jeruzalémě, když tvrdí, že tyto domy patří židovským majitelům, kteří byli vysídleni v roce 1948 během války o nezávislost Izraele, nastiňuje autor komentáře. Doplňuje, že Netanjahu se snaží kauzu líčit jako běžný spor o pozemky, který vyřeší nejvyšší soud - než ovšem padl verdikt, násilí se vymklo kontrole.

"Ale Palestinci správně poukazují, že izraelský právní systém je vůči nim zaujatý," pokračuje historik. Poukazuje, že zákony umožňují Izraelcům nárokovat si nemovitosti, o které přišly v roce 1948, aniž by stejné právo měli Palestinci. Ti tak případ vnímají jako součást plánu Izraele upevnit kontrolu nad východním Jeruzalémem, aby se nikdy nestal metropolí budoucího palestinského státu, vysvětluje Boot. Soudí, že Trump problém jen zhoršil, jelikož uznal izraelskou suverenitu nad celým městem, když do něj přesídlil americkou ambasádu z Tel Avivu.

Šance na mír zůstává vzdálená

Palestinci a izraelští Arabové zuří a dle očekávání jejich protesty přerostly ve střety s izraelskou policií, uvádí komentátor. Podotýká, že ta dokonce vstoupila do mešity al-Aksá, jednoho z nejposvátnějších míst islámu, přičemž proti mladým Palestincům, kteří na její příslušníky útočili kamením, nasadila gumové projektily a omračující granáty.

Hamásu se tak naskytla skvělá záminka pro zahájení bojů pod pláštěm obrany palestinských práv v Jeruzalémě, konstatuje historik. Zdůrazňuje, že hněv Palestinců může být sice legitimní, ale raketové útoky na civilisty ospravedlnit nelze, jelikož jde o válečný zločin, na který má Izrael právo odpovědět, bude-li se snažit minimalizovat vedlejší oběti.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Dlouho je zřejmé, že jedinou cestou z tohoto bahna je řešení v podobě dvou států," píše Boot. Deklaruje, že žádná ze tří klíčových hráčů - Hamásu, palestinské samosprávy a Izraele - nechce nikdo pro mír obětovat ani to nejmenší.  

Bez ohledu na kosmetickou revizi své charty z roku 2017 zůstává Hamás odhodlán zničit Izrael, připomíná historik. Doplňuje, že pětaosmdesátiletý palestinský prezident Mahmúd Abbás je sice ochoten s Izraelem spolupracovat, ale nehodlá podepsat konečnou dohodu, kterou Palestinci vzdají svých nároků, například práva na návrat - k tomu ostatně nemá ani legitimitu, protože funkci zastává již 16 let, ačkoliv jeho mandát měl být pouze čtyřletý. Abbás je tak neoblíbený, že nedávno odložil první palestinské volby od roku 2006, jelikož nechce, aby posílili jeho konkurenti, včetně Hamásu, upozorňuje autor komentáře.

Pak je zde Netanjahu, který u soudu čelí korupčním obviněním, zoufale se upíná k úřady a prezentuje se jako premiér-pečovatel, poukazuje Boot. Rekapituluje, že Netanjahu nedokázal v posledních čtyřech volbách za uplynulé dva roky získat většinu, ale tvrdohlavě odmítá odejít, tudíž nová válka s Palestinci je pro něj "darem z nebes", jelikož odkládá jednání mezi arabskými poslanci Knessetu a jeho rivaly, kteří by mohli zformovat novou vládu.    

Tváří v tvář nekonečnému konfliktu je tak z pohledu Bidenovy administrativy nejlepší pokusit se zklidnit vášně a dojednat příměří, míní historik. Za dobrý začátek by považoval rychlé jmenování nového velvyslance v Izraeli a znovuotevření konzulátu ve východním Jeruzalémě dostupného pro Palestince. "Šance na úspěšné mírové rozhovory zůstává vzdálená. Ale prezident Biden alespoň nebude prohlubovat konflikt, jak činil Trump, který se zároveň hloupě plácal po zádech za nastolení míru v regionu," uzavírá Boot. 

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jan Cimický

Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil

V úterý pokračoval soud s psychiatrem Janem Cimickým, který je od loňska obžalován ze znásilnění a vydírání. Cimický dnes k soudu opět nedorazil. K výslechu se dostavily jeho spolupracovnice, přičemž jedna z nich řekla, že si myslí, že se její kolega ničeho nedopustil. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Léky, ilustrační fotografie.

Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo

Z výrobních důvodů panuje v Česku krátkodobý výpadek léku Algifen NEO. Ministerstvo zdravotnictví v pondělí uvedlo, že jedná se společností Teva o urychlení jeho dodávek. Lékaři byli informováni o možných alternativách, které jsou k dispozici v dostatečném množství. Algifen by měl být podle výrobce opět dostupný od konce května. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

John Kirby, koordinátor strategické komunikace Národní bezpečnostní rady

Íránský útok na Izrael byl podle USA trapným neúspěchem

Masivní dronový a raketový útok Íránu na Izrael byl "velkolepým a trapným neúspěchem", uvedl v pondělí Bílý dům. S tímto prohlášením přišel den poté, co americké jednotky pomohly Izraeli sestřelit většinu raket a bezpilotních letadel vypálených Teheránem.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Vražda v Pohodlí na Svitavsku se dostala k soudu. Muži vinu odmítají

U Krajského soudu v Hradci Králové se v pondělí začala projednávat kauza předloňské vraždy v domě v Pohodlí u Litomyšle na Svitavsku. Dvojice mužů je obviněna z toho, že utýrala muže, jehož tělo následně uvařila v sudu, kosti spálila a další ostatky rozvezla po okolí. Oběma hrozí výjimečný trest. 

před 9 hodinami

před 15 hodinami

před 15 hodinami

Záporožská jaderná elektrárna

MAAE vyzve Rusko a Ukrajinu ke kontrole stavu Záporožské JE

Rafael Grossi, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), oznámil plány v roce 2024 na pozvání Ukrajiny a Ruska k posouzení technického stavu Záporožské jaderné elektrárny. Grossi také zmínil plány na opětovnou návštěvu Ruska a Ukrajiny.

Aktualizováno včera

Biden přijal Fialu v Bílém domě a ocenil Česko jako skvělého spojence

Americký prezident Joe Biden přijal v pondělí odpoledne místního času v Oválné pracovně Bílého domu českého premiéra Petra Fialu (ODS), který je na dvoudenní pracovní návštěvě USA. Podle Fialy je klíčové, že obě země sdílejí hodnoty, jakými jsou lidská práva, svoboda a demokracie. Biden řekl, že Praha je pro Washington skvělým spojencem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy